LETY – Mezinárodní soutěž ultralehkých balonů probíhala v uplynulých dnech v Letech. Jedna ze spoluorganizátorek soutěže a jedna z mála pilotek horkovzdušných balonů Zuzana Železná poskytla rozhovor Markétě Huplíkové do Letováku.
Jak jste se k ultralehkému balonovému létání dostala?
Ultralehké balony mají své jedinečné kouzlo, zejména proto, že jste tam sami nebo maximálně ve dvou. Většina těchto balonů má místo koše jen sedačku, kde se vám nohy klimbají ve vzduchu, nad vámi balonek, který v porovnání s „dospělými“ balony působí skoro jako balonek z poutě. Když letíte, jste úplně svobodní. Můžete si dělat, co chcete, hrát si se vzduchem, hledat různá proudění a odvážně zdokonalovat své pilotní schopnosti.
Kdy létáte?
Zhruba od března do října, brzy ráno nebo v podvečer. Přes zimu se školíme nebo létáme kondičně. Počasí se poslední dobou mění, je více extrémní než třeba před deseti lety, a tak se snižuje počet letů za sezonu.
Jste schopni balon řídit?
Ano, balon řídíte výškou, v různých letových hladinách fouká většinou různý směr a rychlost větru. Dá se využít i různorodých proudění v údolí nebo kolem kopce, podobně jako třeba voda obtéká kámen ve vodě. Tím se můžete vyhnout lesu nebo nasměrovat na nějakou louku, kde chcete přistát.
Prý je pilot schopen při letu roztočit balon dokola?
Ano, je to možné, některé balony jsou vybaveny takzvanými rotačními ventily, které umožňují otočit balonem kolem osy. Je to důležité zejména pro přistání nebo v průběhu letu, když se potřebujete podívat na jinou stranu.
Jaké existují soutěžní disciplíny UL balonů?
Asi nejznámější je hon na lišku. Jeden balon je určen jako liška, vyletí první a v průběhu letu různě kličkuje. Ostatní balony se ho snaží následovat a doletět tam, kde liška přistane. Na místě přistání připraví liška cíl – kříž a soutěžní balony hází na kříž fléru, což je pytlíček s pískem a pruhem látky, kdo je nejblíž, vyhrává. Dále se závodí, kdo doletí nejdál, kdo se trefí na předem daný cíl nebo kdo doletí nejkratší let. Soutěží lze vymyslet a kombinovat mnoho.
Jak přesně se dá přistát od zvoleného cíle?
U profesionálních soutěží je to opravdu na centimetry, kolikrát i na milimetry, ale v běžné praxi na metry až desítky metrů. Stane se, že někdo je půl metru od cíle a jiný závodník i půl kilometru. Někdy stačí i drobná chyba na začátku, kdy minete údolní proudění, a pak jste již mimo.
Jak probíhá předletová příprava?
Ta zahrnuje paradoxně asi nejvíce věcí a hodně času. První je počasí, zda je pro let vůbec vhodné. Potom když víte, odkud vítr fouká, vybíráte si podle prostoru, kde chcete letět, místo startu – s ohledem i na vzdušný prostor, zda je zde řízený prostor letiště, nebo jiné třeba i nebezpečné nebo zakázané prostory. To je u nás například prostor nad Pražským hradem nebo Temelínem. Poté si připravíte k letu balon a sebe (smích). Pokud jste vše udělali správně, čeká vás krásný let.
Co je pro pilota UL balonu nejdůležitější?
Vyhodnotit, zda poletím, či ne. Někdy je počasí na hraně a jeden pilot si troufne, jiný let raději s ohledem na bezpečnost vzdá. Tady není vhodné sahat pilotovi do svědomí. Takže pokud vám byl let zrušen a vidíte jiný balon letět, není to tak lehké. Jak se říká: „Je lepší být na zemi a závidět těm nahoře, než být nahoře a závidět těm dole.“
Dojmy ze soutěže minulý rok?
Jedinečný závod. Balonových srazů je u nás hodně, ale žádný s UL balony. Počasí vyšlo, ranní mlžka nad Třebaní a do toho vznášející se balony nad touto nádhernou krajinou, spokojení pasažéři i piloti, to je sen každého pořadatele.
