Bez přehánění můžeme říct, že my Češi jsme národem pivařů. Pivo ve velkém vyrábíme, vyvážíme i pijeme. Není tedy divu, že v republice existuje více než tři sta malých pivovarů – a každým rokem přibývají další. Vydali jsme se po jejich stopách v našem regionu.
Malý pivovar (nebo též minipivovar) může vyrobit maximálně 10 tisíc hektolitrů piva ročně. V Česku je takových provozů celkem 313 a ve Středočeském kraji 42. Jen v našem nejbližším okolí jsou malé pivovary čtyři a dalších šest je od nás vzdálených do 40 kilometrů. Většina z nich provozuje svou vlastní restauraci, v níž nabízí nejen obvyklý druh piva, ale také své speciály, nebo dodává pivo do spřátelených hospod. Některé minipivovary jsou členy Českomoravského svazu pivovarů.
Kde tedy v našem okolí můžete ochutnat „domácí“ pivo? Vaří ho Bobr Zadní Třebaň, MMX Lety, Zámecký pivovar Všerad, Berounský medvěd, Pivovar Hostomice, Vilém Jince, Pivovarský dvůr Chýně, Olivův pivovar Dolní Břežany, Matuška Broumy a Pivovar Třebonice. Všechny můžeme doporučit.
Berounský medvěd
Rodinný pivovar založili manželé Mayerovi v roce 1998, tradice piva v Berouně je ale mnohem starší. K dostání je tu několik druhů oblíbeného nápoje různé síly, od světlé osmičky zvané Cyklopivo přes polotmavou jedenáctku Medové, třináctku Medvěd a polotmavou čtrnáctku Klepáček až po speciální tmavé pivo Grizzly, které má 18 stupňů. Pivovar má restauraci, kde se dá příjemně posedět, navíc pořádá exkurze, během nichž se sládkem navštívíte pivovarské prostory.
Bobr Zadní Třebaň
Nachází se ve sklepních prostorách bývalého mlýna v Zadní Třebani a jeho zakladateli jsou dva kamarádi ze střední školy. Ročně tu uvaří asi 500 hektolitrů piva, a to vždy světlý a polotmavý ležák, příležitostně pak Pale Ale, IPA či Stout. Pivo je k dostání v nedaleké hospůdce U Mlýna, přímo v pivovaru nebo v některých pražských pivnicích.
A proč zrovna Bobr? „Název vznikl spontánně. Chtěli jsme, aby pivovar nesl jméno zvířete, které má blízko k vodě. Mělo to být dvojslabičné, dostatečně úderně znějící slovo. Zároveň jedinečné. Po několikaměsíčních dohadech a přemítání zvítězil Bobr,“ vysvětluje majitel Martin Kudláček.
Zámecký pivovar Všerad
Výrobu zahájil před třemi lety v Zámeckém dvoře ve Všeradicích a dnes má kapacitu 500 hektolitrů ročně. Tento pivovar s restaurací nedávno získal certifikát Czech Specials a na Berounsku je zatím jediný s tímto oceněním. Svůj zlatavý nápoj rozváží speciálním pivobusem neboli autem zvaným „vlnitý plech“. Tato pojízdná prodejna jezdí na různé slavnosti a festivaly. Pivo můžete ochutnat přímo v zámeckém hostinci U Paní Magdalény.
Pivovar Hostomice pod Brdy
Sládek Štěpán Kříž toužil po vlastním pivovaru a vhodný objekt našel v Hostomicích. Pivo se tu vařilo už v 15. století. V současné době je na čepu Fabián, a to desítka, dvanáctka a čtrnáctka, ochutnat ho můžete hned v Nalévárně v pivovaru nebo třeba v Hostími, ve Zdicích a v Dobřichovicích.
Vilém Jince
Během čtyř let od založení si tento rodinný pivovar získal mnoho příznivců, jeho pivo můžeme ochutnat kromě samotných Jinců také v Řevnicích, Černošicích, Berouně a v mnoha restauracích v Praze. Vilém nabízí několik druhů piva, samozřejmě světlé i tmavé, dále Šemík Ale, Kouřový ležák nebo Čtrnáctku IPA. Má také pojízdný pivní bar.
