HÁJEK – Loretánská kaple v Hájku, nacházející se necelé dva kilometry na východ od obce Červený Újezd, představovala v Čechách jednu z prvních kopií slavného italského poutního místa. Kdysi slavnou loretu spojila zhruba před třemi staletími s Prahou pozoruhodná poutní cesta. Poutníky vábí dodnes.
Svůj název získalo místo podle lesíka, který byl v prostoru budoucí stavby vysazen již roku 1589. Ke zbudování loretánské kaple ovšem došlo až na základě příkazu Floriana Jetřicha Žďárského ze Žďáru ve 20. letech 17. století. Pro lepší pochopení souvislostí uveďme, že Florian Jetřich Žďárský ze Žďáru podepsal na podzim roku 1619 přísahu věrnosti vzbouřeným českým stavům. Jenže zakrátko Čechy opustil a následně žádal císaře Ferdinanda II. o prominutí svého někdejšího jednání. Pardonu se nakonec dočkal letopočtu 1622, a to i díky intervenci Jaroslava Bořity z Martinic, s jehož dcerou se oženil na jaře roku 1620 v Pasově. Během svého pobytu v zahraničí navštívil také italské město Loreto s proslulou Svatou chýší, domnělým obydlím Panny Marie. Do Itálie prý bylo zázračně přeneseno ze Svaté země. V Loretu Florian se svou manželkou údajně požádal nejen o šťastný návrat do vlasti, ale také o narození syna. Za vyslyšení této prosby se podle legendy zavázal vystavět na svém českém panství loretánskou kapli. Jelikož se mu posléze obě zmíněná přání splnila, od roku 1623 na uskutečnění svého slibu pilně pracoval.
Prý příliš nedokonalá kopie
K položení základního kamene mariánské svatyně došlo 12. června 1623. Hotovou stavbu o dva roky později posvětil pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu. Dovnitř kaple byla tehdy umístěna kopie kultovní sochy Černé Matky Boží Loretánské, jež byla v Loretu dotýkána originálem. Hájek se vmžiku stal hojně navštěvovaným poutním cílem. Mezi zdejšími poutníky nechyběly ani nejvýznačnější osobnosti tehdejší české společnosti. Stavba však údajně nebyla dostatečně věrnou kopií italské předlohy, a tak po pár letech došlo k jejímu přebudování a opětovnému posvěcení (8. září 1630). Přestože ji věhlasem zanedlouho zastínila pražská Loreta, nezájmem poutníků Hájek rozhodně netrpěl, ba naopak. Vytoužený syn Floriana Jetřicha, hrabě František Adam Eusebius Žďárský ze Žďáru, se dokonce rozhodl založit v Hájku františkánský klášter, jehož osazenstvo by místu zajišťovalo duchovní správu. Zhmotnění svého snu se ovšem naneštěstí nedožil. Františkáni se totiž do kláštera nastěhovali až roku 1673. Stavba nicméně dále pokračovala a k úplnému dokončení objektu došlo až v 80. letech 17. století.
Poutní stezka z Prahy do Hájku
Podle dobových pramenů navštěvovalo Hájek ve 20. letech 18. věku ohromujících 60 tisíc poutníků ročně. V tomto období (respektive od roku 1720) bylo budováno také 20 výklenkových kaplí poutní cesty vedoucí z Prahy do Hájku. Tuto trasu do dnešních dní zdobí celkem 11 rozměrných staveb. Absolvování necelých 20 km dlouhé stezky je dozajista zajímavý námět na jeden aktivně strávený prázdninový den, a to zdaleka nejen pro milovníky historie. Nechte se tedy zlákat a staňte se jedním z mnoha poutníků, kteří v uplynulých staletích tuto cestu podnikli. Více informací najdete na webu poutnicestahajek.cz.
Text a foto: Michal Bařinka
