DOBŘICHOVICE – V minulém díle jsem psal o činnosti našeho souseda Lumíra Pánka v odbojové skupině Erkvije, o jeho zatčení a rozsudku – byl odsouzen za protistátní činnost na doživotí, nakonec ve vězeních strávil třináct let. Dále jsem psal o tom, jak se po svém propuštění z prvního trestu seznámil s Jenuškou Kosovou, dcerou varhaníka dobřichovického kostela pana Františka Kosa. (Autor: Milan Faltus)
Lumír Pánek jako vězeň: Leopoldov, Bory, Vojna…
Lumír Pánek byl vězněn v Leopoldově na Slovensku, v Ostravě a Opavě na Moravě, v Plzni Na Borech a v uranovém dole Vojna u Příbrami v Čechách. Měl potíže s dodržováním regulí platících ve věznicích, přicházely časté kázeňské tresty. Povzbuzoval vězně k odporu proti nařízeným přesčasovým hodinám.
Leopoldov byl na začátku padesátých let považován za jedno z nejhorších vězení. Dvacetiletý trest si tu odpykával i generál Jan Syrový, další vězeň se vztahem k Dobřichovicím, kde bydlel ve vile na rohu Strmé a Lesní ulice do svého zatčení a uvěznění v květnu 1945.
Pánkova vnučka Magdalena píše ve své bakalářské práci o dědečkově osudu:
„…záznamy dozorců vyvolávají dojem, že se jich Lumír příliš nebál. Na zábavné historky z vězení se rozpomínají i děti Lumíra Pánka.
…vzpomínal také na svůj pobyt v táboře Vojna u Příbrami. Političtí vězni tam těžili uran, z čehož ve většině případů byli později postihováni různými onemocněními. Lumír Pánek však na uranový tábor vzpomínal kladně. Jako studovaný elektrikář opravoval světla v chodbách k uranovým dolům. Prý si ze zdravotního hlediska nemohl přát nic lepšího, jelikož se mu kompletně vyléčilo v rodině dědičné kloubní revma.
Celkově mluvil o svém pobytu za mřížemi jako o ´akademii´. Bylo s ním vězněno mnoho velmi inteligentních a vzdělaných lidí, jako byli lékaři, vědci, právníci, politici, historici a také mnoho duchovních.“
Více o věznici na Borech najdete TADY.
Proč nás komunisti zavřeli?
Syn spoluvězně Václava Obadálka, také Václav, který Lumíra seznámil s Jenuškou, říká: „Tatínek a jeho spoluvězni se v kriminále snažili pochopit, proč je komunisti zavřeli, a tak studovali marxismus-leninismus. Byla tam spousta vzdělaných lidí – kněží, právníci, lékaři – a běžně se konaly přednášky a semináře. Mám čtyřstránkový dopis z roku 1956, ve kterém otec svému nejstaršímu bratrovi popisuje ekonomický a filozofický základ komunistického materialismu a vysvětluje, proč to nemůže fungovat a nefunguje. V kriminále získal o tom, co se děje v komunistickém bloku, lepší informace než lidi, kteří měli obyčejné starosti: chodit do práce a vodit děti do školy.“
Zajímavé čtení o Václavu Obadálkovi najdete na webu PAMĚTI NÁRODA.
Právě duchovní měli ve věznicích dobrý image, jejich víra jim pomáhala překonávat potíže, nepropadat beznaději a nenávisti, což ostatní vězni oceňovali a mnoho z nich k víře přistoupilo.
To byl i případ Lumíra Pánka. V záznamu v jeho spisu z roku 1961 čteme: V případě Lumíra Pánka trest odnětí svobody nesplnil výchovný účinek. Již za pobytu v NPT Leopoldov ač z dřívější doby bezvěrec, stal se fanatickým katolíkem a přistoupil ve věznici k tajnému pokřtění, přičemž přijal jméno Pavel. V tomto náboženském fanatismu setrvával i za pobytu v dalších útvarech nápravného zařízení.
V dopisech psal Lumír Pánek o svém úmyslu stát se knězem.