Pivovarský dvůr Chýně
Vznikl nedlouho po revoluci v roce 1992. Kromě tradičních piv nabízí pšeničné, které je opravdu výborné. Při posezení v restauraci můžete vidět i pivovarské měděné sudy.
Olivův pivovar Dolní Břežany
Desítka, ležák Laser Beer, polotmavý Kníže Václav, IPA, Ale York, pšeničné pivo Gari nebo Stout Theodor, to vše najdete v Olivově pivovaru. V objektu je kromě něj také restaurace, penzion a pivní lázně.
Matuška Broumy
V malé obci Broumy na Křivoklátsku vznikl rodinný pivovar v roce 2009. Otec i syn sládkové vaří až deset druhů piva, které získaly mnoho ocenění.
Pivovar Třebonice
Staňkův rukodělný pivovárek zatím eviduje 28 originálních piv všech stupňů, barev i druhů. A mají originální názvy, např. Písečná zmije, Skrblík, Stehlíček, Sherlock nebo Kilt.
Pivo se vařilo už před tisíci lety
Pivo není žádný novodobý výmysl, v Čechách se vařilo už před tisíci lety. U nás sice není nejstarší fungující pivovar na světě (tím je irský Guiness), ale česká tradice vaření piva je dlouhá.
Nejstarší český pivovar je doložen už v roce 993, a to v Břevnovském klášteře. Pak tu máme nejstarší doklad o pěstování chmele na našem území, kterým je Nadační listina knížete Břetislava I., vydaná někdy v letech 1034 až 1055, i když chmel u nás rostl už víc než sto let předtím. Český chmel byl tehdy velmi ceněný – ostatně to je dodnes.
Nejranější zmínkou o vaření piva v Čechách v historických dokumentech je zápis v Nadační listině Vyšehradské kapituly prvního českého krále Vratislava II. asi z roku 1088. A prvním pivovarem v Čechách se mohou pochlubit Cerhenice, už v roce 1118.
Nejvíc pivovarů bylo v našich zemích v 16. století, během něj vzniklo kolem třiceti nových, tehdy to ovšem nebyly klasické pivovary jako dnes, ale pivo se vařilo ve várečných domech.
Důležitým mezníkem v českém pivovarnictví bylo založení Měšťanského pivovaru v Plzni v roce 1842. Začal vyrábět výhradně spodně kvašená piva, předchůdce dnešního světlého ležáku. Premiérovou várku ležáku uvařil sládek Josef Groll z Bavorska 5. října 1842. Češi si ho oblíbili a brzy získal slávu i v cizině. Úspěch plzeňského pivovaru pak inspiroval další podnikatele, kteří začali zakládat velké akciové společnosti.
Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven
Pivo plzeňského typu je vrchol pivovarského umění
Malých pivovarů je v našem okolí několik, přesto je letovský MMX díky jedné věci výjimečný. Spolu s hotelem a velkou restaurací vyrostl na zelené louce, kde žádná budova ani pivovar nikdy nebyly.
Pivovar MMX funguje od roku 2010, od nějž je odvozen i jeho název – římskými číslicemi je to MMX. Zeptali jsme se majitele Roberta Chládka, jaké nyní vaří pivo a co je nového.
Oslavili jste pět let od založení pivovaru. Co podstatného se od té doby změnilo?
Od otevření v prosinci 2010 se v pivovaru nic podstatného nezměnilo, stále vaříme pivo té nejvyšší kvality.
Jaká je vaše roční produkce?
V současné době je produkce piva zhruba na jedné třetině kapacity pivovaru, což je asi 200 tisíc piv ročně.
Co běžně nabízíte?
V nabídce máme vždy dvě spodně kvašená piva plzeňského typu (výčepní a ležák) a k tomu dva speciály. Stále tedy nabízíme čtyři druhy piva.
MMX má vždy i nějaké speciály. Dá se říct, co mají zákazníci raději?
