ŘEVNICE – V čem jsou Řevnice jako místo k životu unikátní a co jim naopak chybí? Studenti architektury pražské ČVUT dostali celý letošní letní semestr na to, aby dali Řevnickým svěží a nezávislou odpověď. Většina studentů totiž kvůli školnímu úkolu navštívila město poprvé. Co viděli, prezentují nyní až do 14. října na výstavě svých návrhů v Dřeváku u nádraží.
„Když jsme sem přijeli úplně poprvé a procházeli si to tu, byli jsme na rozpacích, jestli jsme ve městě, nebo ve vsi. Atmosféra se tu na různých místech střídá. Například Palackého náměstí s kapličkou má spíš ráz venkovský, ale komplex Corsa pod lipami aspiruje na město,“ vysvětlila Sára Kirjakovská za ostatní studenty z ateliéru profesora Miroslava Cikána a dodala, že po několika měsících pochopili, že otázka nestojí buď – anebo. „Skloubení městských a venkovských prvků je řevnickou tradicí a také předností, a v tom duchu by město mělo dál pokračovat,“ shodli se studenti.
Na výstavě najdete jak celkový urbanistický pohled na Řevnice, tak zaměření na úpravu konkrétních lokalit, například okolo řeky, volných prostranství, zahrad i plácků, ale také návrhy jednotlivých objektů: domova pro seniory, školy, proměnu staré betonárny u nádraží i obecního dvoru mezi radnicí a školou. „Studentská práce nemá být levnou alternativou profesionální služby architekta,“ říká ke spolupráci města s ateliérem ČVUT řevnická architektka Daria Balejová, autorka výstavy a iniciátorka spolupráce města s pražskou fakultou. „Je zjednodušenou zkouškou nanečisto, při které se mají studenti hlavně něco naučit. Učí se z tématu, od pedagogů i mezi sebou navzájem. Učí se také z chyb, které při školním projektování vzniknou. Dobrý projekt je z pedagogického hlediska ten, na kterém se jeho autor hodně naučil, i když na něm třeba najdete nedostatky. Proto projekty na této výstavě čtěte a prohlížejte shovívavě a s otevřeností. Jsou to návrhy, tedy nabídky: co kdyby…?“ uvedla Daria Balejová, letošní laureátka ocenění Architekt obci, které spolu s dalšími organizátory každoročně vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj.
„Na příkladu Řevnic se potvrzuje, že i malá obec může mít svého obecního architekta, který svou prací přispěje ke zvýšení architektonické a estetické kvality obytného prostředí sídla,“ zdůvodnila porota své rozhodnutí a mimo jiné i tím, že „realizovaná řešení ukazují civilní přístup ke svěřeným úkolům, který odpovídá velikosti sídla, problematice území a citu pro dané prostředí.“
(jup)