Jídelnu začínám vnímat jako třecí plochu

Tento rozhovor je jakousi náhradou za rozhovor nezveřejněný na stránkách řevnického Ruchu. Proč vlastně nevyšel?

To je spíš otázka na redakční radu Ruchu. Mohu se jen domnívat, že není vhodné jej publikovat ze stejných důvodů jako moje články, v nichž jsem např. děkovala svým zaměstnancům za to, jak se zhostili přípravy školního roku za velmi náročných podmínek.

Jak hodnotí vedení města při kontaktu s Vámi Vaši práci?

Máte-li na mysli osobní kontakt, je to různé. Např. lze jen velmi těžko vylíčit, jak excitovaně se ujímá jednání se mnou členka rady města. Ostatní členové rady takové reakci většinou jen přihlížejí. Musím být ale objektivní, např. po vánoční akademii v kině mi pan místostarosta poděkoval a řekl, že to bylo opravdu moc hezké, že mi gratuluje. A co se týče pana starosty, ten nepopírá, že je škola na dobré úrovni, že funguje, ale zároveň dodává, že si na postu ředitele představuje sobě rovného partnera.

Vedení města si stěžuje na to, že je s Vámi špatná komunikace. Jak vlastně komunikace s vedením města probíhá a co podle Vás není v pořádku?

Komunikace vázne. Ráda bych ale vyzdvihla, že to není problém úředníků pracujících na MÚ. Naopak – ti se velmi snaží. Problém je v komunikaci s vedením města. Například o oficiálním rozhodnutí rady města zřídit dvě třídy nad úřadem jsem se dozvěděla právě až z vašeho Zpravodaje.

Školu pod Vaším vedením má opouštět více učitelů než je běžné. Opravdu školu opouští více učitelů než jinde?

Budeme-li naši školu srovnávat se školami, kde jsou ředitelé ve svých funkcích zhruba 20 let, tak nepochybně ano. My máme v tomto ohledu již také rok od roku sestupnou tendenci. Ovšem zemětřesení, jímž si naše škola prošla na počátku roku 2008 díky odvolání ředitele v pololetí, mělo dlouhodobé dozvuky. Ve sboru bylo také dost nekvalifikovaných učitelů a rok 2014 je pro ředitele škol závazný ohledně kvalifikovanosti. Navíc patřím mezi ředitele, kterým na úrovni sboru hodně záleží. Učitelé jsou obrovským vzorem pro děti. Jsou s nimi denně – často déle než rodiče.

Vyostřily se vztahy mezi Vámi a městem po loňském sporu o jídelnu? 

Nepochybně. Na školu se dívám jako na celek a snažím se dle odhadu vývoje počtu dětí reagovat na všechny aspekty tohoto fenoménu. Školní jídelna je jediný možný zdroj finančních prostředků pro rozvoj školy, nemám-li pouze čekat, co nám nadělí zřizovatel do rozpočtu. Jídelna má nyní kapacitu 500 jídel. Zvyšuje-li se počet žáků, snižuje se počet cizích strávníků. Jakýkoliv zisk je možné kalkulovat pouze z počtu obědů uvařených právě pro cizí strávníky. Nejedná se o závratné sumy, ale pro potřeby údržby jídelny a pro její rozvoj je to dostačující finanční zdroj. Přišla jsem s návrhem nákupu nových spotřebičů na splátky. Současné spotřebiče jsou starší než já, takže mi to nepřipadalo nijak zvláštní, navíc by tím nebyl nijak zasažen rozpočet ze strany zřizovatele. Vše by se právě hradilo z peněz za vaření obědů pro cizí strávníky. Díky novým spotřebičům by se navýšil možný počet vařených jídel denně, takže by se díky nárůstu žáků nesnižoval počet obědů pro cizí strávníky, naopak by se mohl ještě zvýšit. V tomto školním roce jsme už museli bohužel v řadách cizích strávníků škrtat, což je jednoznačně škoda, a to nejen z hlediska ekonomického.
Proč je vlastně školní jídelna pro Vaše vztahy tak důležitá?

O záměru ohledně jídelny ze strany zřizovatele si netroufám spekulovat, ale musím přiznat, že jídelnu začínám vnímat jako třecí plochu.

V kritice v Ruchu zaznělo mimo jiné, že na legitimní požadavky vedení města reagujete rozhořčenými články v novinách. Jak jste zareagovala na žádost o zdůvodnění rozpočtových opatření?

V rozpočtových opatřeních šlo o to z příjmové kapitoly rozpočtu školy podpořit péči o děti, které mají specifické poruchy učení a další potíže. Celý přesun jsem se snažila vysvětlit dvakrát písemně, velmi podrobně, jednou jsem byla osobně na jednání rady města. Nejednalo se o finance z rozpočtu zřizovatelského, navíc jsem zdůraznila, že peníze pro odborníky pečující o děti nebudou nijak omezovat rozvoj školy.

Proč jste podávala trestní oznámení na jednoho z členů rady města?

Nikdy jsem nepodala žádné trestní oznámení na člena rady města. Můj advokát podal trestní oznámení na neznámého pachatele pro ovlivňování auditora. Audit dopadl celkově dobře. Pan auditor se na počátku kontroly nechoval standardně, ovšem posléze se mě pan auditor přišel sám zeptat na vztahy se zřizovatelem, protože si prý připadá jako figurka ve špinavé hře a že by byl nerad zneužit. Na konci auditu se za své chování omluvil.

Podle rady města jste měla také odmítat předložení rozpočtu školy…

Na úvod musím uvést, že rozpočet školy je trochu specifický – má dvě hlavní složky – krajskou a zřizovatelskou. Návrh zřizovatelského rozpočtu zasílají zřizované organizace vždy v září na další rok. To jsem učinila. Ke konci roku 2012 chtěl nově jmenovaný zástupce za město ve školské radě projednat rozpočet školy. Předložila jsem tedy zpracovaný návrh zřizovatelského rozpočtu školy. Dostala jsem ale odpověď, že to není jím požadovaný rozpočet. Předložila jsem tedy ještě rozpočet z kraje, který se týká státních financí na platy. To také nebylo akceptováno jako rozpočet. Během dohadování mi bylo sděleno, že jde zejména o financování jídelny. Náš ekonom zpracoval několikastránkový elaborát, odevzdali jsme ho, ale dodnes jsme nedostali odpověď.
Město se pro vypsání konkurzu podle všeho už rozhodlo. Chystáte se obhajovat svou práci v novém výběrovém řízení?

Uvážíte-li, jaké jsou vztahy mezi radnicí a školou a vezmete-li v potaz, že složení konkurzní komise má v rukou rada města a poslední slovo ohledně výběru ředitele z úspěšných kandidátů má také rada města, a to bez ohledu na pořadí určené konkurzní komisí, zdá se, že takový krok nemá žádný smysl. Připouštím, že množství rodičů, dětí a kolegů, kteří mě podporují a chtějí zachovat školu takovou, jakou jsme ji za pět let udělali, mě nutí o účasti přemýšlet. Na škole mi opravdu hodně záleží, je to takové moje třetí dítě.

(jm)