Ve světě hudby už si Aleš Petržela udělal dobré jméno. Známějším se stal během posledního roku také díky vítězství na festivalu Porta, i když fanoušci kapely Lola ho znají už šest let.
Jeho poslední píseň V neděli ráno můžeme slyšet v éteru českých rádií.
Aleš Petržela vyrůstal na Blanensku, kde se také vyučil v oboru kuchař–číšník, pak se přesunul do Prahy a vystudoval konzervatoř. Hudbě se věnuje celý svůj život. Nyní má v plánu letní koncerty a v blízké budoucnosti by rád natočil první desku. Ačkoli jeho jméno i kariéra stoupají vzhůru, Aleš zůstal skromný a na žádnou hvězdu si nehraje.
Aleši, blíží se letošní finále Porty v Řevnicích, kde vystoupíte jako host, protože loni jste Portu vyhrál. Co zásadního se od té doby změnilo?
Díky Portě jsem se dostal na pár rozhovorů do rádií, to bylo moc fajn. Dostal jsem krásnou kytaru Furch, na kterou moc rád hraji. A těším se tento rok na koncert, myslím, že bude v neděli po poledni. Písničky píšu pořád ve stejném duchu jako před vítězstvím na Portě. Jsou teď hrané dost často s kapelou, kdy si můžeme dovolit víc improvizovat. Ale píseň zůstává v základu pořád stejná. Musí fungovat, i když ji zpívám sám s kytarou.
Jak na Portu vzpomínáte? A těšíte se znovu do řevnického Lesního divadla?
Porta byla skvělá. Mám z ní spoustu zážitků a musím říct, že jenom těch dobrých. Těším se moc a myslím, že i když vystupuji až v neděli, budu na místě už v pátek. Těším se na lidi, na kapely, spaní ve stanu, ranní párky a čerstvý Portýr!
To zní moc hezky. Pomohlo vám vítězství na festivalu ve vaší kariéře?
Pořadatel může napsat na plakát „Vítěz Porty 2017“. Je to myslím trochu záruka, že to nebude asi úplně špatné. (smích) Na Portu jsem šel z jiného důvodu. Cítil jsem určitou evoluci v mém životě, hudbě a chtěl jsem svoje nové písničky zahrát publiku a třeba dostat i nějakou radu, seznámit se s novými lidmi… Tohle všechno se stalo a jako bonus bylo i vítězství. (smích)
Kolik míváte koncertů a kde se vám hraje nejlépe?
Zatím je to tak, že nemám žádný management, takže všechny koncerty si sháním a zařizuji sám. Je to trochu těžší, protože nemám tolik kontaktů… Ale i tak absolvuji do konce léta asi dvacet vystoupení. Všechno jsou to moc pěkné akce, na které se těším.
Já hraji všude rád, nijak nerozlišuji, jestli je to klub, festival nebo něco jiného. Když se naladíme s publikem na stejnou vlnu, jsem všude doma.
Líbilo se vám v Lesním divadle?
Je to naprosto úžasné místo, kam se budu vždycky moc rád vracet.
Loni jste říkal, že hrajete s bratrem. V jaké sestavě budete na letošní Portě?
Brácha Zbyňa je skvělý muzikant, opravdu mě moc baví s ním hrát. Hraje na klávesy, občas i na dvoje, a na akordeon. Někdy zároveň na všechny tři nástroje. Kluci z kapely umí na víc nástrojů a hrají na ně skvěle! Toho musím využít. Basák Jirka Vaněk zvládá i klavír, Honza Kalník, který hraje na bicí a cajon, je velice dobrý kytarista, umí to i s různými „loopery“, prostě něco jako Ed Sheeran! Akorát já ovládám jenom kytaru… (smích)
Jaké byly vaše hudební začátky? Slyšela jsem, že jste už jako malý kluk chtěl hrát na kytaru, ale musel jste se učit na klavír…
Ano, to je pravda. Můj táta měl asi nějakou svou představu, že z nás s bráchou budou klavíristi. V mém případě to nedopadlo, ale brácha vystudoval v Brně na konzervatoři obor varhany a hraje na klavír i akordeon. U něj se to povedlo. Já jsem si nakonec prosadil kytaru a teď hrajeme s bráchou spolu. Táta je myslím úplně šťastný. A máma taky. Úkol splněn. (smích)
Kdy jste složil svou první píseň?
Myslím, že můj první deníček s „básničkami“ byl založen někdy kolem čtrnáctého roku. A dokonce ho stále mám! Je to taková ta nádherně čistá, ničím nezatížená poezie… Potom jsem se ale dlouho věnoval víc psaní hudby než textů. K písničkám jsem se vrátil až někdy kolem sedmadvaceti let.
Teď už skládáte pravidelně. Zpíváte jen svoje písně, nebo používáte i skladby jiných autorů?
Hraji jenom svoje písničky. Myslím, že nejsem úplně dobrý interpret a skladby, které mám rád od jiných autorů, se mi líbí v originále. Já bych je asi pokazil. Jiné je to ale třeba při hostování nebo při společné písni – duetu. Před časem jsem jeden takový duet nazpíval s Jaroslavem „Albertem“ Kronkem, kterého lidé mohou znát ze skupiny Kern, což je spíš moravská legendární kapela. Jaroslav napsal píseň a měl takovou vizi, že bychom ji měli nazpívat spolu jako duet. V takových případech si rád zazpívám, zahraji, hostuji. To mě těší.
Před rokem jste plánoval natočit cédéčko a pokřtít ho na letošní Portě. Můžeme se těšit?
Popravdě, natočit cédéčko je dost drahá věc, nesehnal jsem potřebné peníze, tak jsem si řekl, že na něj spěchat nebudu… Asi to tak mělo být. Momentálně kluci z kapely, Jirka s Honzou, dokončili Jirkovo studio v Blansku, které má skvělý název Prales. Myslím, že tam bychom mohli moje první album natočit.
Tak to se těšíme třeba na příští rok zase tady. Znáte zdejší kraj v okolí Berounky?
Vůbec, v Řevnicích jsem byl loni poprvé. Myslím, že mám co objevovat. Z auta ten kraj trochu znám, ale bylo by fajn vystoupit a jít pěšky. (smích)
Přeji tedy, ať se vám to podaří a také hodně štěstí!
I já vám, ať se daří!
Lucie Hochmalová
Kdo je Aleš Petržela?
- Český písničkář a hudebník, který prezentuje vlastní tvorbu.
- Narodil se 8. února 1980 v Boskovicích.
- Vyučil se v oboru kuchař–číšník, poté vystudoval Pražskou konzervatoř u prof. Milana Tesaře.
- Vystupuje sám nebo s kapelou, působí také ve skupině Lola.
- Jeho poslední píseň se jmenuje V neděli ráno, najdete ji na YouTube.
- Vítěz festivalu Porta 2017.
PORTA 2018
29. června až 1. července, Lesní divadlo Řevnice
Hosté:
Ladybirds, Roman Horký a Kamelot, Robert Křesťan a Druhá tráva, Norbi Kovác, Matěj Rak a Franta Vlček, Ivan Hlas trio, Jitka Vrbová a Hot Jazz Praha, Jaroslav Samson Lenk, Schovanky, Aleš Petržela, Přístav, Sunny Side, Petr Šušor – Drum circle, Jelen, Vokobere, Pavel Žalman Lohonka, Pocta Wabimu (Věra Martinová, Miloš Dvořáček, Vojta Kiďák Tomáško, Vokobere)
Další informace, také o prodeji vstupenek, najdete na Porta-festival.cz.
