Sousedské spolky jsou kořením života v obcích

Strong Boys Foto: z archivu osady

DOLNÍ POBEROUNÍ – Sousedská komunita. Sousedské spolky a kluby. Fungují v každé obci a samozřejmě také na sociálních sítích. U nás jsou nejznámější Sousedé od Berounky. A právě slovo soused je tady velmi důležité. Spolky sdružují lidi, kteří žijí blízko sebe, mají chuť se scházet a po „sousedsku“ něco zažít.

V dolním Poberouní žije mnoho aktivních obyvatel. Zabývají se všemi možnými činnostmi, od umění přes koníčky až po sport, někteří se věnují dětem, jiní zase sdružují dospělé. Jen namátkou nabídka pro děti: v Řevnicích funguje dětská lidová muzika Notičky a taneční soubory Klíček a Proměny, v Černošicích se učí tančit v Pramínku a v Dobřichovicích se mohou vyřádit při divadle v Kukadýlku. Dospělí jsou zase členové sborů (Třebasbor, Canto Carso), ochotnických spolků (Dobřichovická divadelní společnost, Divadelní soubor Řevnice či Všenorská divadelní společnost) nebo tradičních spolků (baráčníci). Své spolky tu mají sokolové, dobrovolní hasiči, skauti, turisté, vodáci, šachisté, včelaři, kynologové, milovníci koní a také nejrůznější sportovní týmy. Ti všichni pořádají akce pro veřejnost, například plesy, divadelní slavnosti nebo představení či sportovní aktivity.

A pak jsou tu již zmíněné sousedské spolky. Spojují lidi, kteří žijí v jedné obci, její části nebo osadě a mají chuť společně trávit čas a zpestřit život ve svém okolí. Některé mají dlouhou tradici, jiné vznikly teprve nedávno.

Art Club Ferdinand – Koncert na Berounce Foto: archiv spolku

Tradiční spolky a osady

Jedním z nejstarších spolků v Poberouní je Dělnická beseda Havlíček z Řevnic. Vznikla už v roce 1904, letos v červnu tedy oslavila 120 let od svého založení. Havlíček byl zamýšlen jako „vzdělávací a vzájemně se podporující spolek, jehož členové se v době nouze, nemoci či úmrtí v rodině budou vzájemně finančně i morálně podporovat“. To se prokázalo zejména během první světové války i v období po jejím skončení.

„Výbor spolku se schází jednou měsíčně, chodíme gratulovat při životních jubileích, zúčastňujeme se pohřbů našich členů. Jezdíme na výroční valné hromady našich spřátelených spolků: Vltavanu Purkarec, Vltavanu Štěchovice, Vltavanu Davle nebo Vltavanu Praha, nechybíme na žádných oslavách jejich výročí, pravidelně se konajících vždy po pěti letech. Letos jsme se rozhodli postavit vor, abychom vyzdvihli význam doby našeho trvání,“ sdělil předseda besedy Miroslav Cvanciger. Vor bude zhruba do konce července k vidění na koupací louce v Řevnicích.

V údolí Berounky dodnes existuje mnoho osad. Jednou z nich je Strong Boys v Letech. Byla vytvořena roku 1930 spojením původních šesti trampských osad. Tehdy se tu pořádaly všesportovní dny, lesní běhy, turnaje v lukostřelbě, v dámě a také lyžařské. Dnes osada funguje trochu jinak, ale sportem to tu žije stále. Potomci trampů ze Strong Boys se snaží pokračovat ve slavných tradicích svých předků. A tak tu sedí u ohňů, zpívají písně a organizují sportovní soutěže v nohejbalu, ping-pongu, šipkách nebo pétanque, konají se tu potlachy, dětské dny a slaví se Velikonoce, Vánoce, silvestr i mikuláš.

