Sportovci a další osobnosti veřejného života se dnes dopoledne v Národním divadle loučí s Věrou Čáslavskou. Její památku uctily i čtyři pražské zvony. Kondolenční kniha je k dispozici široké veřejnosti do dnešního večera.
Naše nejúspěšnější olympionička milovala balet. A právě jím začal pietní program v Národním divadle, kterým provází Marek Eben. Na Věru Čáslavskou vzpomínají různé osobnosti z řad sportovců, politiků i blízkých přátel.
Vzpomínkový program začal poté, co se dvě minuty před detátou hodinou rozezněl smutečním tónem jeden z nejstarších zvonů svatovítské katedrály na Pražském hradě. K němu se poté přidaly zvony Josef, Dominik a Václav.
Veřejnost od pátku zapaluje na piazzetě divadla svíčky a pokládá květiny. Až do dnešního večera může také psát do kondolenční knihy.
Bývalá sportovní gymnastka zemřela 30. srpna večer v 74 letech. Dlouhodobě bojovala s rakovinou slinivky. Byla sedminásobnou olympijskou vítězkou a čtyřnásobnou mistryní světa. Nejslavnější sportovní okamžiky zažila na olympijských hrách 1964 v Tokiu a 1968 v Mexiku. V tomto roce byla vyhlášená i nejlepší sportovkyní světa. V Československu ocenění nejlepší sportovkyně získala sedmkrát.
Věra Čáslavská dala najevo nesouhlas s okupací Československa v roce 1968. Na mexické olympiádě se při sovětské hymně odvrátila od vlajky SSSR. Podepsala také manifest 2000 slov a svůj podpis nikdy neodvolala. Dle svých slov kvůli tomu ztratila15 let života. Bojovala také s depresemi.
Poslední roky žila v Černošicích, kam se vrátila do domku po rodičích. Neúnavně pomáhala všem, kdo ji požádali o pomoc. Významně se zasloužila i o výstavbu černošické sportovní haly. Jak sama řekla: „Mojí novou disciplínou je závod s časem.“
Rozhovor s Věrou Čáslavskou z května 2015 si můžete přečíst zde.
