DOLNÍ POBEROUNÍ, PODBRDSKO – Únor je měsíc, v němž se tradičně nejvíce slaví masopustní veselí. Období radovánek každoročně trvá od 7. ledna po svátku Tří králů až do Popeleční středy, kdy naopak nastává doba půstu. A vy se teď o víkendech můžete na některý z masopustů vypravit. U Berounky a na Podbrdsku se jich koná mnoho!
Je to velký paradox. Masopust (neboli též fašank, karneval či ostatky) sice mezi církevní svátky nepatří, ale v křesťanském kalendáři má své místo. Jeho termín souvisí s (pohyblivými) Velikonocemi. Je oslavou jídla a pití před čtyřicetidenním půstem. Letos fašank začal 7. ledna a vyvrcholí v masopustní úterý 17. února, den před Popeleční středou.
Karnevalové reje jsou v Čechách a na Moravě doloženy už ve 13. století. Oslavy podobné těm dnešním se ale konaly už ve starověkém Řecku a v Římě, kdy lidé slavili bakchanálie na počest boha Dionýsa či Bakcha. V průběhu dějin se pořádaly různé slavnosti a průvody maškar, které se církev pokoušela omezit. Nejsilnější tlak byl ve středověku. Ale neuspěla. Masopust si oblíbili lidé bohatí i chudí, pořádali ho chalupníci na vsích a karnevalové zábavy se odehrávaly i na panovnických dvorech a hradech. Lidé si zkrátka zábavu s jídlem nikdy nenechali vzít.
V naší republice oslavy přežily i za socialismu. Jen v omezeném režimu a bez původního magického významu. S plnou parádou se do našich ulic vrátily po sametové revoluci 1989. Hlavně na vesnicích jsou opět vidět tradiční rituály: průvody, tance, jarmarky a hojnost jídla i pití.
A jak se chystají masopusty v Poberouní a na Podbrdsku? Pod pokličku příprav jsme nahlédli díky jejich organizátorům.
Na Halounech hraje kapela v průvodu i při posezení v hospodě
V sobotu 24. ledna oslavili už 15. masopust na Halounech. Začalo se tradičně žádáním o masopustní právo a pak se lidé poveselili v průvodu se zastávkami u předem domluvených hospodyněk a hospodářů, kteří průvod štědře pohostili. Zhruba uprostřed putování byly oceněny dětské a dospělé masky. Odpoledne účastníci slavili v hospodě U Zrzavého paviána, kde tradičně hrála skvělá klezmer kapela Trombenik. Tančilo se, probíhaly soutěže a slosování vstupenek. „Poslední roky necháváme v sále prostor místním mladým. Letos se konalo něco jako diskotéka (včetně těch správných světel) v režii místních teenagerů,“ popsala masopustní den jedna z organizátorek Stáňa Šálková z Živého spolku.
Halounský masopust připravuje každý rok asi devět lidí ze spolku a dalších deset spolupracovníků. Začíná se většinou v listopadu. „Každý rok se snažíme, aby ceny pro masky a slosování vstupenek byly laděny do motivu masopustu, tedy třeba koláče, pekáč buchet, škvarky a další produkce zdejších hospodyněk. Oslovujeme místní s prosbou o pomoc při přípravě cen nebo pohoštění na večer do hospody. Ladíme rozpočet. Řešíme scénář večera v hospodě a soutěže. Den před akcí připravujeme všechna ocenění masek a ceny do soutěží, upravujeme scénář a držíme si palce,“ dodala Stáňa Šálková.
