Hned dvě pamětní desky obětem druhé světové války odhalí během květnových oslav výročí konce války v dolním Poberouní. V Černošicích si připomenou oběti náletů hloubkařů, v Bělči statečnost odbojáře Josefa Kusého.
Psal se 27. březen 1942, když letoun Halifax 138. perutě RAF odstartoval z Velké Británie a zamířil směrem na Československo. Kvůli navigační chybě byli příslušníci RAF 28. března 1942 omylem vysazeni u Gbel na Slovensku místo původně plánovaného Buchlovska. Dva z výsadkářů, mezi nimi i Arnošt Mikš, se dostali do protektorátu. Mikš získal nové doklady, poté se přesunul do Prahy. Ve středních Čechách se poznal s Josefem Kusým z Bělče.
Jak píše Markéta Reszczyńská v místním zpravodaji Liteňské zrcadlo, Josef Kusý se narodil v Bělči 17. února 1909. Vyučil se zedníkem a jako zedník se také živil. V dubnu 1942 mu bylo 35 let. Bydlel v Bělči č. p. 60 se svou ženou Růženou a jedenáctiletým synem Josefem. Pracoval tehdy na stavbě lávky v Řevnicích spolu s Josefem Minaříkem z Haloun. „Ten ho seznámil se svým přítelem z vojny Arnoštem Mikšem, parašutistou z výsadku Zinc vyslaným z Anglie. Arnošta Mikše poté Josef Kusý ukrýval ve svém domě,“ popisuje Reszczyńská.
Mikšovi se jako předválečnému příslušníkovi 38. pěšího pluku v Berouně podařilo navázat kontakty s kamarády z předmnichovské armády a začal na Berounsku a Křivoklátsku rozvíjet odbojovou činnost. Právě s Kusým se koncem dubna 1942 vydal do obce Požáry u Křivoklátu, aby zde vyzvedli ukrytý operační materiál. Naneštěstí byla vysílačka v kufru ještě předtím odhalena.
Gestapo následně přikázalo místo střežit, a tak se 30. dubna Kusý s Mikšem dostali u Požárů do přestřelky s četnictvem. Při ní Mikš zastřelil četníka a těžce zranil druhého. Sám raněn spáchal na místě sebevraždu. Kusému se podařilo uprchnout a dostat se domů. Následující den jej však zatklo gestapo. Za pomoc Arnoštu Mikšovi byl pražským stanným soudem odsouzen k trestu smrti a 31. května 1942 s kolegou Josefem Minaříkem popraven. Na Kobyliské střelnici byli v ten den zastřeleni také dva Mikšovi mladší bratři: četnický strážmistr v Táboře František a pražský úředník Antonín.
Slavnostní odkrytí pamětní desky Josefu Kusému v Bělči se uskuteční v sobotu 14. května v 16 hodin. U příležitosti 80. výročí úspěšné odbojové Operace Anthropoid, při níž parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík 27. května 1942 smrtelně zranili zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, odhalí v prostoru ulic Ve Svahu, Karlštejnská a Horní také novou informační tabuli Naučné stezky Liteň. Věnována je dvěma rodákům z Bělče, kteří projevili statečnost v době německé okupace. Kromě Kusého připomene i osobnost armádního generála Bedřicha Homoly. V době nacistické okupace působil v odbojové organizaci Obrana národa. Po zatčení gestapem vydržel kruté mučení a své spolupracovníky neprozradil. Zemřel na popravišti 5. ledna 1943.
Památka na hloubkaře
V den výročí konce války, tedy v neděli 8. května, odhalí pamětní desku připomínající nálet hloubkařů z jara 1945 v Černošicích. Vzpomínková akce, kterou pořádá Černošická společnost letopisecká, začne v 15 hodin v ulici Zdeňka Lhoty před domem č. p. 469. Právě v těchto místech došlo 4. dubna 1945, necelé dvě hodiny po poledni, k útoku trojice amerických stíhaček na samostatnou lokomotivu jedoucí směrem do Prahy. Po náletu musela být vyřazena z provozu.
Jak připomíná autor knihy Pod palbou hloubkařů Filip Vojtášek, zatímco strojvedoucí s topičem stačili stroj zastavit a ve zdraví uprchnout, střely zasáhly kolemjdoucí čtveřici lidí, jež se skrývala u bývalého penzionu herce Jiřího Steimara (č. p. 468). Železniční dělník zemřel na místě, tři další zranění byli převezeni do nemocnice v Praze.