Další osadu najdeme pod Brdy v Halounech. Spolek Halesa tu vznikl v roce 2012. „Navázali jsme na myšlenku trampské osady Halesa. Působila tu od roku 1956. Nápad ji obnovit vzešel od potomků původních osadníků. Název je vlastně zkratka Halouny u lesa,“ sdělil předseda spolku Michal Bertl. Nyní mají 23 členů a v Halounech vlastní malé sportoviště. Trampové tu dříve vybudovali hřiště na volejbal, nynější Halesa v roce 2012 pozemek zakoupila od obce. „Pravidelně tu hrajeme volejbal, občas nohejbal, většinou s účastí místních a lidí z nejbližšího okolí. Chodíme také do Letů do osady Strong Boys na volejbalové turnaje. V červenci pořádáme dětský den a na konci prázdnin posezení pro osadníky,“ dodal Michal Bertl. Když je špatné počasí, využívá spolek klubovnu, kterou postavil díky dotaci.

Halesa Foto: z archivu spolku

Přátelské setkávání sousedů

V Zadní Třebani působí od roku 2010 spolek Salto. Jeho čtyři zakladatelé žijí v obci více než pětadvacet let, někteří členové se ke spolku přidali v posledních deseti letech. Salto je zkratkou pro „Sdružení Aktivních Lidí Třebaně a Okolí“. „Název přesně vystihuje smysl naší existence i důvody vzniku. Aktivní lidé chtěli rozvíjet komunitní i kulturní život v obci, podporovat setkávání. Současně se snažíme rozvíjet občanskou společnost. Důležitá je pro nás ochrana životního prostředí,“ říká členka Lenka Fořtová.

Spolek má osm stálých členů. Dalších více než dvacet lidí se s různou intenzitou zapojuje do projektů a akcí. Kromě originálních a dnes už vlastně tradičních akcí vymýšlejí příležitosti, jak obec vylepšit a propojovat lidi, kteří v ní žijí nebo k ní mají vztah. „Pro tyto účely jsme vyrobili dnes už dobře známou KafeKáru, tedy pojízdnou kavárničku. Z ní nabízíme občerstvení a nápoje včetně dobré kávy. Domácí laskominy přinášejí sousedé, kteří chtějí naše akce podpořit a užít si je, nebo je aspoň udělat chutnější pro ostatní. Jedna z našich členek spolu s dalšími dvěma sousedy z oboru už tradičně zajišťuje osázení truhlíků, které jsme pořídili na místní vlakové nádraží, aby vypadalo o něco veseleji a příjemněji,“ dodává Lenka Fořtová.

Salto každoročně pořádá na lávce u Berounky Setkání Třebaní, na jaře organizuje rostlinný swap, v červnu piknik, v září Loučení s létem a venkovní Sousedský oběd, 28. října se ujímá společného zalití místní lípy vysazené v roce 2018. „Večer před Štědrým dnem pak do obce přinášíme Betlémské světlo, které pod lípou u místní prodejny z KafeKáry s domácím vánočním pečivem rozdáváme všem, kdo o to stojí, do přinesených lucerniček. Kromě toho občas vymyslíme nějakou mimořádnou akci. V týdnech po vypuknutí války na Ukrajině jsme v místním společenském domě po dohodě a ve spolupráci s obcí připravovali nebytové prostory pro ubytování rodin uprchlíků. Rok a půl jsme potom s podporou Nadace Via pořádali kurzy češtiny pro rodiny ubytované v obci a okolí. Zajišťovali jsme pro ně poznávací exkurze v Praze a ve Středočeském kraji a v prvních měsících jsme jim také pomáhali vyřizovat náležitosti na úřadech, hledat práci a školy pro děti,“ říká Lenka Fořtová.

Salto Foto: z archivu spolku

Klub na Lhotce

Letos to bude dvacet let, co se do Lhotky přistěhovala Ema Burgetová. V roce 2011 tu založila Klub obyvatel a přátel Lhotky, z. s. „Bylo to asi dva roky po první akci. V té době mi končila mateřská a já už věděla, že se do Prahy za prací vrátit nemohu. Zpočátku jsem chtěla dělat programy jen pro kamarády a pár místních. Lhotka byla spíše chatařská oblast s několika starousedlíky a prakticky tu nežily žádné děti. Tak vzniklo první Lhotecké předletí. Byla jsem s dítětem doma a lidé mi začali chybět. Tehdy jsem pozvala přátele divadelníky, muzikanty, obvolala kamarády a na naší zahradě vše začalo,“ vzpomíná Ema Burgetová.

