Pečovatelská služba Řevnice sídlí ve Školní ulici. Jejím statutárním zástupcem je starosta města, vedením je pověřena Lidmila Svobodová.Odkdy v Řevnicích pečovatelská služba funguje?
„Město Řevnice zřizuje pečovatelskou službu od roku 2006 (v souvislosti se změnou zákona o sociálních službách), předtím jsme byli organizační složkou okresní pečovatelské služby v oblasti Praha-západ.“
Co vše se zmiňovaným zákonem změnilo?
„Určitě je to množství peněz, kterých je v sociálních službách stále méně. Dotace se rok od roku snižují. Prakticky jsme převzali starost o seniory v obcích, které měly zájem uzavřít s námi smlouvu, což jsou všechny s výjimkou Černošic, jež mají svoji vlastní pečovatelskou službu.“
Pro které obce službu poskytujete?
„Nabízíme služby pro seniory v obcích Řevnice, Zadní Třebaň, Dobřichovice, Všenory, Černolice, Lety, Mníšek pod Brdy, Kytín, Rymaně a Čisovice.
Jakým způsobem služby poskytujete?
„Služby poskytujeme buď terénním způsobem přímo v domácnostech, nebo ambulantní formou v našem středisku osobní hygieny a prádelně ve Školní ulici, a to prostřednictvím našich pečovatelek na základě písemné smlouvy mezi námi a zájemcem požadujícím pečovatelskou službu. Ráda bych uvedla, že naše služby jsou placené podle ceníku schváleného Radou města Řevnice. Jedinou výjimkou jsou váleční veteráni, kterým jsou služby poskytovány na základě zvláštního předpisu.“
Služby, které nabízíte, mají různorodý charakter. Můžete je stručně charakterizovat?
„Největší zájem je o rozvoz obědů. V této oblasti spolupracujeme se ZŠ Řevnice a s jídelnou kovohutí v Mníšku. Dále máme ve Školní ulici středisko osobní hygieny, kde se zájemci mohou vykoupat, zajišťujeme pro ně pedikúru a pereme prádlo.
Jak už jsem řekla, všechny ostatní služby jako například pochůzky, úklid nebo nákup zajišťujeme klientům v jejich domácnostech. Výhodou je, že naši klienti mohou zůstat v domácím prostředí.“
Kdo může pečovatelskou službu využívat?
„Měl by to být senior, který se už sám o sebe nedokáže postarat nebo se do péče o něj nemůže či nechce zapojit rodina. Díky tomu, že naše služby jsou financovány z dotací Ministerstva práce a sociálních věcí a z peněz obcí, je to stanoveno takto.“
Kdo určuje, zda je senior pro pečovatelskou službu vhodný, či nikoli?
„Máme zkušenosti, že lidé našich služeb nezneužívají. Navíc jsou placené. Lidé mají možnost zažádat o příspěvek na péči a z něj služby hradit. Problémem některých rodin ale je, že když senior o příspěvek zažádá, rodina se najednou začne o peníze zajímat a chce je nechat doma. O příspěvek si klienti žádají na úřadu práce. My jsme ochotni zájemcům s administrativou pomoci.“
Kolik lidí služby využívá?
„Je to kolem sto padesáti seniorů, nejvíce jich je samozřejmě z Řevnic – kolem šedesáti.“
Jak probíhá jednání se zájemcem o pečovatelskou službu?
„Spolu s námi senior vyplní žádost o péči. Následně proběhne sociální šetření v domácnosti, posudkový lékař si vyžádá zprávu od praktického lékaře. Někdy jednání trvá až půl roku, ale mám zkušenost, že peníze doplácejí zpětně.“
Sídlo řevnické pečovatelské služby je v domě, který byl dřív označen jako dům pro seniory. Dnes tomu tak není, můžete to osvětlit?
„Bytový dům ve Školní ulici je přednostně určen pro seniory a zdravotně postižené. Není to ale dům s pečovatelskou službou, jako mají například v Černošicích. My zde máme pouze sídlo. Obyvatelé devětadvaceti bytů si dojednávají smlouvy s městem individuálně, nezávisle na nás. Mnozí z návštěvníků předpokládají, že zde sídlí lékaři, že tu funguje celodenní péče a podobně. Není tomu tak.“
Jakou částkou přispívají na činnost pečovatelské služby obce?
Částka je vždy závislá na výši dotace, kterou obdržíme od ministerstva. Zbytek doplácejí obce na základě skutečných výdajů. Dvakrát ročně děláme pro obce vyúčtování.
Kdo tvoří většinu uživatelů?
Jsou to převážně senioři vyššího věku. Průměrný věk mužů je 80 let, u žen je to o dva roky více. Zájem o naše služby projevuje více žen než mužů (56 mužů a 138 žen).
V této oblasti je poměrně sledovanou záležitostí umisťování seniorů do domovů důchodců. Jak je řešena tato problematika v našem regionu?
„Nejbližší domov důchodců je ve Všenorech, ale ten je určen pouze pro pražské klienty. Další zařízení jsou v Mníšku, Kytíně a Berouně. Většina seniorů chce být co nejblíže domovu. Známým problémem jsou čekací lhůty, které mohou dosáhnout i několika let. Těchto zařízení není nikdy dost.
Děkuji za rozhovor.
Tomáš Hromádka
