LITEŇ – Ačkoliv na svém zámku strávila jen pár let, proslavila městečko Liteň po celém světě. Na její počest tu každoročně pořádají festival. Letos uplynulo 30 let od jejího nečekaného úmrtí. Hollywoodská herečka, a především slavná sopranistka Jarmila Novotná, jejíž portrét od Maxe Švabinského zdobil stokorunovou bankovku, se přátelila s prezidentem Masarykem a americkými prezidenty Eisenhowerem, Reaganem i Nixonem. Zemřela v New Yorku po operaci kolene v 86 letech.
Do Litně se roku 1931 provdala ve čtyřiadvaceti letech za o sedmnáct let staršího podnikatele barona Jiřího Daubka. Romantický zámek si oblíbila. V té době již byla hvězdou první velikosti operních scén po celé Evropě. Na začátku kariéry absolvovala několik pěveckých lekcí u proslulé operní divy Emy Destinnové a také studium zpěvu v italském Miláně. Tam osmnáctiletou dívku doporučil nadšený prezident Tomáš Garrigue Masaryk poté, co ji viděl na scéně Národního divadla zpívat Mařenku v Prodané nevěstě. I díky jeho návrhu se portrét Jarmily Novotné ocitl na již zmíněné stokoruně, vyhlášené nejkrásnější českou bankovkou. Po rodičích zdědila rodačka z pražských Vinohrad zájem o hudbu. Od dětství vystupovala ve sboru, hrála na klavír a věnovala se ochotnickému divadlu, později měla role v pražském Vinohradském divadle. Objevila se i na stříbrném plátně, účinkovala v několika filmech oceněných Oscary. Celý profesní život ji hollywoodští režiséři a ředitelé přesvědčovali, aby se dala k filmu. Ona ale vždy volila hudbu. O jejím dalším osudu rozhodla dva roky po svatbě nabídka stálého angažmá z berlínské operní scény. Přijala ji, přestože dceři Jarmile byl teprve rok. Kvůli nastupujícímu fašismu však musela z Německa odejít a před druhou světovou válkou na pět let zakotvila ve Vídeňské státní opeře.
Sbohem, Evropo
Atmosféra houstla v celé Evropě. Ještě v roce 1938 porodila v Londýně syna George, ale po mnichovské dohodě už byla celá rodina rozhodnutá emigrovat. Do pražské Lucerny se s Jarmilou Novotnou přišli rozloučit i věhlasný houslista a hudební skladatel Jan Kubelík, klavíristé Rudolf Firkušný, Alfred Holeček a další. Na podzim, přesně v den, kdy nacistická vojska obsadila Polsko, se poprvé ocitla na americké půdě. Dlouhých šestnáct let až do svých devětačtyřiceti tu působila jako sopranistka newyorské Metropolitní opery i jako herečka v Hollywoodu.
Do Československa se na své panství v Litni vrátila po druhé světové válce roku 1947. Rudá armáda opustila zámek v dezolátním stavu. Sotva se jim ho s manželem podařilo opravit a zařídit, přišel v únoru 1948 komunistický převrat. Sídlo bylo definitivně znárodněno, i když se jejich přítel Jan Masaryk ještě krátce před svou podivnou smrtí pokoušel o přímluvu, stejně jako Edvard Beneš. Až do sametové revoluce sloužilo pro účely jednotného zemědělského družstva i jako střední odborné učiliště.
Ocenění z rukou prezidenta
Od roku 1956, kdy po dlouhých šestnácti sezonách opustila Metropolitní operu, žila s mužem ve Vídni. Na pohřeb své matky do Čech nesměla. Když v roce 1981 manžel zemřel, vrátila se k dceři Jarmile do New Yorku, kde působila jako hlasová poradkyně. Po listopadu 1989 často do Čech jezdila a podporovala zdejší hudební život. Roku 1991 jí prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka IV. třídy, stala se čestnou občankou Prahy a od září 1992 čestnou členkou Státní opery Praha. Zemřela před 30 lety v únoru 1994 v New Yorku po banální operaci kolene. Urna s jejími ostatky byla podle jejího přání uložena v rodinné hrobce Daubkových v Litni k manželovi Jiřímu.
„Její pětaosmdesátiletý syn Jiří Daubek žije ve Spojených státech amerických a aktivně podporuje činnost neziskové organizace Zámek Liteň,“ říká Ivana Leidlová, jež spolu s manželem areál zámku vlastní. „Jsem moc ráda, že se nám daří udržovat přátelský vztah.“ Pan Daubek se po deseti letech fungování organizace rozhodl věnovat veškerý archiv po mamince právě jí.
