Specifikem myslivců v Litni je bažantnice

Zdroj: archiv myslivců Liteň

LITEŇ – V našem regionu je mnoho aktivních mysliveckých spolků, mezi nimi i Myslivecký spolek Liteň, který má v současnosti 27 členů. Jeho honitba se rozkládá v katastru městyse Liteň a zčásti i městyse Karlštejn. Předsedkyně Kamila Kaasová nám přiblížila práci myslivců i to, jak jim mohou lidé pomoci.

Dá se říct, kdy mají myslivci během roku nejvíce napilno?

Nedá. Na podzim je hodně práce s přikrmováním a pořádají se společné lovy, na jaře  často děláme akce pro školy a dětské dny. A v Litni máme bažantnici, tam je nejvíce činností na jaře.

Co konkrétně řešíte teď před blížící se zimou?

Aby byl dostatek potravy v krmelcích a soli do solných lizů. Informujeme do místních novin, ať lidé nepouštějí v lese psy na volno, aby neproháněli zvěř. Také  řešíme organizaci společných ohňů a naháněk pro minimalizaci škod na pozemcích, které třeba rozrývají divočáci.

Nedávno jsme vysadili alej ovocných stromků a proti okusování zvěří je opatřili pletivem.

Jsou Vánoce v lese něčím specifické?

Na Štědrý den se chodí zakrmit do krmelců a zásypů, s dětmi se zdobí stromečky pro zvěř.

Co vás nejvíc trápí?  

Připravovaná novela zákona o myslivosti.

Máte také problémy s přemnoženými divočáky? 

Máme, snažíme se je řešit zvýšeným odlovem.

Jak mohou lidé obecně pomoci myslivcům?

Zachovávat v přírodě klid, mít své psy a kočky pod kontrolou, neodnášet z lesa a luk zdánlivě opuštěná mláďata.

Děláte nějaké akce pro veřejnost?

Teď na podzim je po každém společném lovu veřejnosti přístupná poslední leč se zvěřinovou tombolou a s hudbou v restauraci Ve Stínu lípy. V červnu pořádáme dětský den v oboře s rybářskými závody pro děti, se střelbou ze vzduchovky a s mysliveckým občerstvením pro všechny návštěvníky.

Čím jste specifičtí v porovnání s jinými mysliveckými spolky?

Bažantnicí, která funguje už přes padesát let. Odchovávají se tu a vypouštějí bažanti a v některých letech i koroptve polní.

Liteňští myslivci při sázení stromů Foto: archiv myslivců

Zákon o myslivosti

Myslivci nyní řeší novelu zákona o myslivosti. Jak to vidí členové MS Mořina?

„Nejvíce nás samozřejmě trápí, že stát nečiní mnoho vstřícných kroků pro to, aby podpořil mysliveckou činnost. V současné době se projednává navrhovaná nepodařená novela zákona o myslivosti, která ještě více prohlubuje práva vlastníků honebních pozemků. Nová definice tedy myslivost podřizuje zemědělskému a lesnickému hospodaření, ačkoliv zemědělské a lesnické hospodaření musí respektovat péči o zvěř a její zachování, a tím i výkon práva myslivosti jako samostatné činnosti. Bez zemědělského a lesnického hospodaření, které respektuje existenci a zachování zvěře jako přírodního bohatství, nelze účinně bránit přemnožení zvěře ani vzniku nepřiměřených škod zvěří.

