Už desátým rokem působí v řevnickém divadelním souboru Michaela Šmerglová, dva roky z toho je principálkou.Její hry jsou trochu jiné než ostatní, píše i režíruje si je sama. Divadlo je ovšem její koníček, neboť se živí jako novinářka.
My ale zůstaneme u divadla. Divadelní soubor Řevnice slaví letos 90 let od svého vzniku. Ty v něm samozřejmě nejsi od začátku, jak dlouho mezi řevnickými ochotníky působíš?
Aktivně? Letos tu „prudím“ desátý rok! Předtím jsem je jen sledovala: podezíravě, pak skrz prsty a nakonec s nadšením.
Jak ses k divadlu dostala? Přivedl tě k němu někdo nebo něco…?
Na cestě k ochotničení stála náhoda mající tvář Ilony Léblové řkouc: „Ty, vogo, pojď udělat v divadle pohádku!“ Tak jsem šla.
Byla tvoje první role mezi ochotníky v Lesním divadle?
Ano, hrála jsem šílenou vílu tančící na koloběžce.
Na které režiséry nebo hru ráda vzpomínáš?
Pokud myslíš v Lesním divadle, jako divačce se mi líbil… Stop! Nebylo by ode mne korektní vypichovat jednoho režiséra před druhým, opravdu ne. Vím, jak drsná práce je dát dohromady představení se vším všudy, co bezesných nocí režisér má, jak vymýšlí, připravuje, zajišťuje, staví, shání, slibuje, prosí, zaklíná počasí… K tomu chodí do práce, má další koníčky a rodinu. Smekám před každým, kdo to utáhne do zdárného konce! Jiná věc je můj vztah k jazyku a ke stylu autora, kterého si ke ztvárnění dotyčný vybere…
Myslíš-li ale divadelní hru u „profíků“, pak u mne roky boduje Hrdý Budžes. Přesněji Helenka Součková v podání Báry Hrzánové v Divadle A. Dvořáka v Příbrami.
Odkdy vlastně režíruješ ty? A jen vlastní hry nebo i cizí?
Od začátku, kdy v souboru jsem. Režíruji jen vlastní, což považuji za výhodu, nikdo mě neomezuje, jen já sebe samu, takže výtky řeším před zrcadlem a jiným autorům se nemusím omlouvat. Divák pak řekne blbý, nebo dobrý, ale nikdo nevytáhne z rukávu, jak to viděl jinde: „Jó, když tohle dělal starej Kotěnočkin na Vídeňce, to byl sukcééés! Hlavní hrdina byl štramák, né jako tenhle její ochotnickej chcípáček…“
Když už mluvíme o Lesním divadle, jak teď funguje? Je jen pro „domácí“ ochotníky, nebo ho pronajímáte? Mimochodem, kolik pronájem stojí a jaké má podmínky?
Tyto otázky musíš směrovat na Městské kulturní středisko v Řevnicích. Soubor není majitel areálu, tím je město. My jsme uživatel, mající s majitelem smluvní vztah.
Dobře. Na co se v létě, během divadelní sezony, těšíš?
Až všechno, co chystáme, dobře dopadne. I když pak mi bude zase líto, že je konec… Ach jo!
A diváky pozveš do Řevnic na…
… všechna čtyři „lesní“ představení našeho souboru, na Lesní slavnosti divadla, srpnový rock i jemné tanečky dětí v září. Data a začátky představení jsou na našich webových stánkách, kde se najde i průhled do historie souboru, novinky o nás, něco drbů a… Stačí klik na www.divadlorevnice.cz. A taky zvu na dobře opečenou klobásu, palačinky, chlazené pivo…, což se podává o přestávkách! To jde, ne?
(lp)
