Hydraulické štěpení škodí

Největší dopady do životního prostředí jsou dle Františka Šebka:

• Zničení těžební oblasti vrtnými soupravami, parkovacími a manévrovacími plochami pro nákladní vozy a zařízení pro zpracování a přepravu surovin, zábory půdy pro vlastní vrty a přístupové cesty. Běžný zábor pro těžbu na jednom vrtu je 4000-12 000 m², ale může být i 2,6 km². Vrtné plochy jsou dále propojeny silnicemi a potrubními systémy, což navyšuje zábor půdy a degraduje krajinu.

• Emise znečišťujících látek do ovzduší (SO2 NOX, VOC, CO), znečištění podzemních vod např. 2-butoxyetanolem a dalších – níže uvedených látek z nekontrolovaných úniků kapalin, z průsaků těžební kapaliny a nekontrolovaného vypouštění odpadních vod, emise ze spalovacích motorů vrtných souprav, emise těkavých látek do ovzduší z odpadních vod, emise aromatických sloučenin – například benzenu a xylenu z procesu komprese a zpracování plynu, vysoká hluková zátěž – emise hluku z provozu vrtných souprav a kompresorů. Provoz vrtných souprav vyžaduje vysokou spotřebu paliva pro naftové motory vrtných souprav, při jejichž spalování dochází k emisím CO2 – skleníkový plyn.

• Těžební kapaliny – to není jen voda a „malé množství chemických přísad“.Tato „malá množství“, s ohledem na cca 2% objemu použité tlakové vody do vrtu, jsou v množstvích stovek tun. Nikde se nepíše o tom, že těžební kapaliny obsahují nebezpečné a toxické látky a zpětně vytékající kapaliny obsahují těžké kovy a radioaktivní materiály z ložiska – mobilizace radioaktivních částic z podloží. Voda může být znečištěna nejen chemickými látkami z hydraulické těžby, ale i z odpadní vody z ložisek obsahující těžké kovy (nejčastěji arzén a rtuť) nebo radioaktivní částice.

• V blízkosti plynových vrtů dochází ke znečištění podzemních vod metanem, což v může vést i k výbuchům a dále dochází k salinizaci pitné vody chloridem draselným.

• Nikde jsem se nedočetl, jak náročná je bezpečnost práce, jaké jsou zkušenosti z těžby ve světě, jak je těžba riziková a jak potencionální nehody mohou poškodit životní prostředí a lidské zdraví, jedná se hlavně o nehody s únikem ropných látek z nádrží dopravních prostředků, průsaky z kolektorů, z nádrží s odpadní vodou a další nekontrolované úniky, dále potencionální možnost explozí – výbuchu při poruše zařízení nebo nedodržení technologie.

• Potencionální dopady na biodiverzitu – biologickou rozmanitost a to zvláště v takovém regionu jako je Český Kras.

• Nikde se nepíše o tom, kde bude společnost brát vodu. Jedná se o obrovské množství a to jednak na chlazení vrtné hlavice, na odstraňování bahna z vrtu a konečně na stimulaci vrtu vstřikováním tlakové vody. Na jeden vrt může být spotřebováno až 15 milionů litrů vody, minimálně u modernějších technologií 15 000 m³. Nikde jsem se nedočetl o tom, že jakmile je tlak vody ve vrtu snížen, jeho obsah odtéká zpět na povrch ve formě směsi těžební kapaliny, metanu a dalších toxických složek.

• Je též všeobecně známo, že hydraulická těžba může vyvolat slabá zemětřesení o síle 1-3 stupně Richterovy stupnice – tom se také nepíše.

• Ve všech geologických útvarech jsou obsaženy přirozeně se vyskytující radioaktivní látky jako je uran, thorium a radium. Ty jsou vázány v horninách a vynášeny na povrch společně s vytékající těžební kapalinou. Radioaktivní látky jsou často i vstřikovány s kapalinou do vrtu – jako tzv. trasovací látka a prasklinami v hornině se dostávají do podzemích vod, potažmo i do okolních studní.

• Konečně nikde se nepíše o používaných chemických látkách – akrylamid, benzen, ethylbenzen, izopropylbenzen (kumen), naftalen, tetrasodium, etylendiamintetraacetát, a další, které níže uvedu. Jedna ze jmenovaných látek je dokonce perzistentní, biakumulativní a toxická. Dvě z uvedených látek jsou uvedeny v rámcové směrnici o vodě č.2000/60/ES jako „prioritní látky“. Další látky jsou uvedeny jako látky toxické pro vodní organizmy, akutní toxiny, karcinogeny a mutageny. Látka 2-butoxyetanol (etylenglykol) je často používána jako chemická přísada. Další přísady často používané jsou 5-chloro-2-metyl-4-isothiazolin-3-jedna, 2-metylisothiazol-3(2H)-jedna, nonyflenol-etoxylát, tetrametyl- amoniumchlorid a další. Všechny uvedené látky jsou klasifikovány jako toxické dle klasifikace GHS, nekteré jsou karcinogení.

• A jaké je množství chemických přísad – uvádí se 2% z objemu kapaliny použité k prolamování prasklin, tedy při použitém množství vody to může být 100 až 680 m³uvedených chemických látek – to je opravdu obrovská kontaminace. Všechny používané chemické látky musí být veřejně známy a ne postupovat tak, že jejich seznam a množství bude uváděn jako „výrobní tajemství“.

• Počet jízd nákladních automobilů k jednomu vrtu se pohybuje od 800 až 2000 jízd.

• Vysoké emise metanu a oxidu uhelnatého z vrtu mají velký dopad na bilanci skleníkových plynů. •

A co právní předpisy – neexistuje žádná komplexní směrnice, upravují evropské těžební právo.

• Velký počet vrtných míst v regionu a s tím spojené nároky na infrastrukturu, zejména spojovací silnice, sběrné potrubní sítě. To je vysoká degradace krajiny.

• Pokud povolíme průzkum a následně i těžbu, můžeme se dočkat i toho, že některé cenné lokality zmizí z povrchu Českého Krasu, může dojít i k nucenému výkupu pozemků a nechci ani domyslet případy, ke kterým v zájmu těžby dochází – totiž k likvidaci celých obcí.

ing. František Šebek