Lesní divadlo v Řevnicích slaví první století

Sen noci svatojánské. Foto: MěÚ Řevnice

Sen noci svatojánské. Foto: MěÚ Řevnice

Psal se rok 1916 a v se Řevnicích poprvé hrálo divadelní představení na lesní mýtině v části zvané Na Moklinách. Základní kámen řevnického Lesního divadla byl položen.

Rusalku tehdy pro své rodiče, prarodiče a další příbuzné sehrály děti továrníka Václava Čekana, který později nechal divadlo na své náklady postavit. Už v roce 1920 pojalo na 1 500 diváků. Sjížděli se do něj lidé z Dobřichovic, Všenor, Černošic i Prahy.

Čekanova dramatická družina fungovala až do roku 1924, poslední rok již společně s nově založenou Jednotou divadelních ochotníků. Soubor zahájil svou činnost 8. dubna 1923 představením M. D. Rettigová od Aloise Jiráska. Režie se ujal Josef Materna, který se na další léta stal dvorním režisérem ochotníků. Ti na svá prkna zvali i herce věhlasných jmen z Národního divadla: Ladislava Peška, Jaroslava Vojtu, Rudolfa Hrušínského, Růženu Naskovou, Otomara Korbeláře a další.

30. léta, válka a roky poválečné
Na počátku 30. let však došlo mezi ochotníky k rozkolu a soubor se rozdělil na dva samostatné spolky. V tomto období proto padaly rekordy v počtu uvedených představení. Během jediného dne se konaly i tři.

Herecké družiny se znovu spojily v roce 1936. Před sebou ale měly hubená válečná léta. Po válce pak zahájila Jednota divadelních ochotníků činnost slavnostně – Lucernou v režii Josefa Materny.

Do divadla zavedli proud, bylo vybudováno nové orchestřiště. V lese se hrál Shakespeare, Moliere, Vrchlický, Tyl, Gorkij… Režie se ujaly i další osobnosti: Ludmila Vaňková Paukertová, Marie Křivánková, Miroslav Plachý, Jan Herzl či Jiří Valšuba.

Přestávka a znovuzrození
Po smrti Josefa Materny v roce 1960 začala divadelní činnost postupně ochabovat. Pustlo i Lesní divadlo, v němž se po několik let prakticky nehrálo.

Impuls ke změně dal v roce 1971 Josef Beneš, který inicioval rekonstrukci lesního amfiteátru podle projektu architekta Vladimíra Weisse. Postavila se osvětlovací kabina, šatny, klubovna, toalety s bufetem i skladiště rekvizit. Padesáté výročí spolku v roce 1973 ochotníci oslavili v novém divadle pěti premiérami. Divadelní soubor měl přes 80 členů a byl na dalším vrcholu své slávy.

To už divadlo patřilo nejen hercům, ale i muzikantům. Konaly se v něm koncerty Greenhorns, Olympiku, Ivana Mládka, Jarka Nohavici, ETC, Katapultu a dalších.

90. léta 20. století
Další zlom přišel s revolučním rokem 1989. Ochotníci sice o prázdninách uvedli dvě velká divadla Noc na Karlštejně a Rajčatům se letos nedaří, v roce 1991 ještě pohádku, pak se ale na šest let odmlčeli.

V mezičase scéně vládly spíš hudební žánry. Tehdejší provozovatelé „Lesňáku“ pořádali nejrůznější festivaly a koncerty mnoha hudebních stylů. Zrodil se například ŘEV Řevnice, Léto s country a trampskou písničkou, později Blues v lese.

Novodobá historie
Na počátku 21. století ochotníci chytili druhý dech. Uvedli Charleyovu tetu, Zdravého nemocného a ustanovili nový Divadelní soubor Řevnice. Nejčastěji sázeli na muzikály, bláznivé frašky nebo filmové předlohy. Přibyly i autorské hry, nechyběl ani napínavý detektivní žánr.

V roce 2005 se v Lesním divadle uskutečnil premiérový ročník festivalu Rockový slunovrat, poprvé se sem v létě nastěhovalo Dejvické divadlo se svými Lesními slavnostmi divadla. O tři roky později sem přesídlil další významný festival – Porta.

V roce 2013, kdy soubor slavil devadesáté narozeniny, započala výstavba nového pódia. To staré, staticky narušené, se muselo zbourat.

Na kompletní rekonstrukci ale Lesní divadlo stále čeká. Přispět na ni můžete i vy prostřednictvím speciálně zřízeného účtu nebo na akcích konaných v Lesním divadle během letošního roku.

(Pavla Nováčková, Lucie Hochmalová)