DOLNÍ BEROUNKA – Silné deště a ničivé povodně zasáhly v polovině září téměř celou republiku. Dolnímu Poberouní se velká voda tentokrát vyhnula, ačkoliv i Berounka vystoupala téměř ke druhému povodňovému stupni. Jak to dnes vypadá v obcích? Na jakou vodu jsou připravené? A co udělaly od poslední devastující velké vody?
Letošní povodně byly k povodí Berounky milosrdné. Řeka se sice vylila mimo své koryto, ale nezpůsobila žádné větší škody. První stupeň povodňové aktivity (úroveň hladiny 260 cm) byl naměřen v pondělí vpodvečer v Berouně. Řeka v královském městě kulminovala v úterý 17. září ve 13 hodin na úrovni kolem 290 cm. Bedlivě ji sledovaly povodňové komise ve všech obcích.
Kdo pomáhal a hlídal hladinu
V pohotovosti byly také místní jednotky dobrovolných hasičů. Například karlštejnská zásahová jednotka SDH vyjížděla během dnů s „extrémním stupněm nebezpečí záplav“ k několika případům stromů padlých přes komunikaci, členové dalších jednotek pomáhali s pytlováním písku, čerpáním vody ze sklepů a hlídáním hladiny řeky.
Meteorologové dlouho předem varovali, že se blíží vydatné deště, a tak se obce i lidé mohli připravit. „Situace na Berounce byla letos naštěstí v úrovni bdělosti. Předpovědi, i když se průběžně měnily, nenasvědčovaly ohrožení. Z toho vycházela i komunikace našeho města vůči občanům vedoucí spíše k uklidnění,“ řekl řevnický starosta Tomáš Smrčka. Jeho dobřichovický kolega Petr Hampl nezaznamenal během nejnapjatějších dnů žádný větší problém: „Občané byli ostražití, po zkušenostech s povodněmi v roce 2002 situaci nepodceňovali, ale v naprosté většině nepanikařili,“
V obcích fungovalo zastupitelstvo i dobrovolníci. „Většina zastupitelů nabídla pomoc při monitorování hladiny, stejně jako někteří obyvatelé z ohrožených lokalit Pod Chybou a ulice K Ledolamu. Jinak se jelo podle zkušeností z minulých let a povodňového plánu. Hlídat vodu, zkontrolovat cesty v kopcích kvůli přívalovému dešti, dát pohotovost hasičům, zajistit si písek a pytle. Osvědčila se nám komunikace na whatsappové skupině, kde jsme byli v kontaktu i se starostou Srbska,” popsala starostka Zadní Třebaně Markéta Simanová.
Tlak na povodí i stavbu hrází
Od největší povodně už uplynulo 22 let a od té doby se výrazně zlepšila informovanost během výstražných dnů. Ale zadotřebaňská starostka upozornila na nedostatečnou komunikaci s Povodím Vltavy mimo záplavy. „Byli bychom rádi, kdyby se povedlo dotlačit povodí k tomu, aby pročistilo silně zanesené koryto. Součinnost je mizerná, vždyť nejsou schopni ani korigovat staré stromy u řeky. Pak se vše navalí na jez a ledolamy a překážka v toku je tu. S Lesy ČR o čištění potoka je to totéž. Když je v Berouně druhý stupeň SPA, je to bez problémů.“
V připravenosti na velkou vodu je stále co zlepšovat. „Udělali jsme dílčí opatření, ale bohužel zatím nedošlo k navýšení protipovodňových hrází, které by ochránily Dobřichovice před více než padesátiletou vodou. Po zkušenostech jsme připravenější například k rychlejšímu a efektivnějšímu informování občanů,“ uvedl Petr Hampl. Jako zástupce města komunikuje nejen s Povodím Vltavy, ale spolupracuje také s projekční firmou VRV. „Připravuje pro město projekt zlepšení retence vod z přívalových dešťů ve svazích Brunšova, ale spolupracuje s námi a povodím také na přípravě dokumentace zkvalitnění protipovodňové ochrany celých Dobřichovic,“ vysvětlil Hampl.
Podle něj jsou Dobřichovice bezpečně připraveny na dvacetiletou vodu a téměř na vodu padesátiletou. „Hráze by se ale na několika místech měly vyrovnat, někde jsou totiž o něco nižší, a to jsou právě úseky, kde dojde k přetečení. Jak jsem již zmiňoval, pracujeme na zvýšení až na stoletou vodu,“ doplnil Hampl.
