Hned po listopadu 1989 byla ve Všenorech obnovena skautská tradice. Zdejší středisko dostalo název Dub Všenory a více než dvacet pět let v něm působí Zuzana Bacíková. Stará se o jeho chod a organizaci různých akcí. Pomáhá také s projektem loděnice na břehu Berounky.
Můžete nám pár větami představit váš oddíl?
Skautské středisko Přístav Dub Všenory vzniklo v roce 2015, a to přeměnou původního skautského střediska Dub Všenory, které sdružovalo takzvané suchozemské skauty a fungovalo od roku 1989 po znovuobnovení činnosti organizace Junák. Současné středisko je zařazeno mezi vodní skauty. Od suchozemských nás rozeznáte snadno, máme modré kroje.
Je ve Všenorech dlouhá skautská tradice?
Ano, je.
Jak jste se ke skautům dostala vy?
Skautovat jsem začala až v dospělosti. Přidala jsem se ke svému budoucímu manželovi, který ve všenorském skautském středisku vedl oddíl vlčat. Byl a je činností pro skauty tak nadšený, že to ani jinak nešlo. Ve středisku společně působíme více než dvacet pět let.
Právě teď jsme vás zastihli na letním táboře. Kde jste?
Letošní tábor už tradičně probíhá na Orlické přehradě, kde si pronajímáme moc hezké tábořiště na Charvátské stráni.
Jezdíte tam každý rok, nebo táborová místa střídáte?
V minulosti jsme tábořiště střídali, ovšem poté, kdy jsme se stali vodními skauty, setrváváme na současném stanovišti. Letos jsme tu již poosmé. Místo je totiž ideální pro vodní sporty, zejména pro plachtění, jemuž se s dětmi věnujeme. A zároveň je v příjemné vzdálenosti od Všenor.
Kolik máte na táboře dětí? Jsou pouze z všenorského střediska?
Letos máme na táboře dvacet sedm chlapců a děvčat, jen tři nejsou z našeho střediska.
Co dalšího během léta (a vlastně po celý rok) podnikáte?
Snažíme se toho dělat co nejvíce. Podporujeme každou iniciativu ostatních vedoucích i dětí. Tradiční akcí je třeba účast na Tříkrálové sbírce Farní charity Řevnice, jezdíme na velikonoční výpravy, účastníme se plachetních závodů Skare – skautská regata a Vorařská houžev nebo závodů v pádlování Prahou přes tři jezy, pořádáme letní tábor, výlet během podzimních prázdnin a rozdáváme betlémské světlo. Mezitím podnikáme menší výpravy a výlety nejen do přírody, ale i za kulturou.
Zmínila jste, že se všenorští skauti věnují také závodům v plachtění. Kde trénujete?
Hlavně na Orlické přehradě během letního tábora a výprav. Také na akcích pořádaných jinými středisky vodních skautů. Plachtili jsme třeba na vodní nádrži Velké Dářko, na Máchově jezeře, na jezeře Matylda u Mostu, na Lipenské přehradě, na Vltavě.
Jaké máte výsledky?
S přihlédnutím k tomu, že jsme poměrně malé středisko, jsme úspěšní. Letos jsme na závodech Skare 2023, které proběhly na Máchově jezeře, získali v kategorii skautů bronzovou medaili a na Vorařské houžvi 2023 (plachtění na Vltavě) také.
Ve Všenorech u řeky teď vzniká skautská loděnice. Už začala výstavba?
Projekt je zatím ve fázi příprav. Máme vytvořenou vizualizaci a věc předjednáváme s dotčenými orgány a úřady. Dále si necháme zpracovat podrobnou projektovou dokumentaci. Máme před sebou ještě dlouhou cestu. Cílem je rekonstruovat stávající technickou budovu, aby mohla sloužit jako sklad lodí. V patře chceme vybudovat zázemí s klubovnou.
Co se tu nyní nachází?
V místech budoucí loděnice (u brodu na řece Berounce ve Všenorech) je molo a probíhají tady schůzky oddílů. Také se zde scházíme s ostatními vedoucími a realizujeme brigády. Umístění mola byl pro nás důležitý krok, využíváme ho zejména pro lehčí nástup dětí do lodí. Zároveň je signálem směrem k veřejnosti, že se tu něco začíná dít.
Je náročné věnovat se dětem?
Nyní už přímo nevedu žádný oddíl, s dětmi se vidím pouze na výpravách, akcích a táboře. S manželem středisko zastřešujeme, staráme se o jeho majetek, administraci a sháníme dotace. Já se věnuji hlavně organizaci akcí ve smyslu zajištění místa (pronájem, výpůjčka), případně dopravy osob a jídla (nákup a vaření), zároveň dělám zdravotnici. Manžel se stará o materiál, to znamená dovoz o odvoz veškerého vybavení a lodí včetně jejich oprav. Dokonce se zabývá i výrobou lodí. Oplachtěné pramice P 550 (specialita vodních skautů) sám vyrobil společně se členy našeho střediska.
Jak „dobíjíte“ baterky?
Práce s lidmi ve středisku mě hodně naplňuje. Mám radost, když se akce povede, právě to mě nejvíce nabíjí pro další činnost. Je radost sledovat, jak se mladší vedoucí posunují, rostou, že jim skauting přináší mnoho možností uplatnit se, vzdělat, pracovat na sobě. Potvrzuje mi to fakt, že skauting je cesta, která každému něco nabízí, a je jen na něm, zda po ní půjde.
Čeho si ve skautu nejvíce ceníte?
Práce s mladými lidmi a dětmi. Těší mě, že se daří udržet ve středisku přátelské prostředí. Že společně s ostatními vedoucími i dětmi tvoříme dobře fungující partu.
A co kromě toho ráda děláte?
Kromě činnosti ve skautském středisku se zajímám o to, co se kolem mě děje. Ráda se aktivně zapojuji do různých projektů.
Kde vlastně pracujete a jak vše časově zvládáte?
Jsem právnička, pracuji na Městském úřadě v Černošicích jako vedoucí právního odboru. A prostě to nějak stíhám.
Jaká místa ve Všenorech a v okolí máte ráda?
Mám ráda okolí řeky a pak lesy, zejména na Jílovišti. Často tam chodím se psem na procházku.
Co byste ve Všenorech chtěla změnit a proč?
Ve Všenorech se mi líbí. Určitě je tu mnoho věcí, které by si zasloužily větší pozornost. Jsou to běžné problémy menších měst či vesnic.
Mrzí mě, že se některé projekty rozjedou a pak zamrznou a nedotáhnou se. Že se nepracuje na dodělání infrastruktury, někteří občané nemají ani vodovod a kanalizaci. Že jsme dopustili, aby centrum obce bylo zadrátováno optickým kabelem vedeným po sloupech (podle mého názoru dráty patří do země). Stav místních komunikací ve vlastnictví obce není dobrý, veřejná prostranství jsou zanedbaná. Myslím si, že i všenorský kostel sv. Václava by si zasloužil rekonstrukci a úpravu okolí. Měli bychom si více všímat, co se kolem nás děje, a přemýšlet, jak by se to dalo zlepšit.