Zpěvačka Radůza oslavila v loňském roce životní jubileum a k tomu třicet let na české hudební scéně. Přitom jako by to bylo včera, kdy se díky Zuzaně Navarové poprvé objevila na pódiu Lucerny a zazpívala své autorské písně… Vloni Radůza vydala bilanční dvojalbum s názvem Bylo nebylo Best of. Nyní už pár let žije v Berouně.
Často hraje a zpívá v Poberouní. Několik koncertů měla v uplynulých letech v Řevnicích nebo Černošicích. Nyní se chystá do Dobřichovic, kde vystoupí 29. června během Dobřichovického kulturního léta. Už se tam velmi těší! Začíná ve 20 hodin na nádvoří dobřichovického zámku.
Radůzo, jak se vám daří?
Děkuji, daří se mi dobře. Jak se daří vám?
Také dobře, děkuji. Konečně je tady jaro. Máte toto roční období ráda?
Mám ráda všechna roční období i to, že se střídají. Nikdy se při pohledu do krajiny nenudím. A jaro je opravdu krásný čas.
Procházela jsem si váš web, o vaše koncerty je stále velký zájem po celé republice. Hrajete s oblibou v dolním Poberouní?
Ano, moc. Před dvěma lety jsem se přestěhovala do Berouna a musím říci, že kraji kolem Berounky jsem zcela propadla. Je tu opravdu krásně.
Vaše první album vyšlo už před více než 20 lety. Poté jste vydala další, poslední vloni. Přidala jste i DVD a soundtrack k filmu. Co se ve vašem životě za ty dvě dekády změnilo?
Teď nevím, jak bych v pár větách shrnula svůj život za posledních dvacet let… Byl opravdu dost nabitý životními zvraty, ale tou nejzásadnější změnou je, že se mi narodily dvě děti, které jsem vychovala.
Dá se říct, které album je vám nejmilejší?
Tak to opravdu nevím, mám je ráda všechna. Možná proto jsem pověřila výběrem písniček na best of album své posluchače. Sama jsem nedokázala vybrat ty nejoblíbenější, tak jsem je nechala hlasovat.
Když poslouchám vaše písničky, jsou ze života. Skládáte ale i pro děti. Je v tom rozdíl?
Není. Prostě se snažím napsat dobrou písničku.
Inspirovaly vás k tvorbě i vaše vlastní děti?
Ano. Napsala jsem knížku pohádek, kterou jsem načetla na CD a opatřila ji písničkami. A také jsem napsala veršovanou divadelní hru se zpěvy, vyšla i jako audiokniha. Děti mi rozhodně inspirací byly.
Kdy nejčastěji skládáte?
Pořád. (smích)
Jak písně vznikají? Napadají vás, když jste šťastná, nebo když máte smutek?
Vznikají naprosto kdykoliv a kdekoliv. Nemám na to žádný recept. Prostě si chodí, kdy chtějí.
Jakou hudbu ráda posloucháte?
Nejraději vážnou hudbu a jazz, když už tedy nějakou hudbu poslouchat musím. Protože nejraději mám ticho. Je velmi vzácné a lidé ho obvykle neumějí docenit. Stále kolem sebe potřebují nějaké zvuky. Ticho je pro mě drahocenná komodita.
Hrajete na několik hudebních nástrojů. Zabývala jste se hudbou už jako dítě?
Ano. Začala jsem zpívat a skládat písničky hned, jak jsem začala mluvit. Odmalička jsem se učila hrát na flétnu a později na lesní roh. Můj dědeček krásně zpíval a hrál na foukací harmoniku a moje maminka se doprovázela na kytaru při zpěvu trampských písniček. Aktivně provozovaná hudba byla součástí mého života od narození. S tou reprodukovanou jsem přišla do styku až hodně pozdě.
A na jaký hudební nástroj jste se naučila hrát nejdříve?
Na zobcovou flétnu.
Během kariéry jste získala mnoho hudebních cen. Které si nejvíc vážíte?
Nemyslím, že mám hodně cen. Domnívám se, že jsem v jednom roce dostala tři sošky v cenách Anděl, ale nemám už ani jednu z nich, dala jsem je do dobročinných aukcí. Ani si nepamatuji, v kterém roce a v jakých kategoriích to bylo. Podle mého názoru je hudba natolik subjektivně vnímána, že není možné v ní soutěžit. Ale takové předávání cen může být hezkou příležitostí, jak se setkat s kolegy a podívat se, co tvoří, seznámit se s novinkami, s mladými umělci… Může to být fajn.
Během lockdownu v covidové době jste se vyučila brašnářkou, vaše výrobky jsou skutečně krásné. Ještě stále tvoříte?
Už jen pro kamarády. Je to namáhavé pro ruce a já už čtyři roky zápasím s vleklým zánětem šlach, takže musím ruce šetřit. Stále mě to ale baví a stalo se to mým koníčkem.
Jak jste již zmínila, bydlíte teď v Berouně. Máte raději město, nebo venkov?
Myslím, že ani tak nezáleží, jestli jste ve městě, nebo na venkově. Ale spíš na tom, jakými lidmi tam jste obklopeni. A já se v Berouně cítím moc dobře.
Na co se vás ještě nikdo nezeptal?
Myslím, že už se mě ptali úplně na všechno. (smích)
Kdo je Radůza?
- Česká zpěvačka, šansoniérka, multiinstrumentalistka, skladatelka, textařka a spisovatelka.
- Narodila se 16. března 1973 v Praze.
- Objevila ji na ulici zpěvačka Zuzana Navarová v roce 1993.
- Hraje na akordeon, kytaru, ukulele, klavír, flétnu a dudy.
- Vydala 19 alb, kromě toho komponuje scénickou i filmovou hudbu, píše písně pro sebe i jiné zpěváky.
- Získala tři prestižní ceny Anděl.
- Má dvě děti.
Foto: Jan Šilar