A její nejhezčí vzpomínka na masopusty? „Na ty první, asi dvanáct let zpět, které jsem neorganizovala a v radosti a lehkosti si užívala program. Myslím, že lidé mají rádi setkávání a potkávání. A když je to v dobré společnosti, s jídlem a skvělou hudbou, nejde odolat.“
Vyhlášený Poberounský masopust hostí Zadní Třebaň
Hned první zimu po sametové revoluci v roce 1989 se slavilo na návsi v Zadní Třebani. „Úplně první zdejší masopust už si popravdě nevybavím. Vím, že u něj nechyběl Třehusk, Masopusta dělal Petr Eliášek, policajta Jirka Petříš, medvěda určitě Miloš Pišna a řevničtí ochotníci se postarali o masopustní frašku a pochovávání Masopusta,“ zavzpomínal Miloslav Frýdl z Našich novin, které od té doby masopusty pořádají.
A v podstatě se za 37 let nezměnily: začíná se ráno jarmarkem, následuje kulturní program s masopustní fraškou a pochováním Masopusta a průvodem, který celé odpoledne prochází vsí. Akce se chystá pár měsíců. Musí se připravit program, domluvit účinkující, zajistit hlavní čtyři postavy do průvodu, prostranství na návsi, ozvučení, propagace, mediální partneři, záštita, tombola, trhovci… „Vzpomínám na masopustní parní vlaky, na herečku Naďu Konvalinkovou, jež s Patrikem Rozehnalem vysílala z masopustní Zadní Třebaně přímé vstupy do vysílání Českého rozhlasu, na originální masky, které pokaždé vymýšlel Josef Jahelka (a mnozí další), na party obyvatel obce obvykle se peroucí o titul Krále masopustu, na manžele Křivánkovy a Jirku Vitouše, kteří po dlouhá léta k zadotřebaňskému masopustu neodmyslitelně patřili, na až dojemná setkání při covidové masopustní obchůzce v roce 2021…,“ dodal Miloslav Frýdl. Podle něj se lidé zúčastňují masopustů rádi, protože se u nich mohou odvázat, bláznivě pobavit, předvést ostatním originální převlek a také se dobře najíst i napít.
Nejinak tomu bude i letos: mnoho stánků se vším možným, dobrá zábava, spousta maškar, zabijačka, bohatý program i tombola, skvělá atmosféra, pohostinní obyvatelé obce, byť někteří brblají na „vyžírky, kteří se přijdou na masopust jen najíst“.
V Hlásné Třebani vyhlašují cenu „Maska pod obraz“
Dobrovolní hasiči znovu oprášili masopust v Hlásné Třebani v roce 2010. V posledních letech ho připravuje kulturní výbor. Začíná tradičním průvodem v doprovodu kapely. Nejdříve se jde k panu starostovi, následuje občerstvení u otevřených domů místních obyvatel. Průvod končí před obecním úřadem, kde probíhá masopustní rej a vyhlášení nejlepších masek. Jednou z tradičních cen je „Maska pod obraz“, většinou ji získává Masopust. Přípravy zahrnují zajištění kapely, občerstvení, cen, domluvu průvodu, masek a zázemí u obecního úřadu, přípravu informačních a zvacích materiálů.
„Čas ale nepočítáme. Vše děláme, protože nás to baví, a máme radost, když se baví i naši spoluobčané,“ uvedla organizátorka Martina Musilová. „Nejvíce vzpomínám na masopust v roce 2014, kdy se do průvodu zapojilo mnoho domácností, průvod u sebe otevřeně přivítaly a pohostily. Obecně vnímám, že lidé u nás v obci mají rádi setkávání. Věřím, že obliba masopustu souvisí i s tím, že se snažíme akce držet v komunitní rovině. Možná to bude znít trochu sobecky, ale ráda bych letos pozvala především Třebaňské a Rovinské, protože věřím, že upevňování sousedských vztahů je velmi důležité. Určitě přijďte v maskách! Těšit se můžete také na zabijačkové hody, které proběhnou odpoledne u obecního úřadu v doprovodu živé hudby,“ zve Martina Musilová na masopust 7. února.
