HOŘOVICE – Zámek ve třetím nejlidnatějším městě v okrese Beroun vám jistě nemusíme představovat. Pro turisty je velmi silným magnetem. A i když jsou jeho brány nyní uzavřeny, vyplatí se Hořovice navštívit. My jsme prozkoumali Palackého náměstí, plné nevšedních pohledů a historických příběhů.
Jeho dominantou je uprostřed stojící jednolodní kostel Nejsvětější Trojice. Tuto svatyni postavil Bernard Ignác Jan z Martinic (1614–1685), někdejší majitel hořovického panství a zároveň nejvyšší purkrabí Království českého.
Kajetáni a františkáni
Roku 1674 pozval hrabě do Hořovic kajetány (někdy označované jako theatini), v českých zemích méně rozšířený řeholní řád, aby se při novém kostele usadili. Nemělo by nás příliš překvapit, že si aristokrat vybral následovníky svatého Kajetána. Jejich usídlení v Čechách totiž umožnil a výrazně finančně podpořil právě on. Kajetáni však ve městě nebyli spokojeni, a když roku 1680 postihla české země morová epidemie, hrabě Martinic sepsal dodatek k závěti, v níž se zavázal povolat do Hořovic františkány. Krátká epizoda působení kajetánů v Hořovicích se definitivně uzavřela v roce 1684. Na činnost theatinů ihned navázali členové řádu menších bratří (františkáni) a jejich útočištěm se stal takzvaný Veltrubský dům na náměstí. Definitivně řeholníci město opustili až roku 1950. Jejich klášter poté sloužil jako hudební škola (dnes zde sídlí ZUŠ Josefa Slavíka Hořovice).
Prostý domov Panny Marie
Františkánský klášter však zdaleka není jedinou přehlíženou stavbou na Palackého náměstí. Hned vedle kostela Nejsvětější Trojice stojí strohá, zvenčí nezdobená a na první pohled docela nenápadná budova. Jedná se o loretánskou kapli. Rovněž s touto pozoruhodnou památkou je spjato jméno Bernarda Ignáce Jana z Martinic. Zajímavé přitom je, že šlechtic dal jednu loretánskou kapli zbudovat již dříve, a sice u františkánů ve Slaném. Slánskou mariánskou svatyni poručil vystavět bezprostředně po svém návratu z pouti do Itálie, kde mimo jiné spatřil originál Svaté chýše v Loretu. Dokončení hořovické kaple se však, na rozdíl od té ve Slaném, již nedočkal. Pohledem na dohotovenou loretu se mohla potěšit až jeho dcera Terezie Františka, neboť k posvěcení došlo v srpnu roku 1697 (dva roky po smrti hraběte). Stejně jako ve Slaném i v Hořovicích o loretánskou kapli pečovali františkáni. Unikátem hořovické lorety je především její umístění. S volně stojící loretánskou kaplí uprostřed náměstí se dnes v Česku setkáme jen stěží. I to je jistě další dobrý důvod, proč byste měli rozšířit počet míst, které v Hořovicích navštívíte.
Co je to loreta?
Všechny loretánské kaple mají být replikou Svaté chýše nacházející se v italském městě Loreto. Svatá chýše představuje obydlí Panny Marie, kde údajně došlo k setkání Ježíšovy matky s archandělem Gabrielem (Zvěstování Panny Marie) a kde Kristus později vyrůstal. Podle legendy se stavba původně nacházela v Nazaretu, odkud byla na konci 13. století za pomoci andělů přenesena na své dnešní místo. Tato pověst, podpořená údajně nevysvětlitelnými uzdraveními a dalšími tradovanými zázraky, si hned ve 14. století získala velkou popularitu a z Loreta se zakrátko stalo hojně navštěvované poutní místo. Loretánské kaple v Česku nezřídka budovali aristokraté, kteří italské Loreto a tamní Svatou chýši osobně navštívili, stejně jako třeba Bernard Ignác Jan z Martinic.
(kch)