Kuchařky, které proslavily náš kraj

Únor je obdobím masopustů. Konají se v mnoha obcích našeho regionu. V místech, kde žily nejznámější kuchařky. Věděli jste, že Magdalena Dobromila Rettigová se narodila ve Všeradicích a Marie Janků-Sandtnerová se po své svatbě přestěhovala do Řevnic?

Od narození české učitelky, autorky kuchařských příruček a propagátorky zdravé výživy Marie Janků-Sandtnerové letos uplyne 140 let. Narodila se 8. prosince 1885 v Praze pražskému měšťanovi Otto Sandtnerovi, litografovi a majiteli kamenosochařské firmy, a matce Josefě, dceři krejčovského mistra Františka Novoveského. S rodiči a dvěma sourozenci žila ve Šlikově paláci na rohu Národní třídy a Spálené ulice, později se přestěhovali do  domu U Pěti králů ve Vyšehradské ulici. Marie absolvovala Městskou vyšší dívčí školu a také kuchařskou a hospodyňskou. Za dalším odborným vzděláním zamířila do Brna, kde vystudovala kurzy pro učitelky na školách kuchařských a hospodyňských Vesna. K tomu přidala i účetnictví.

Už prvotina se stala gastro biblí
Po skončení studií začala vyučovat vaření a vedení domácnosti na Městské dívčí průmyslové škole v Praze. Právě na přání svých žákyň sepsala Knihu rozpočtů a kuchařských předpisů, která poprvé vyšla v roce 1924 a dočkala se desítek vydání. Kuchařku lidově přezdívanou podle autorky „sandtnerka“ najdete v mnoha domácnostech a někteří odborníci ji dokonce nazývají českou gastro biblí. Obsahovala 1 349 receptů a nechyběly v ní ani rozpočty a ingredience pro různý počet osob.  „Doufám, že má kniha bude vodítkem a dobrým rádcem všem českým hospodyním při jejich denní námaze a odpovědné práci,“ napsala v úvodu autorka. Velmi úspěšná byla i následná příručka pro výrobu dezertů nazvaná Cukrovinky a pamlsky na vánoční stoleček.

Vařila v „laboratoři“
Ještě před svatbou se v roce 1926 podívala do Francie, kde v Paříži a v Nice našla inspiraci pro svůj další knižní počin Francouzská kuchyně pro zpestření jídelního lístku českých hospodyněk. V roce 1927 se provdala za poštovního tajemníka Františka Janků. I on se prý zajímal o vaření a později se stal spoluautorem některých jejích knih. Spolu se přestěhovali z Prahy do Řevnic. Jak píše řevnický historik a bývalý předseda Letopisecké komise Jindřich König, manželé koupili dům v dnešní ulici Čsl.  armády č. p. 97, na který přistavěli patro. V současnosti zde funguje prodejna U Hřebíka. „Za domem na dvorku měla paní Janků-Sandtnerová malý domeček s kuchyní, kterému říkala laboratoř,“ pokračuje König s tím, že kuchyni vybavila moderními spotřebiči. K vaření využívala i vlastních výpěstků z ovocného sadu, zeleninové zahrady a malého hospodářství, kde chovala drůbež. Za druhé světové války připravovala další vydání své knihy, ovšem německá cenzura žádala její přepracování a přizpůsobení válečným poměrům, což autorka odmítla. Proto vyšlo další, šedesáté první vydání její knihy až po válce. Tehdy věřila, že se znovu vrhne do práce a psaní. Měla velké plány, ale v jejich uskutečnění jí zabránila postupující nemoc. Zemřela 21. 2. 1946  ve věku nedožitých 61 let. „Žena vynikající, srdce zlatého, která neznala v životě svém než neúnavnou práci pro veřejné blaho,“ stálo tehdy ve smutečním oznámení.

Pod pokličku M. D. Rettigové
Z podbrdských Všeradic pocházela předchůdkyně Sandtnerové, další slavná kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová. V současnosti zde v areálu Dvora Všerad, ve stylově opraveném zámeckém špýcharu, funguje její muzeum a galerie.

Autorka Domácí kuchařky, ale i básní a divadelních her se zde narodila 31. ledna 1785 do německy hovořící rodiny. Otec jí zemřel záhy, a tak se od svých osmi let musela starat o domácnost a pomáhat matce. Často se stěhovaly. Až do svých dvaceti neuměla moc česky. To se změnilo po jejím sňatku s českým buditelem a spisovatelem J. A. S. Rettigem v roce 1807. I s ním se hodně stěhovala, až se nakonec roku 1834 usadili v Litomyšli. Tam zemřela 5. srpna 1845, necelý rok po svém muži.

Koblihy podle M. D. Rettigové
Dej na mísu libru mouky, vraz do hrnku 10 žloutků a jedno celé vejce, dej k tomu čtvrt žejdlíka vlažné nezvařené smetany, čtvrt libry rozhřátého učistěného másla, 4 lžíce dobrých hustých kvasnic, 2 lžíce cukru, trochu to osol, vše dohromady rozkloktej a zadělej tím tu mouku; těsto však nevytloukej, ale vše jen pěkně rozmíchej; dej vždy kus těsta na vál, rozválej ho, vypíchej z něho formičkou kulaté lístky, doprostřed každého vlož kousek zavařeninky, vytvaruj a nech je kynout. Nech rozpálit převařené máslo a klaď do něho kobližky.