Mnoho let jsem na houby jít nemohla, ale kdyby ano, jsem kvůli nim ochotná ujít desítky kilometrů v mokrých teniskách, v lese zabloudit, plazit se po břiše mechem pod hustými smrčky, nechat se pokousat komáry, stát se hostitelem několika klíšťatům…, tedy bezmezná vášeň. Největším houbařským zážitkem pro mě byla Šumava u Hejmů a pak lesy okolo Frankfurtu, kde žil můj tatínek, a já, místo abych nakupovala džíny na Zeilu, sbírala jsem houby, což žádného Němce ani nenapadlo.
Které houby ráda sbíráte?
Jen ty klasické, které se nedají splést.
Vaříte z hub?
Méně, než bych chtěla, protože moji lásku k houbám se mnou doma moc nesdílejí. Můj muž tvrdí, že jsou to mimozemšťané. Kdybyste se ho zeptal proč, řekl by, že to nejsou rostliny ani zvířata, tak co by to bylo jiného.
Máte nějaký oblíbený recept na jídlo z hub?
Mé chuťové buňky jásají nad kombinací másla, celerové natě, drceného kmínu a hub. Tahle luxusně vyvážená chuť nezklame na žádném, jakkoli připraveném mase nebo jen na špagetách.
Patří podle vás houby na vánoční stůl?
Děti jsou určitě rády, když nenajdou „houby“ pod stromečkem. Ale tradičně se na Štědrý den podává v poledne houbový kuba, je to původně jihočeský zvyk. Já ho v kuchařce vzpomněla, ale doma tak zátěžové jídlo před štědrovečerní večeří nejíme. Nicméně je to lahůdka, zkuste ho!
Tomáš Hromádka