O lesních Slavnostech divadla

Řevnické Lesní divadlo přivítá letos již sedmý ročník divácky velmi atraktivního divadelního festivalu Lesní slavnosti divadla neboli zkráceně a omamně LSD. V tomto čísle Dobnet zpravodaje, který je také mediálním partnerem festivalu, jsme vyzpovídali ředitelku Dejvického divadla paní MgA. Evu Kejkrtovou Měřičkovou.

Letos bude soubor Dejvického divadla na Lesních slavnostech divadla v Řevnicích vystupovat již sedmým rokem, jak vůbec tato, nyní už můžu říci několikaletá, spolupráce vznikla?

Před prvním ročníkem mne oslovil můj spolužák z gymnázia Petr Širc, který byl blízkým spolupracovníkem firmy Altron (sponzor DD), zda bychom kromě partnerství s touto firmou nevymysleli nějaký protipól pražským Letním shakespearovským slavnostem na Hradě, který by probíhal v Lesním divadle v Řevnicích. Pochopitelně to bylo míněno jako nadsázka, ale v budoucnu se ukázalo, že zájem o tuto akci je minimálně srovnatelný. Proto mě v této souvislosti seznámil i s velkým řevnickým kulturním nadšencem panem Miloslavem Šmejkalem, dali jsme hlavy dohromady a řekli si, že to jednou zkusíme a uvidíme. A ono to vyšlo.

Na představení Bratři Karamazovi, které se konalo před vyprodaným hledištěm ve valících se párách a mlhách po právě skončené bouřce, nezapomene asi nikdo. V průběhu let se tento nápad ukázal nejen jako životaschopný (i když Hradu opravdu konkurovat nemůžeme), ale vzniklo také přátelství mezi organizátory a divadlem, takže na oplátku řevničtí ochotníci v letošní sezoně uvedli své představení na prknech Dejvického divadla.

V Řevnicích letos Dejvické divadlo představí tři inscenace – Dračí doupě, Oblomova a Muže bez minulosti. Oblomova v současné době již v Dejvickém divadle neuvádíte, neboť měl v prosinci 2010 derniéru, ale speciálně pro letošní Lesní slavnosti divadla jste udělali jeho obnovenou premiéru. Povězte nám, jak úspěšná byla tato hra, jak dlouho jste ji hráli a jak se proměňovalo herecké obsazení v průběhu let?

Oblomov patřil k jedné z prvních inscenací DD, již režíroval umělecký šéf Miroslav Krobot. Za Oblomova získal Ivan Trojan poprvé Cenu Thálie za mužský herecký výkon a Dejvické divadlo se výrazně zviditelnilo na pražském divadelním poli. Na repertoáru divadla byla tato hra deset let a dosáhla 213 repríz. V průběhu uvádění se herecké obsazení měnilo jen minimálně, a to tehdy, když přibližně po šesti letech z důvodu pracovní vytíženosti opustil inscenaci Jiří Macháček, kterého nahradil Marek Taclík. Druhou změnu zapříčinily mateřské povinnosti Lenky Krobotové. Za ni do představení nakrátko vstoupila Martha Issová.

Toto je asi spíš otázka přímo pro herce, ale přesto: Jaký vidíte rozdíl mezi účinkováním ve vašem divadle v Praze oproti venkovní scéně Lesního divadla v Řevnicích?

V Lesním divadle herci hrají pro asi šestkrát více diváků než doma v Dejvicích. Jistě musí zvolit i jinou techniku mluvení, protože domácí scéna je velmi intimní a od jeviště k poslední řadě je to s trochou nadsázky stejně daleko jako v Řevnicích k řadě první. Jistě i technické zázemí je složitější, protože do šaten v Lesním divadle se nevejde odposlech, a herci tudíž musí bedlivě sledovat své kolegy po celou dobu představení, aby neprošvihli svůj výstup. V divadle jim stačí v šatnách dobře poslouchat.

