Víkend se blíží. Zveme vás na výlet po stopách architekta Eduarda Sochora k malebným rybníčkům, které jsou podle něj pojmenovány. Cílem bude někdejší lom Kamenná.
Začneme na řevnickém náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. I na jeho úpravě se Eduard Sochor (1862–1947) v roce 1914 podílel a z jeho autorské dílny je i oktogonální kašna.
Kdo se rád drží turistického značení, může se vydat po zelené okolo prodejny Coop směrem k Lesnímu divadlu. U takzvaného Tittlova mostu je třeba odbočit na modrou.
Pro dobrodružnější cestu doporučuji vydat se z náměstí ulicí Legií. Vlevo si ještě povšimneme budovy fary, kterou projektoval Sochor v roce 1904 v pseudobarokním slohu. Jako slavobránou projdeme mezi dvěma takzvanými dominikánskými domy s věžemi (švadlenka a vinotéka), které zde vyrostly roku 1898. Již odtud je krásný pohled na nejznámější vilu v Sochorově ulici, již obýval sám známý architekt a stavební podnikatel.
Ze světa do Řevnic
V Řevnicích působil Eduard Sochor od roku 1897. Předtím pobýval v Anglii, ve Francii, Španělsku. Navštívil také Švédsko a USA.
„Architekt Sochor byl vzdělaný pán a světoběžník. Když se chystal usadit zpět ve vlasti, nevybral si dobřichovický Brunšov, tehdy v rozkvětu parcelace a výstavby, ale sousední Řevnice: venkovské prostředí, kde kromě kostela a zámečku stála jen jedna vila, škola a pak už jen statky, domky a chalupy. Na severním svahu pod lesem, v místě zvaném Za humny, pořídil rozsáhlý pozemek. Zde krátce po svatbě postavil první vilu a nastěhoval se do ní,“ napsala o významném obyvateli Řevnic městská architektka Daria Balejová.
Právě pod touto vilou, kde ulice Legií končí, odbočíme doleva a pěšinkou projdeme do Mařákovy ulice. Tou vystoupáme vzhůru k lesu, po pěšině přes Červenou louku dojdeme až na Burešovku, po které je nyní nově vyznačena část naučné Fabiánovy stezky. Cestu ovšem přejdeme a budeme směřovat stále vzhůru starou úvozovou cestou. Zakrátko vpravo nahoře zahlédneme velkou pravotočivou zatáčku na silnici spojující Řevnice s Mníškem pod Brdy.
Brzy se ocitneme na zpevněné cestě, zatočíme doleva a jsme u většího ze dvou Sochorových rybníčků. Ten menší neboli horní se nachází zhruba sto metrů nad ním. Sochorovy rybníčky jsou uměle vybudované nádrže, vznikly v roce 1905 a sloužily jako zásobárny vody pro vily, jež Sochor vybudoval. Ty totiž už tehdy měly vlastní vodovod.
Vrátíme se zpět na zpevněnou cestu a pokračujeme směrem na vrch Kamenná. Cestu přímo do někdejšího lomu najdeme podle zde stojícího seníku. Jde o pozůstatek jednoho z mnoha lomů, v nichž se od konce 19. století až do 30. let 20. století těžil křemenec. Ten se používal na výrobu štípané dlažby pro Prahu, Řevnice a okolí.
Ráj pro trampy
Nad Řevnicemi se vyskytoval nespočet podobných lomů, třeba na Babce či Strážném vrchu. Až do roku 1863, kdy byla zprovozněna železniční trať, se kámen svážel k Berounce a dále se plavil po řece do Prahy. Při kamenické výrobě kostek vznikaly plošně rozsáhlé a mocné odpadové haldy, připomínající kamenná moře. Není divu, že se tato romantická zákoutí stala cílem nejen trampů. Najdeme tu několik ohnišť, uměle vybudovaných mohyl i trampské nocležiště. Za námahu stojí vylézt na vrchol kopce. Po hřebeni se dostaneme až k modré značce, nebo můžeme sejít zpět na cestu. Budeme-li se držet stále vpravo, dojdeme po nově vybudované široké lesní cestě rovněž na modrou značku. Ta nás dovede zpátky do Řevnic.
Pavla Nováčková
