Z hlediska zaměstnance zní nepotěšitelně skutečnost, že firma ho může propustit téměř kdykoli.Pokud podnik prochází krizovým obdobím, zisky se snižují, není dostatek zakázek, je třeba začít zvyšovat efektivitu práce, pak je většinou scénář jasný – budou se snižovat náklady, mezi ty nejvyšší patří náklady na zaměstnance.
Nárok na odstupné
Odstupné a jeho nárokování definuje zákoník práce (ZP).
Nárok na odstupné vzniká tehdy, když zaměstnanec dostane výpověď, protože se firma nebo jen její část ruší či přemísťuje. Také v případě, že se zaměstnanec stane nadbytečným z důvodu reorganizace podniku, kdy jeho pracovní pozice byla zrušena a zaměstnavatel mu nemůže nabídnout náhradní, srovnatelné pracovní místo.
Minimální výše odstupného podle zákona činí tři průměrné měsíční platy. Protože výpovědní doba pro zaměstnavatele i pro zaměstnance činí 2 měsíce, bývá výše odstupného zvýšena ještě o dva platy za tyto dva měsíce.
Kdy není nárok na odstupné
Nárok na odstupné nevzniká, pokud je pracovní poměr ukončen dohodou o rozvázání pracovního poměru, pokud není v dohodě uveden důvod ukončení pracovního poměru dle ZP a také v případě, kdy o výpověď zažádá zaměstnanec sám. Ale také v případě výpovědi za několikadenní neomluvenou absenci, za porušení obchodního tajemství, zkrátka za „neodstraněné“ chyby na straně zaměstnance (pracovníka je zaměstnavatel povinen na tyto nedostatky před výpovědí písemně upozornit).
Pracovník nemá nárok na odstupné ani v případě, že jeho pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou a zaměstnavatel po jejím uplynutí smlouvu o pracovním poměru neprodloužil. Podobně jsou na tom lidé, kteří pracují na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. V těchto případech může zaměstnavatel dát výpověď bez udání důvodů, přičemž výpovědní lhůta je 15 dnů. A také není nárok na odstupné.
V evidenci nezaměstnaných na úřadu práce se ocitla právě řada lidí, kteří pracovali v Praze pro outsourcingové firmy, které poskytovaly administrativní úkony i pro ty největší mezinárodní firmy a zaměstnávaly pracovníky výhradně na dobu určitou nebo s živnostenským listem. V době úspor pak odcházeli právě tito lidé ze svých pozic jako první, protože firmy jim nemusely vyplácet odstupné.
Dobře čtěte, co podepisujete
Stejně jako v případě obchodních smluv, také v případě podepisování jakékoli pracovněprávní smlouvy se vyplatí dobře znát obsah dokumentu, pod kterým se objeví váš podpis.
Protože jednorázové odstupné je pro firmu velký finanční náklad, často personalisté zkouší přesvědčit zaměstnance, aby místo výpovědi podepisovali dohody o rozvázání pracovního poměru či sami ukončili svůj pracovní vztah s firmou.
Pokud ve firmě působí odborový svaz, potom jste pravděpodobně podepisovali i kolektivní smlouvu, která může obsahovat daleko vyšší dávky odstupného než pracovní zákoník. Seznamte se proto s jejím zněním nebo aspoň s částí, která upravuje finanční podmínky výpovědi ze strany zaměstnavatele.
Dokumenty navazující na ukončení pracovního poměru
Zápočtový list
Společně s výpovědí či dohodou o rozvázání pracovního poměru zaměstnavatel vyhotoví potvrzení o zaměstnání neboli zápočtový list, kde kromě osobních údajů budou data o vzniku a ukončení pracovněprávního vztahu a pracovní zařazení (pozice, funkce).
Dále informace o zdravotní pojišťovně a zpráva o změněné pracovní schopnosti.
Následují srážky ze mzdy, pokud byly prováděny.
Potvrzení o období pracovní neschopnosti
K zápočtovému listu je přidáváno potvrzení o pracovní neschopnosti. Na tomto dokumentu je uvedena pracovní neschopnost od začátku trvání zaměstnání, nejdéle však za období jednoho roku před ukončením zaměstnání, do naposledy zúčtovaného kalendářního měsíce.
Potvrzení o čistém průměrném výdělku
Zaměstnavatel přidává i potvrzení o čistém průměrném výdělku. Zde je uvedena i doba důchodového pojištění. Evidenční listy důchodového pojištění, které jsou vedené ročně po měsících, si dobře uschovejte. Jednu kopii těchto evidenčních listů je zaměstnavatel povinen zasílat na Českou správu sociálního zabezpečení.
Registrace na úřadu práce
Pokud v návaznosti na ukončení pracovního poměru nemáte sjednaný nástup na pozici u jiného zaměstnavatele, jste povinni registrovat se do evidence uchazečů o práci na příslušném úřadu práce, a to do tří pracovních dnů od rozvázání pracovního poměru. V případě, že tak neučiníte, jste povinni si sami platit sociální a zdravotní pojištění.
V současné době je minimální výše měsíční zálohy sociálního pojištění stanovena na částku 1731 Kč, výše zálohy na zdravotní pojištění je 1601 Kč. V případě, že jste registrováni v evidenci uchazečů o zaměstnání, hradí za vás tyto zálohy stát.
Do osmi dnů od ukončení zaměstnání či změny zaměstnavatele byste měli oznámit tuto skutečnost i své zdravotní pojišťovně.
Pokud hledáte práci, bude se vám velmi hodit správně sestavený životopis. Co všechno by měl obsahovat a jaké informace si naopak nechat pro sebe, to se dočtete na následující stránce. (bt)