Hlavní činnosti klubu zařizuje Ema Burgetová prakticky sama. Stará se o provoz klubového baru, organizování akcí i úklid. „Jen když je větší akce nebo jedu někam načerpat energii, pomáhají mi přátelé z předsednictva spolku. Další mou obrovskou oporou jsou dcera a partner. Za ty roky se do okolí nastěhovalo plno mladých lidí a už se ke mně doneslo, že jedním z důvodů byl i náš klub. To je pro mne asi největší poklona.“

Ema se snaží udržet v klubu domácí atmosféru. Během chladných měsíců pořádá každou středu promítání pro děti, čtvrtky jsou zase v duchu stolních her, v neděli pravidelné jamování. Místní si tu mohou uspořádat narozeninovou nebo jinou oslavu. Konala se tu i vernisáž obrazů Mikoláše Chadimy, prodala se prakticky polovina děl, což zažil poprvé. V současné době vystavují malby scenáristy, spisovatele a režiséra Edgara Dutky.

„Z poslední akce se ještě vzpamatovávám (smích). V červnu se uskutečnil 15. ročník Lhoteckého předletí. Bez podpory obce Svinaře by festival v takové míře nemohl vůbec proběhnout. Letos nabídl divadelní vystoupení pro děti, čtyři kapely a také mistra Evropy ve slam poetry Anatola Svahilce. 2. srpna u nás vystoupí karlovarská kapela Fish Flesh Field & Henry $ a 17. srpna Sbor břežanských kastrátů. Ráda bych znovu rozjela hodiny jógy, tance a jiných kurzů, které jsme tu měli v počátcích existence,“ doplnila Ema Burgetová.

Lhotka Foto: z archivu klubu

Co takhle pivní festival?

V Řevnicích ho sice přímo nepořádá žádný spolek, ale o sousedské setkávání rozhodně jde. Letošní ročník byl už osmý. „Festival jsme vymysleli s Fandou Kotršalem a Ondrou Nováčkem. Fanda měl tenkrát vinárnu Malá Morava na řevnickém náměstí a moc chtěl začít točit dobré pivo. S Ondrou jsme mu při tom asistovali. A jak jsme se neustále bavili o pivu, někoho napadlo uspořádat festival. První ročník se konal roku 2016 v přilehlém dvoře, potom už jsme expandovali na náměstí. Od třetího ročníku jsme přibrali Pavla Kubáska, což je velmi šikovný domovarník a expert na třídění odpadů, pro účely festivalu dokonalá kombinace,“ přibližuje dění Jan Flemr.

Nejlepší na festivalu je jeho atmosféra. „Celkem brzy jsme přišli na to, že stánky mají stát na asfaltu a návštěvníci se mají povalovat na trávníku řevnického náměstí. Je moc fajn dívat se, jak se lidé potkají u piva, ale v trochu jiném prostředí. Snažíme se vždy objednat to nejlepší počasí. Na akci je asi znát, že ji děláme čistě z nadšení. Vstup je zdarma a my z toho nemáme nic než radost. A ohlasy od pivovarníků, kteří jezdí na různé festivaly po celé republice, tomu nasvědčují,“ říká Jan Flemr. Příští ročník Pivního festivalu Řevnice se koná v sobotu 24. května 2025.

Pivní festival Foto: z archivu festivalu

Ludmila Slavík Limpouchová: Každý pomáhá s tím, co umí

HLÁSNÁ TŘEBAŇ – Art Club Ferdinand je celkem mladý klub, působí od roku 2022 v Hlásné Třebani. Předsedkyní jeho správní rady je Ludmila Slavík Limpouchová.

Jak dlouho žijete v Hlásné Třebani?