Vzhledem k české tradici, v níž dominuje pivo plzeňského typu, které považuji za vrchol pivovarského umění, je o toto pivo největší zájem. Samozřejmě lidé rádi zkoušejí nová piva, což se odráží v neutuchajícím zájmu o různé speciály. Řekněme, že pro dodržení pitného režimu se hodí piva plzeňského typu a jako chuťová vložka pivní speciály.
Kde kromě vaší restaurace můžeme vaše pivo ochutnat?
V současné době lze naše pivo najít v pípách restaurace Gurmánia na Smíchově, Hamburk v Komořanech, Panský dvůr v Řitce či u Karla IV. na Karlštejně. Nepravidelně lze naše pivo okusit v dalších asi dvaceti restauracích. Právě finišují dokončovací práce v restauraci Na Sádce v Praze 4, kde by mělo být zastoupeno celé portfolio našeho pivovaru.
Máte nějaké zajímavé plány do budoucna?
Letos jsme uvařili pivní speciál k pětistému výročí zákona o čistotě piva (Reinheitsgebot) a k sedmistému výročí narození císaře Karla IV. Různými speciály bychom chtěli obohacovat náš pivní trh i nadále.
Věděli jste o pivu?
- Je jasné, že v naší republice pijeme hodně piva, ale věděli jste, že ho spotřebujeme nejvíc na světě? Každý občan naší republiky vypil v roce 2014 celkem 144 litrů piva, druzí Němci 107 litrů a Rakušané 106 litrů. V loňském roce jsme pak vypili o litr méně, tedy 143 litrů za rok – to je skoro tři sta piv!
- V roce 2015 měla navíc Česká republika na světě nejvíc pivovarů v přepočtu na jednoho obyvatele země.
- Pivo se skládá z vody, chmele, ze sladu a z kvasinek. V roce 1516 vznikl v Bavorsku zákon zvaný Reinheitsgebot, který nařizoval, že k výrobě piva se smí použít jedině voda, ječmen a chmel. Kvasinky se do zákona přidaly až po jejich objevení v roce 1800.
- Pivní lázně asi každý zná přinejmenším z doslechu, a je to zajímavý zážitek. V kádích se ovšem nekoupe v opravdovém pivu, ale ve vodní lázni, která má kolem 37 stupňů a jsou v ní živé kultury pivovarských kvasnic a bylinky, dojem piva pak dotváří bílá pěna na hladině i charakteristická vůně. To vše má blahodárný vliv na pokožku a její nemoci, na bolesti kloubů a svalů i na stres. Pivní lázeň je prostě výborná relaxace.
- Pivo samotné je navíc skvělé sedativum. Obsahuje totiž chmel, který má léčivé účinky – uklidňuje nervy a zmírňuje napětí. I proto pomáhá proti depresím a úzkosti.
- Pivo je vděčné téma pro písničky i filmy, z těch nejznámějších jmenujme například Hospodu od Jaroslava Uhlíře, Jarošovský pivovar od Argemy, Žízeň od kapely Kabát nebo Dáme pivo od Aika Murczechy. Především o pivo jde třeba ve filmech Postřižiny, Divoké pivo nebo Velká sázka o malé pivo.
- A znáte také česká přísloví o pivu? Co třeba: Pivo hřeje, ale nešatí. Pivo mladé čep vyráží. Dobré pivo můžeš poznat už po jednom loku, lepší ale je být si zcela jist.
- Na závěr dva klasické citáty z knih: Lepší teplé pivo než studená Němka (Jára Cimrman). Pijme pivo, dokud žijem, po smrti se nenapijem! (Švejk)
Kdo nepil, teskný byl, když se napil pivenka, zčervenal jak dívenka.
Vaše podlomené zdraví pivo upevní a spraví.
Více pivečka, více zdravíčka.
Zdraví, svěžest, sílu, vše najdete v pivu.
Lépe se nám bude žíti, když víc piva budem píti.
Pivo je nápoj nad všechny nápoje.
(Kniha a film Postřižiny)
Lucie Hochmalová
