ČERNOŠICE – Jubilejní 20. ročník tradičního mezinárodního jazzového festivalu přivítají Černošičtí od 24. května do 1. června. Hudební lahůdka se rozprostře napříč celým městem, počínaje venkovní produkcí přes tzv. „gastro jazz“ ve vybraných černošických restauracích až po hlavní festivalové večery v Club Kině.
Za dobu svého trvání festival hostil více než 220 hudebních skupin, sborů a sólistů. Celkový počet jednotlivých účinkujících překračuje úctyhodných 2 150 instrumentalistů a zpěváků. Jedním z organizátorů festivalu je Michal Strejček.
Kdo stál za zrodem Jazzu Černošice?
U zrodu stáli podnikatel Josef Barchánek a Pavel Blaženín, toho času vedoucí odboru kultury města Černošice.
A proč jste vybrali zrovna jazz?
Hudebních festivalů, zejména rockových, bylo a stále je v republice celkem hodně. Jazzových moc ne. Jedná se totiž o menšinový žánr, o to více splňuje potřeby skutečně náročného posluchače. A to byla a stále je naše cílová skupina. Šlo nám tedy především o kvalitu, nikoliv o kvantitu. Nechtěli jsme další festival pro tisícihlavý dav, ale takový, který ocení zejména hudební mlsalové. (smích)
Jak se od té doby festival rozrostl?
Jednoduše řečeno hodně. Začínali jsme třemi dny a zhruba šesti účinkujícími, především z lokálních zdrojů. Letošní ročník trvá už devět dnů a čítá přes 20 hudebních těles s více než 200 účinkujícími na zhruba osmi pódiích. Navíc hostíme muzikanty skutečně z celého světa, od USA přes Blízký východ až třeba po Afriku.
A jeho proměny v čase?
Hlavní změnou je právě to, že po dvaceti letech existence se z lokálního formátu stal mezinárodní. Běžně dostáváme během roku nabídky na vystoupení nejen z naší republiky, ale doslova z celé planety. Samozřejmě je nezbytné vážit finanční možnosti, tedy hlavní limit, jímž se chtě nechtě musíme řídit. Takže ne vždy jsme schopni zajistit hudebníky, které bychom si přáli. Ale zlepšujeme se i po této stránce, zejména díky podpoře města Černošice a Středočeského kraje a neutuchající pomoci místních sponzorů.
Zmíníte hosta, na něhož vzpomínáte nejčastěji?
Každý je jiný, jednoznačnou odpověď nemám. Ale obecně nejraději vzpomínáme na ty, kteří, ač jsou špičkovými profesionály, se chovají velice skromně, vstřícně a spolu s diváky si ve finále užívají vrchovatou měrou. Tak to máme skutečně rádi.
Prozradíte plány do budoucna?
Přežít ještě pár ročníků a pak festival předat mladší generaci.
Prý se vás ještě nikdo nezeptal, kolik za pořádání berete?
Asi proto, že je to taková trochu neslušná otázka. Nicméně odpověď je prostá: Ani korunu. Od samotného začátku dodržujeme pravidlo, že všechny peníze, které seženeme, beze zbytku investujeme do festivalu. Živí nás jiné aktivity.