Vonoklasy zdobí náhrdelník z přírodních perel

Svačinka na Karasově vyhlídce. Foto: Pavla Matějů

Největším lákadlem naučné stezky okolím Vonoklas nejsou informační tabule na každém kroku upozorňující na výjimečnost místa. Sami se stanete součástí jedinečné krajiny. Stačí se rozhlížet a obdivovat.

Osm a půl kilometru dlouhý okruh vede členitým terénem po žluté značce k vyhlídkám nad Berounkou i do hlubokých údolí. Ocení ho především ti, kteří nevyhledávají známé stezky přeplněné informačními cedulemi, interaktivními prvky, davy turistů či spěchajícími cyklisty.
Vydáváme se z Karlíku po zelené značce. Na žlutou naučnou stezku se napojujeme na rozcestí Krásná stráň – sedlo až k jedné z nejkrásnějších vyhlídek celé trasy. Nespěcháme. Krásná stráň je od roku 2003 přírodní památkou. Vyniká stepní a lesostepní vegetací připomínající Středomoří.

Z teplomilných listnáčů zaznamenáváme především habry a duby, k vzácnějším patří dřín obecný. Občas zahlédneme i třešeň, pozůstatek ovocného sadu z 19. století. Postupně nahradil vinice zakládané už za Karla IV. Roste tu také třemdava bílá, zvonek boloňský, kostřava sivá či rozchodník bílý. Z živočichů můžeme spatřit i kriticky ohroženou ještěrku zelenou. Je největší ze čtyř druhů ještěrek žijících v Česku a dorůstá délky až 40 centimetrů.

Památný dub starý 350 let. Foto: Pavla Matějů

Z vyhlídky kolem potoka ke starému dubu
Během výstupu na stráň překonáváme převýšení zhruba 130 metrů a ocitáme se ve výšce 347 metrů nad mořem. Karasova vyhlídka otevírá nádherný pohled na Karlík, Lety, Řevnice i zalesněné kopce protějších Brdských Hřebenů. Za příznivého počasí odtud startují paraglidisté.
Po hřebeni přicházíme na rozcestí Krásná stráň. Komu by výlet stačil, může se vydat vlevo po zelené značce do Vonoklas, vzdálených pouhý kilometr. Pro nás nekončí a jdeme vpravo po žluté směrem k památnému dubu.

Sotva vyjdeme do kopce, lesní cesta nás znovu posílá dolů. Míjíme několik chalup a těsně za nimi málem přehlédneme žlutou šipku ukazující na pěšinu mířící z hlavní polní cesty doleva. Scházíme k potoku s poetickým názvem Kluček. Stromy mohutní a vzduch je čím dál vlhčí. Za mýtinou, kde dřevaři skládají vytěžené klády, opět opouštíme lesní cestu a po pěšině stoupáme do poměrně příkré stráně.

Nahoře nás čeká odměna: památný dub vysoký 14 metrů, s obvodem kmene 523 centimetrů. Jeho stáří se odhaduje na 350 let. Váže se k němu pověst z doby Karla IV. Podle ní na stromě odpočíval havran, který zajišťoval spojení mezi Prahou a Karlštejnem. Dub by však musel být o dalších 400 let starší, což odborníci považují za nepravděpodobné.

Jen pár metrů od stromu stojí u silnice cedule s nápisem Černošice jako možný konec výletu. My směřujeme po žluté značce lesní cestou vzhůru. Kříží ji modrá, kudy si lze cestu do Vonoklas zkrátit. Naším dalším cílem je ale rozcestí U Památného dubu s kamenným stolem.

Pozemek, kde dříve stával dům Jelínkových. V roce 1968 v něm došlo k tragédii. Foto: Pavla Matějů

Obec proslavila studna
Odtud nás značka navádí mezi louky s nádhernými výhledy do krajiny. V severovýchodní části Vonoklas stojí kaplička se sochou Panny Marie z roku 1893. Pokud se od rozcestníku U Kapličky vydáte vpravo ulicí Ke Strouze, narazíte po pravé straně na dům č. p. 96. V 60. letech minulého století na tomto místě žila rodina Jelínkových.

Právě tady se v únoru 1968 odehrála tragédie, jež se stala předlohou dvou televizních zpracování s názvem Studna. Poprvé šlo o 26. díl seriálu Třicet případů majora Zemana, uvedený v roce 1980, podruhé o minisérii z roku 2025. Dům Jelínkových byl dávno stržen a na pozemku stojí nový. Ale místo stále přitahuje turisty.

Žlutá značka přetíná silnici a stoupá loukou přes kopec zvaný Homole, do výšky téměř 400 metrů nad mořem. Pokračujeme až k rozcestí U Louže. Ke stejnojmennému rybníčku je to odtud jen pár metrů po zelené směrem na Třebotov. My však zůstáváme na naučné stezce, míjíme Malou skálu a přicházíme na rozcestí pod Velkou skálou.

Odtud už je to jen kousek k odpočívadlu s možností občerstvení nad Vonoklasy. Na rozcestí Na Kunšově odbočujeme doleva a po půl kilometru vstupujeme do obce, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1227, z listiny krále Přemysla Otakara I.

Po žluté značce se dáváme Karlickou ulicí k obecnímu úřadu. Cestou míjíme kapli sv. Václava z roku 1887 vysvěcenou křižovníky z Dobřichovic. Přicházíme na rozcestí Pod Vrškem a prudce se stáčíme vpravo k restauraci Na Vyhlídce. Pokud sem dorazíte ve čtvrtek nebo v pátek po 16. hodině, máte vyhráno. O víkendu je otevřeno už od 11 hodin.

Po Karlické se pak vracíme až k místu, kde silnice končí a přechází v lesní cestu Karlickým údolím. A ze sedla Krásná stráň po zelené zpět do Karlíku.

Vyhlídka u odpočívadla nad Kunšovem. Foto: Pavla Matějů