Už 27 let, i když zpočátku jsem bydlela na Rovinách, od roku 2007 jsem dole v Hlásné Třebani se svým mužem Martinem, čtyřmi kočkami a s jednou agamou.

Koho a proč napadlo klub založit?

Celé to byl můj nápad, ale velký podíl měl manžel. Nemohl se zúčastnit odhalení pamětní desky našeho slavného rodáka, protože zrovna zpíval na operním festivalu. Před odjezdem letmo prohodil: „Když nemohu zpívat v Třebani, tak až přijede norská delegace, alespoň domluv koncert v Bergenu.“ Při té slávě jsem se Norům zmínila, jaké tu máme muzikanty a jak bychom mohli navázat na objevenou kulturní nit. Nabídli mi, abych česko-norský projekt sepsala, že Norské fondy právě takové aktivity podporují. Udělala jsem to, avšak bylo mi řečeno, že projekty nejsou hrazeny jednotlivcům, pouze spolkům. A tak bylo jasno. Musíme založit spolek.

A proč jste zvolili zrovna tento název?

Jméno nosil rodák z Hlásné Třebaně Ferdinand Josef Šediwý. Byl to vynikající houslista, dirigent a skladatel, roku 1801 se tu narodil a v mládí se odstěhoval do Bergenu, kde se stal ústřední postavou hudebního života.

Ludmila Slavík Limpouchová Foto: Jarka Zusková

Kolik lidí se věnuje činnosti spolku?

Dnes je nás 32 a všichni jsou skutečně aktivní. Každý pomůže s tím, co umí. Máme různorodé aktivity, každý si najde, co mu nejvíce vyhovuje. Je báječné, že na realizaci projektů máme několik týmů.

Čím je váš spolek výjimečný?

Řekla bych, že rozmanitostí činnosti. Sdružujeme umělce nejrůznějších zaměření, a to nejen profesionální, ale i amatérské, plus příznivce umění. Do našich aktivit a projektů zapojujeme veřejnost, a hlavně děti, inspirujeme lidi, aby sami tvořili, což s radostí prezentujeme v rámci našich výstav nebo koncertů. Nevymezujeme se ani žánrově. Děláme prostě kulturu bez hranic.

Jaké akce během roku pořádáte a komu jsou určené?

Letos jsme měli premiéru divadelní hry Instalace, provedenou naší ochotnickou sekcí. Pořádáme workshopy pro členy i veřejnost, například výrobu Morany, masopustní masky, keramiky, dále koncerty, výstavy, ale třeba i návštěvu hobby veletrhu v Lipsku. Některé akce mají takový úspěch, že je opakujeme nebo vyvezeme za hranice obce i republiky. To je případ koncertu Tří tenorů na vsi, Koncertu na Berounce, divadla nebo tematických výstav. Vyhlásíme téma a členové i oslovená veřejnost se s ním musí poprat a vytvořit dílo hodné expozice. Publikum nemáme nikterak vymezené. Na našich akcích se objevují diváci ve věku jeden rok až 100 let.

Co nejbližšího vás v létě čeká?

Hned na začátku července jedeme s ochotnickou sekcí zahrát divadlo našim krajanům do Chorvatska. Připravujeme výstavu v zahradě spojenou s klubovým Art Café Ferdinand, přístupnou koncem července a po celý srpen vždy od pátku do neděle. Ale naší největší akcí bude Koncert na Berounce 31. srpna na Stříbrné pláži. Na velkolepém open air hudebním happeningu se snoubí různé žánry, od opery, operety, spirituálů až po muzikály a filmové melodie. Máme obrovské štěstí, že můj muž pro projekt nadchl své kolegy z Pražského filharmonického sboru. Pódium bude na hladině řeky Berounky, účinkující se na něj přepraví pramičkou. Je to přesně ten typ projektu, kdy mezi diváky najdete mrňata batolící se na dece i lidi úctyhodného věku. Ti, kdo by na operu nikdy nešli nebo by s dětmi prostě nemohli, mohou poslouchat světoznámé árie v podání vynikajících pěvců.