Jeden za všechny, všichni za jednoho
Podobně jsou na tom Řevnice. „Máme zpracovanou studii protipovodňových opatření s odolností na zhruba stoletou povodeň. Byla přenesena do nového územního plánu města. Problém však spočívá v tom, že podobné navýšení má smysl, pokud ho současně provedou i okolní obce (izolovaně jen na jednom úseku není efektivní). Dosud se to nepodařilo projednat. Nyní máme základní ochranu odpovídající zhruba třiceti- až čtyřicetileté vodě,“ řekl Tomáš Smrčka.
Zatím se podařil zásah na Kejnském potoce. „Na kritickém propustku Kejnského potoka v ulici V Luhu pod železnicí byla při jeho rekonstrukci vybudována nová mobilní protipovodňová uzávěra. Město při svých projektech akcentuje cíle vedoucí k zadržování vody v krajině, provedlo i revitalizaci části tůní za účelem zvýšení retenčního prostoru,“ dodal Smrčka.
Mimořádně velká povodeň je problém
„Naše město je v jistém smyslu připraveno na jakoukoliv vodu, ale samozřejmě se liší povaha připravenosti. Při pětileté situaci jen sledujeme, respektive uzavřeme cyklostezku na jednom dvou místech, kde se řeka mírně vylije z břehů. Připraveni jsme i na vodu stoletou či tisíciletou v tom smyslu, že máme povodňový plán, povodňovou komisi, respektive krizový štáb pro koordinaci, vycvičené a výborně vybavené dobrovolné hasiče… Zmíněná situace ovšem znamená zalití velké části našeho území, město tedy není chráněno. Takovou možnost vůbec nemáme,“ uvedl starosta Černošic Filip Kořínek.
Podle něj není možné na tak dlouhém úseku podél Berounky vybudovat protipovodňové stěny nebo valy, a kdyby se to náhodou udělalo, o to více voda zalije protější Dolní Černošice a Lipence, možná i Všenory nebo Radotín. Jedinou stavební úpravou v Černošicích je stavba protipovodňové mobilní stěny u tzv. mokropeské pláže, která by zabránila opakování situace z roku 2013, kdy voda proudící na fotbalové hřiště nanesla velké množství kamenů, štěrku a bláta. Nová stěna by tomuto ničivému proudu zabránila, i když k zaplavení hřiště by došlo z druhé strany, odspodu. Ale bez zanesení.
Nejde jen o vodu během záplav
Černošice směřují velké investice do ochrany města před dešťovou vodou. „Budujeme dešťovou kanalizaci a retenční/vsakovací nádrže. Za poslední roky jich vzniklo několik, největší z nich u základní školy v Mokropsech. Jde současně o zachycení vody v případě silných dešťů a její udržení v krajině, tedy naopak snížení dopadů sucha. Také důsledně dbáme na to, aby u nových staveb byly dodrženy povinnosti likvidace dešťové vody na vlastním pozemku,“ řekl Filip Kořínek.
V minulých letech zjišťovali pomocí speciální techniky ve vytipovaných oblastech nepovolené napojení okapových svodů do splaškové kanalizace a u provinilců zjednávali nápravu.
Od povodní 2002 a 2013 Černošice výrazně modernizovaly a rozšířily vybavení místních hasičů (coby záchranné jednotky). Všichni již mají mnoho zkušeností a jsou zároveň v kontaktu s ostatními složkami IZS. Během dešťů výborně fungovala komunikace krizového řízení z ORP Černošice a také práce meteorologů.
Problémem v mnoha obcích jsou záplavové zóny. Třeba v Zadní Třebani v nich trvale žije asi šedesát obyvatel. V zónách se staví, hlavně však černé stavby, ostatní jsou jen rekonstrukcemi starých rekreačních objektů. „Samotnou kapitolou je Ostrov. Zaráží mě, co majitel dopustil. Když jsem šla na kontrolu stavu řeky, bylo tam mnoho karavanů, a to už se šířily zprávy, že bude hodně zle. Nechápu. Po tom, co jsem zažila při povodních 2002 a dalších, mě to negativně překvapilo,“ dodala Markéta Simanová.
Karlík má funkční prostor pro zadržení vody
KARLÍK – Obec sice neleží přímo na břehu Berounky, ale Karlický potok a povrchová voda působí při velkých deštích lidem potíže. O současné situaci hovořila starostka Karlíka Monika Hurtová.
Jakou reakci vyvolalo poslední varování meteorologů v rámci vedení obce a dalších složek?