Od prosince 2010 uvedlo Dejvické divadlo dvě nové premiéry – hru P. Marbera Dealer´s Choice a hru K. F. Tománka Wanted Welzl, můžete nám je představit? Uvidíme některou z nich za rok na Lesních slavnostech divadla v Řevnicích?

Hru Dealer’s Choice u nás pohostinsky režíroval Jiří Pokorný a hrají v ní výlučně pánové našeho souboru. Jde o inscenaci z prostředí hráčů pokeru, kde se na pozadí karetní hry řeší jejich životní situace. Pro pochopení představení není nutná znalost pokeru, ale ten, kdo ho ovládá, zcela jistě kromě hereckých výkonů ocení i výkony karetní. V rolích je možno vidět Václava Neužila, Davida Novotného, Martina Myšičku, Jaroslava Plesla, Ivana Trojana a novou posilu souboru DD Hynka Čermáka. Jejich výkony jsou vynikající a zcela vyrovnané. Hra je v současné době jedním z největších „hitů“ divadla. Předpokládáme, že nenastane-li nějaká mimořádnost, bude zařazena do příštího ročníku LSD. Horší to je s poslední inscenací DD Wanted Welzl, která je velmi technicky náročná. Obávám se proto, že se nedá do řevnického Lesního divadla přenést. Ale jak se právě v této hře několikrát opakuje: „Nikdy neříkej nikdy…“, takže možná…

Jsem věrným divákem vašich představení a musím říci, že kromě samotných her mě vždycky velmi potěší i hudební doprovod – jak reprodukované písně, tak i živé výstupy pěvecké a instrumentální. Kdo za tím vším stojí? Mají herci speciální hudební průpravu? Obzvlášť například pro představení Muž bez minulosti?

Herci mají zpěv jako učební předmět již při studiích. Pochopitelně ne všichni ho pak provozují. Máme štěstí, že členové našeho souboru jsou mimořádně hudebně nadaní, včetně hraní na různé hudební nástroje, a jistě i tento jejich předpoklad byl brán v úvahu při vzniku inscenace Muž bez minulosti, v níž jsou hudební složky nedílnou a vyrovnanou součástí. Za kvalitním hudebním nastudováním stojí Marek Doubrava, který se souborem tři měsíce intenzivně pracoval a některou hudbu do inscenace i skládal.

Vím, že jak Dejvické divadlo, tak někteří jeho jednotliví herci a režiséři získali v loňském roce divadelní nominace a ocenění. Prosím, pochlubte se nám.

V loňském roce jsme měli při udílení cen Alfréda Radoka takovou žeň. Právě Muž bez minulosti byl vyhlášen inscenací roku, David Novotný získal cenu za mužský herecký výkon v tomto představení a Dejvické divadlo se již počtvrté za dobu své existence stalo divadlem roku. Zároveň Muž bez minulosti obdržel cenu divadelní kritiky jako nejlepší inscenace roku. Mimo oblast divadla měli naši herci mnoho želízek v ohni ve filmových Českých lvech – Jaroslav Plesl a Simona Babčáková za film Největší z Čechů a Martin Myšička za Občanský průkaz. Bohužel v těchto případech zůstalo jen u nominací, ale všichni se dostali do nejužšího výběru posledních tří kandidátů. Ivan Trojan byl diváky ohodnocen jako nejoblíbenější herec roku. Pokud jsem na nějaké ocenění zapomněla, omlouvám se.

A na závěr – jaké novinky plánujete na příští divadelní sezonu, můžeme očekávat další premiéry? Neplánujete opět představení podle nějaké filmové předlohy?

Divadlo pochopitelně premiéry plánuje, ale všechno může být jinak, takže prozradím jen nejbližší budoucnost. V září začíná se souborem zkoušet úspěšný slovenský režisér Michal Vajdička hru A. P. Čechova Racek, věřme, že v budoucích letech doletí i on do Řevnic.

Více informací o divadelním festivalu Lesní slavnosti divadla se dočtete na webových stránkách www.divadlovlese.cz. Jste srdečně zváni!

(tee)