DOLNÍ POBEROUNÍ – Před 135 lety vznikly nejstarší pěší turistické trasy v českých zemích. Zatímco první v pořadí leží pod hladinou štěchovické přehrady, druhou a třetí si můžete projít i nyní. A dokonce u nás.
Počátky turistického značení na území Čech jsou spjaty s naším regionem. Dříve než se objevily první svislé pruhy na stromech, se významná místa označovala nápisem. Dodnes je například obnovován název Kazín na skále proti Dolním Mokropsům. Poprvé ho tam prý namaloval někdy kolem roku 1869 majitel nedalekého hostince, aby zvýšil turistický ruch. Vidět byl až z vlaku Západní dráhy, který údolím Berounky jezdil od roku 1862. Podobné orientační nápisy se pak objevily například v Prachovských skalách.
Za turistické značky v podobě, jakou známe dnes, vděčíme Klubu českých turistů (KČT), po Sokolu druhému nejstaršímu spolku u nás. Založen byl v červnu 1888 a u jeho zrodu stál český vlastenec, cestovatel, mecenáš a bojovník za ženská práva Vojta Náprstek společně s Vilémem Kurzem st., Františkem Čížkem a Vratislavem Pasovským. Aktivní a pracovně vytížený Náprstek, od jehož úmrtí uplyne letos na podzim 130 let, však v čele klubu setrval jen půl roku. Od roku 1890 tuto funkci vykonával architekt Vratislav Pasovský, a to déle než čtvrt století.
Jak uvádí KČT ve svých oficiálních učebních textech pro značkaře, první síť značených tras vytvořily české turistické spolky v Beskydech po svém založení roku 1884. První jejich trasa kolem Radhoště byla vyznačena ještě tvarovými značkami. Rovněž v pohraničí s převážně německým obyvatelstvem používaly německé turistické spolky ke značení různé tvarové značky, jejichž síť na sebe navzájem nenavazovala.
Svatojánské proudy předstihly Karlštejn
Představitelé nově vzniklého Klubu českých turistů ale vsadili na jednoduchost a prosadili vybudování jednotné sítě značených tras s využitím alpských pásových značek. V březnu 1889 vydal KČT ve svém časopise tipy na výlety do okolí Prahy, z nichž se zároveň staly návrhy prvních takových tras. Šlo o úseky ležící převážně jihozápadně od Prahy na území dnešní CHKO Český kras a v okolí Brd. První měla být trasa z Berouna na Karlštejn. Popularita Svatojánských proudů ale rozhodla o rychlejším založení této stezky. Její značení bylo dokončeno 11. května 1889. Vedla od přístaviště parníků ve Štěchovicích k Svatojánským proudům, později však bylo území zatopeno vodní nádrží. Při oslavách 125. výročí vzniku turistického značení část historické trasy, včetně původního stylu značení, obnovili.
V červnu roku 1889 byla vyznačena druhá, v současnosti nejstarší značená trasa z Karlštejna (tehdy zvaného Karlův Týn) přes Svatý Jan pod Skalou do Berouna. Nese jméno Cesta Vojty Náprstka po prvním předsedovi KČT. Proč právě v okolí Karlštejna? „Půvabné okolí Karlova Týna, zejména čarokrásné údolí potoka Kačáku s romantickou kotlinou u Svatého Jana, bylo vždy vábným výletním cílem Pražanů. Hrad Karlův Týn sám o sobě pak již jest svou rozlohou, stavitelským důmyslem a zachovalostí perlou české země, kteréž ani daleko za hranicemi rovné není,“ napsal Vratislav Pasovský v Časopise turistů v roce 1890. Třetí vyznačená cesta z Řevnic přes vrchol Babka až na brdský hřeben k poutnímu místu Skalka byla dokončena 18. 7. 1899 a stala se vůbec první trasou v Brdech. Do konce roku 1899 vzniklo celkem 55,5 kilometru tras. A rychle přibývaly další. V roce 1912 se dokončilo značení první dálkové trasy z Prahy přes Brdy na Šumavu.
Různé značení nahradil řád
Všechny cesty tehdy měly jednotnou barvu, a to červenou. Kvůli zmatkům brzy přibyla barva modrá a od roku 1916 je doplnily zelená a žlutá. Původní značky byly ve srovnání s těmi dnešními větší. Prostřední barevný pás byl zhruba 10 centimetrů široký, bílé krajní úzké 4 centimetry. Později se šíře všech pásů sjednotila. Do roku 1918 vzniklo kolem tisíce kilometrů pěších tras, v současnosti jich je v ČR vyznačeno 44 tisíc km.
Barvy značení
- Červená – dálkové nebo hřebenové trasy
- Modrá – významnější trasy
- Zelená – místní trasy
- Žlutá – spojovací a kratší cesty