Výrazné zpřesnění úhrnu srážek, které se naší oblasti mělo týkat, nás samozřejmě uklidnilo. Ale povodňová komise byla po celou dobu varování v pohotovosti a její členové se střídali při pravidelných hlídkách na nejrizikovějších místech. Karlík naštěstí nebývá přímo ohrožen řekou Berounkou. Ale pořádně potrápit nás umí Karlický potok. A vleklým problémem je při vydatnějších deštích povrchová voda. Nestihne se vsakovat v lesích nad Karlíkem.
Obec byla v době včasného varování připravena hlídat jak průtok potokem, tak hladinu vodní nádrže nad naší obcí, kde se již dlouhá léta snažíme o poměrně významné zadržování vody v krajině. Má značný dopad hlavně na kapacitu a vydatnost našeho jediného zdroje pitné vody.
Co se změnilo od roku 2002? Jak situaci jako současné vedení města vidíte? V jaké fázi ho předáte svým následovníkům?
Změnil se hlavně fakt, že obec má v tuto chvíli funkční prostor pro zadržení určitého množství vody právě ve vodním rezervoáru, kterému říkáme „nádržka“. Dále byl přednedávnem zprovozněn automatický systém odčerpávání povrchové vody z nejvíce zasažené ulice Za Struhama. O jeho činnosti jsme pravidelně informováni přes SMS bránu.
Komunikujete v tomto směru s vodohospodáři a dalšími odborníky? Sami jsme nyní viděli, že živel umí překvapit a podle klimatologů si na takové výkyvy musíme zvykat.
Musím v této otázce opravdu upřímně pochválit vedení Středočeského kraje, které průběžně a na maximum informovalo všemi dostupnými kanály a jejich organizace byla z mého pohledu zvládnutá na jedničku s hvězdičkou.
Na jakou vodu je vaše obec připravena?
Tuto otázku asi nejsem schopna posoudit. Žiji v Karlíku už téměř 49 let a znám mnohé situace, kdy Karlický potok opustil svoje koryto v chatové oblasti v Karlickém údolí a voda se rozlila také v západní zóně do přilehlých polí. Ale přímo v obci je naštěstí koryto dimenzováno na opravdu velký průtok. Problém bych tedy očekávala spíše lokální právě z povrchových vod, které by se při velkých deštích valily z výše položených lesů a mohly by zaplavit sklepy nebo níže položené domy. Jsme připraveni pomáhat s ochranou obydlí buď odčerpáváním, nebo použitím fyzických bariér formou pytlů s pískem.
Jsou projekty, které byly v plánu a nyní probíhají, nebo ještě ani nezačaly?
Ano, již léta se snažíme vymyslet a projektovat vhodnou ochranu před povrchovými vodami a jejich další likvidaci v odlehlejší části obce. Prozatím se nám ideální řešení nedaří najít. Brání nám hustá zástavba a minimální prostory s možností povrchovou vodu likvidovat nebo odvádět do míst, kde už není nebezpečná. Chybou bohužel bylo zaorání či zasypání původních odtokových cest. Na jejich místech vyrostla nová výstavba, která obnovení těchto odvodňovacích opatření zkrátka nedovoluje. V hledání dalších řešení ale stále pokračujeme.
Co ještě by se na ochranu proti větší vodě mohlo udělat?
Snad by úřady už konečně měly zasáhnout při stavění v místech, která jsou ať už povrchovou nebo jinou vodou ohrožena. Není nic smutnějšího než se dívat na tragické příběhy lidí a jejich zničených příbytků, když víte, že se tomu dalo předejít.
Nemáte vlastní sbor hasičů, jak jste v tomto směru chráněni?
Finančně se každým rokem podílíme na provozu hasičského sboru v Dobřichovicích.
Jak můžeme pomoci lidem, které postihla povodeň?
Ničivé povodně postihly velkou část naší republiky. Jak můžeme pomoci ostatním? Lze se zapojit do celonárodní sbírky nebo poslat finanční příspěvek. V našem regionu jako obvykle pomáhá spolek Pomoc od srdce z Řevnic.
Uspořádal sbírku potravin, vody a hygienických potřeb. Byla odvezena do centrálního skladu České federace potravinových bank a poté distribuována do postižených oblastí.
Kam můžete posílat finanční příspěvky?
- Pomoc od srdce Řevnice: číslo účtu 6023680309/0800, VS 44444
- Adra: číslo účtu 66888866/0300, variabilní symbol 391
- Český červený kříž: číslo účtu 333999/2700, variabilní symbol 2404
- Farní charita Řevnice: číslo účtu 2402841821/2010
- Příspěvky můžete zasílat i přes web donio.cz a clovekvtisni.cz.
V případě potřeby funguje 24 hodin denně krizová povodňová linka Středočeského kraje: telefonní číslo 800 440 430.