Myslivost je především činnost, která nezbytně souvisí s ochranou přírody a přírodního bohatství, a to nejen zvěře, ale i celého ekosystému. Myslivost by měla mít status ochrany přírody a myslivci postavení ochranářů, a to minimálně ti, kteří by byli v honitbách k této činnosti povoláni, respektive rozhodnutím správního orgánu stanoveni. Myslivci de facto sami tuto činnost vykonávají, ač zatím tento status nemají, a to bezplatně za vlastní peníze, na rozdíl od všech ostatních ochranářů, které stát platí a jejichž činnost není často zdaleka tak významná a přínosná jako činnost myslivců. Nakonec konstatování, že myslivost je vykonávána ve veřejném zájmu ve prospěch celé společnosti k ochraně a rozvoji přírody, je zcela jednoznačně pro tuto ochranářskou činnost určující. Uvedené vyplývá i z definice myslivosti, kterou uvedl Ústavní soud ve svém nálezu č. j. 34/03 (zveřejněn pod č. 49/2007 Sb.), a to následovně: ‚Z uvedených premis dle názoru Ústavního soudu plyne, že v podmínkách České republiky jsou myslivost a právo myslivosti společenskými aktivitami aprobovanými státem k ochraně a rozvoji jedné ze složek životního prostředí – zvěře. Zákon o myslivosti nepředstavuje úpravu myslivosti jako zájmové aktivity, ale ve svém základu jako cílevědomé a regulované činnosti k ochraně a rozvoji přírody.‘

Zdůraznění toho, že je myslivost provozována zejména vlastníky či pachtýři pozemků nebo hospodařícími subjekty a uvedení spolků a jiných osob až na posledním místě, neodpovídá realitě a podle zájmu o myslivost mezi vlastníky a hospodařícími subjekty ani odpovídat nebude. Pronajatých je asi 85 procent honiteb na území ČR, a to převážně mysliveckým spolkům. Doufáme tedy, že návrh bude ještě upraven.“

Ilustrační foto: ICP

Zajímavosti o myslivcích

  •   Myslivost upravuje zákon č. 449/2001 Sb. (zákon o myslivosti), nyní se připravuje jeho novela, která má za úkol minimalizaci škod zvěří a modernizaci myslivosti. Mysliveckou činnost regulují dále veterinární předpisy, zákony o ochraně přírody a zákony týkající se zbraní a střeliva a mnoho dalších vyhlášek.
  •   Co je honitba? Část krajiny, kde se může vykonávat myslivost, tedy lesy, pole, louky, rybníky a další pozemky. Honební pozemky může vlastnit jednotlivec nebo více lidí.
  •   Myslivec musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu.
  •       Mezi významné myslivecké dny patří 4. leden: svátek Diany, římské bohyně lovu; 21. březen: Mezinárodní den lesů; 20. září: svátek patrona myslivců sv. Eustacha; 20. říjen: Den stromů a 3. listopad: svátek patrona myslivců Huberta. Měsícem myslivosti a ochrany přírody je od roku 1959 červen.
  •   Kult sv. Eustacha jako patrona myslivců u nás byl zaveden již v 16. století, zatímco legenda o sv. Hubertovi vznikla až v 18. století.
  •   Vůbec první mysliveckou organizaci v Čechách založili v roce 1692 schwarzenberští myslivci.

Filozofie myslivosti

  •   Lov lze chápat pouze ve spojení s činností zaměřenou na zachování a racionální chov zvěře, opírající se o vědecké poznatky.
  •   Myslivec musí znát a zvažovat důvody své činnosti, respektovat zachování biologické rovnováhy, být aktivním ochráncem přírody a všech jejích součástí.
  •   Lov slouží a ospravedlňuje se jen tam, kde přispívá k udržení rovnováhy v přírodě.
  •   Lov dává člověku možnost usmrcovat zvěř. V důsledku toho se stává i velkou lidskou zodpovědností.
  •   Myslivec musí přísně dodržovat a zachovávat etiku lovu.
  •   Lov není přípustný bez specifického zákonodárství.
  •   Bez dodržování těchto zásad není člověk myslivcem, ale pytlákem.

Tip: Chcete na Vánoce přilepšit zvířatům v lese? Můžete jim přinést do krmelce něco dobrého. Ale pozor, vhodné jsou jen rostlinné prvky jako jablka, mrkev, kaštany, žaludy apod. Jídlo, pečivo nebo vánočku rozhodně nenoste! Vše také můžete dopravit myslivcům.