Evangelizační činnost ve věznici a opětovný trest
Ve věznicích tajně probíhala tzv. Katolická akce zaměřená na šíření křesťanské víry; podařilo se vytvořit i síť mezi věznicemi.
Lumír se časem dostal na celu ke kněžím a začal se s nimi občas modlit. Nová víra v něm vyvolávala touhu šířit ji dál i ve vězeňském prostředí. Byl v tomto směru aktivní. Pomocí tabulky, do níž v šifrách a číslicích zaznamenával charakterové vlastnosti ostatních vězňů, vytipovával vhodné kandidáty, kteří by mohli pomáhat při fungování Katolické akce. Když byla tabulka objevena, hájil se tím, že je to papír k zaznamenávání tranzistorových hodnot.
Jak bylo vylíčeno v minulém díle, seznámil se po propuštění z prvního trestu s Jenovéfou Kosovou z Dobřichovic, se kterou ho spojovalo zaujetí pro křesťanskou víru.
Nové odsouzení a nová amnestie
Než se ale jejich vztah mohl více rozvinout, přišlo ono nové zatčení a odsouzení. Byl obviněn z trestného činu podvracení republiky a odsouzen na dva roky. Zpětně pykal za šíření víry během prvního věznění. Naštěstí přišla v roce 1962 nová amnestie prezidenta Antonína Novotného a Lumír Pánek mohl po devíti měsících vězeňské zdi opustit natrvalo.
Svatba v kapli svatého Judy Tadeáše
Teď už v životě Lumíra Pánka přicházejí světlejší okamžiky. 21. února 1963 se Lumír Pánek a Jenovéfa Kosová vzali.
Po svatbě bydleli manželé na zámku v Dobřichovicích. Zde se jim také narodily čtyři děti. Vnučka Magdalena píše ve své bakalářské práci, že podle vzpomínek Pánkových dětí byly roky strávené na zámku velice příjemné a svým způsobem i dobrodružné.
Píše i o tom, jak se děti projížděly po dvoře v loďce, když se tam během záplav dostala přes sklepy voda. Jejich další zážitky z fary přijdou ke slovu později.
V roce 1975 se šestičlenná rodina odstěhovala do rodinného domu na okraji Dobřichovic. Pan Pánek byl zaměstnán v pražské stavební obnově jako elektrikář. Později ve státním podniku Armabeton projektoval převážně nemocnice a elektrárny, ale pod svými dokumenty se nesměl podepisovat. Odborníků na projekci elektrárny nebylo moc, a tak se pan Pánek mohl dobře uplatnit.
Světlou stránku dědečkova pobytu ve věznicích vidí vnučka Magdalena takto:
„Díky osobnostem, které ve věznicích potkal, měl Lumír Pánek možnost setkat se s mnoha různými politickými i životními náhledy, které by při svém původním elektrotechnickém zaměření pravděpodobně jen tak nepoznal. Obrátilo se jeho duchovní smýšlení, které již ve věznici aktivně šířil dál. Za toto šíření náboženského přesvědčení byl po propuštění na svobodu znovu stíhán a uvězněn.
Věřím, že zkušenost nesvobody a nově nabytá víra byly Lumíru Pánkovi pevnými body v jeho dalším životě. Společně s manželkou vychoval čtyři děti.“
Zdroj:
Bakalářská práce vnučky Magdaleny Pánkové: Životní příběh politického vězně Lumíra Pánka
Příště – pokračování 6. díl – 3. část: Poměry v nápravně pracovním táboře (NPT) Vojna, kde byl Lumír Pánek vězněn
Přečtěte si také:
Jak bylo na faře aneb z historie obyvatel dobřichovického zámku 1. díl
Jak bylo na faře aneb z historie obyvatel dobřichovického zámku 2. díl
Jak bylo na faře aneb z historie obyvatel dobřichovického zámku 3. díl
Jak bylo na faře aneb z historie obyvatel dobřichovického zámku 4. díl
Jak bylo na faře aneb z historie obyvatel dobřichovického zámku 5. díl
Jak bylo na faře aneb z historie obyvatel dobřichovického zámku 6. díl – 1. část