Svinařští ochutnávají koblížky i zabijačku
Už 23. ročník masopustu slaví 31. ledna ve Svinařích. Začíná na plácku u restaurace U Lípy, kde se prodávají zabijačkové výrobky a ve 13 hodin vyráží průvod maškar na pochod obcí. Do kroku vždy hraje živá muzika. Masek se každý rok sejde na osmdesát, občerstvení připravuje kolem čtyř desítek domácností. Do zimního veselí se tak zapojuje velká část svinařských obyvatel. Během průvodu ochutnávají koblížky, na konci vyhlašují nejlepší a večer volí nejpovedenější masku. Fašank pořádá parta deseti až patnácti stále stejných lidí, které to pořád ještě baví.
„Jaký byl můj první masopust? Vzpomínám si, že jsem se šla ‚jen tak podívat‘ s kočárkem, a když jsem zjistila, jaké rozměry tato akce má, bylo mi bez masky úplně stydno. Od té doby se účastníme aktivně a vždy v maskách. Masopust považuji za jednu z největších svinařských akcí s velkou tradicí. A pokaždé mě hodně potěší počet masek a domácností připravujících pro maškary pohoštění. To už se v současné době jen tak nevidí,“ usmívá se jedna z organizátorek Lucie Boxanová. Potvrzuje, že se lidé věnují výrobě občerstvení, pohoštění a masek několik dní. Navíc je to podle ní skvělá příležitost potkat své sousedy a dobře se pobavit.
Tanec s medvědem symbolizuje odchod starého a příchod nového
Ve Všenorech zorganizoval první masopust Ateliér Šebesta spolu s dobrovolníky v roce 2018. Nyní ho pořádá obec. Pomáhá jí mnoho obyvatel, jak mimo jiné uvedla všenorská místostarostka Alena Sahánková.
Kdo se akce tradičně účastní?
Pravidelně malí hudebníci ze Střediska pro volný čas Všenory pod vedením lektora Vladimíra Šidlíka. Dále muzikanti z Plzně. Kostým medvěda každoročně obléká Petr Panoch. Součástí srocení masek a průvodu na návsi je tanec s medvědem symbolizující odchod starého a příchod nového. Na trase průvodu je několik zastavení s občerstvením připraveným ochotnými sousedy. V posledních letech končí průvod v kulturním domě závěrečnou veselicí. Stánky se stěhují z návsi právě sem, kde se pokračuje ve smažení palačinek, bramboráků a ochutnávání medoviny.
V jakém počtu probíhají přípravy?
Masopust připravuje kolem čtyřiceti lidí. Rádi obětují čas na tvorbu kostýmů, stavbu stánků, chystání občerstvení a obsluhu účastníků průvodu.
Vzpomínáte si na úplně první masopust?
V roce 2018 se podařilo navázat příjemnou a milou spolupráci s organizátory a členy Masopustního spolku v Dolních Mokropsech. Do jejich veselí se účastníci našeho masopustu zapojili s hornomokropeskou zdravicí.
A váš nejhezčí okamžik?
Nezapomenu na masopust v roce 2019, kdy se k průvodu přidávali další a další lidé, až byl neuvěřitelně dlouhý. A všichni byli nadšeni!
Proč mají lidé tuto tradici tak rádi?
Po dlouhé zimě je velice milé se setkat se sousedy. Dát průchod zábavě a volnosti. Pohovořit si.
Letos slavíte 28. února. Na co nás pozvete?
Na tanec s medvědem, stánky s bohatým občerstvením, vystoupení malých muzikantů ze SVČ Všenory i těch dospělých z Plzně. Budou nás provázet v průvodu. Do ulic vyrazíme po druhé hodině. Opět chystáme zastavení s dobrotami, které najdete i v cíli u kulturního domu. Přijďte a uvidíte.
KAM JEŠTĚ SE MŮŽETE VYPRAVIT?
- Svinaře – 31. ledna
- Hlásná Třebaň – 7. února
- Slivenec a Holyně – 8. února
- Zadní Třebaň – 14. února
- Mokropsy – 14. února
- Řevnice – 14. února
- Neumětely – 21. února
- Srbsko – 22. února
- Všenory – 28. února
- Karlík – 14. března