Obec Hluboš na Příbramsku má jen necelých 700 obyvatel, ale svým významem je velká. Do historie naší republiky se zapsala v letech 1920 a 1921, kdy na zdejším zámku pobýval československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Barokní skvost přestavěný v novorenesančním stylu je nyní znovu přístupný a mnoho zajímavostí se nachází také v jeho okolí.
Zámek z konce 19. století se v posledních dvou letech probouzí k životu. V roce 2020 ho koupila obecně prospěšná společnost Zámek Hluboš, jejíž zakladatelkou je Jana Merunková. Snaží se znovu oživit odkaz prezidenta Osvoboditele. „Naším cílem je, aby zámek Hluboš byl významným vzdělávacím a kulturním centrem s akcentem na historicko-společenský význam osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka.“
A tak se roku 2021 zámek i park otevřely veřejnosti. Konají se tu nejrůznější kulturní a společenské akce a v pokojích připomíná Masarykův pobyt výstava. Při kulturních akcích je zpřístupněn také freskový sál a pro modlitby zámecká kaple. „Připravujeme další expozice, například mince a medaile s tématem české státnosti.“ Už teď ale stojí návštěva Hluboše za to.
Jak se Masaryk ocitl na Hluboši
Kde se vlastně první československý prezident na Hluboši vzal? Pražský hrad byl po 1. světové válce před rekonstrukcí a neposkytoval reprezentativní prostory pro hlavu státu. Hledal se tedy jiný objekt a v době, kdy se jednalo o koupi lánského zámku, byla Hradem prozatímně pronajata Hluboš, aby se stala prvním letním prezidentským sídlem. Masaryk tu trávil čas v letech 1920 a 1921, někdy i se svou manželkou Charlottou, a scházela se zde celá rodina.
Podle dobových kronik si Masaryk Hluboš zamiloval a cítil se v ní jako doma. Dokonce prý jezdíval po vsi na koni a zdravil místní lidi.
Krátce z historie
V místě dnešního zámku stála od roku 1502 tvrz. Od té doby až do 18. století se tu vystřídaly skoro tři desítky majitelů. Z tvrze vznikl v 17. století zámeček, další přestavbu zařídil Jan Antonín Hochberg z Hannersdorfu v 18. století. Teprve roku 1872 zakoupil Hluboš rod Öttingen-Wallerstein. Jeho příslušníci to se zámkem mysleli vážně, vybavili ho, rozšířili a opravili do dnešní podoby. Právě oni ho pronajali prezidentovi T. G. Masarykovi. Dlouho se ale ze svého zámku netěšili, v roce 1925 přešla Hluboš do majetku československého státu, a tím v Čechách de facto skončil i tento německý rod. Hned poté objekt koupil příbramský továrník Josef Kolařík, jehož rodina ho vlastnila až do znárodnění 1948. Zpět ho získala v restituci po roce 1989.
Na zámku se během komunismu vystřídaly politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem. Po sametové revoluci byl zdevastovaný.
Tip na pěší túru
Zámek je otevřen od pondělí do neděle od 9 do 18 hodin. Prohlídky jsou možné po telefonické dohodě. V expozici je k vidění také tzv. Hokrova jídelna, kterou věnovala vnučka významného českého nakladatele Josefa Hokra. Její součástí je i klavír a dobový lustr z jeho pražské vily. Zámek mimo jiné obdaroval podnikatel Václav Hrubý sbírkou historického nábytku, obrazů, skla a porcelánu. Unikátním kouskem je stůl, nyní součást pracovny TGM. Václav Havel a Madeleine Albrightová na něm podepisovali dokumenty o spolupráci obou států.
Významný je i zámecký park s vzácnými stromy, které se sem dostaly vůbec poprvé z Ameriky a z Číny, třeba ginkgo biloba, jedlovec kanadský, cedr libanonský nebo jalovec virginský.
A pokud budete mít ještě čas a chuť na delší procházku, můžete se vydat na túru kolem Hluboše. Po modré turistické značce projdete Masarykův okruh až k Dominikálním Pasekám, kde je krásná dřevěná zvonička. Poté se dáte po červené značce na rozcestí Drahlín a pak po zelené na Klouček s krásnou vyhlídkou až na Příbram. Dá se po ní dojít až k nádraží do Jinců. Trasa měří kolem 15 kilometrů.
