Vítězi devátého závodu seriálu Kolo pro život, Praha – Karlštejn Tour České spořitelny, se v sobotu 25. července stali Matouš Ulman z týmu Česká spořitelna – Accolade a Pavla Havlíková z KC Kooperativa SG.
Závod se poprvé jel pod záštitou hlavního města Prahy s prestižním podtitulem Velká cena Prahy na horských kolech. Největšího pražského MTB maratonu pro širokou veřejnost se přes brzkou ranní bouřku a hromobití zúčastnilo rekordních 1900 mužů, žen a dětí na trasách 53, 37 a 19 km a na trati dětských závodů Junior Trophy. Oblíbená Karlštejn Tour se tak co do návštěvnosti zařadila na pomyslnou třetí příčku KPŽ hned za zahajovací akci série Trans Brdy České spořitelny (2185) a nejstarší podnik Bikemaraton Drásla České spořitelny (2111 účastníků).
Hlavního závodu na 53 km se zúčastnilo 875 cyklistů a fanoušci nevěřícně koukali na nekonečný had, šlapající z chuchelského ovalu ven z areálu. Hned po startovním výstřelu se peloton rozjel v pekelném tempu směr Radotín. Trať vedla podél železniční trati, kde rychlost závodníků často atakuje 50 kilometrů za hodinu. Po průjezdu Radotínem se hned najelo mírným stoupáním do terénu. V noci byla trasa závodu pokropena vydatným deštěm, a tak kdo trať znal z předchozích horkých dnů, byl překvapen. Stoupání, která se při troše cyklistické šikovnosti dala vyjet, se změnila ve výběhy. Přibylo velké množství pádů, pramenící z nevhodně zvolených plášťů a přílišné motivace. To vše doprovázelo značné množství defektů. Pod každým sjezdem stála skupinka zuřivě pumpujících závodníků.
Na defekt ve sjezdu do Karlíku bohužel doplatila i letos dosud neporazitelná Anna Šmídová. Vůbec nejobávanější úsek trasy pak začal za Karlíkem dlouhým stoupáním do Mořinky, kde se naštěstí nacházela první občerstvovačka, a drama vyvrcholilo obávaným „Mount Ventoux“. Ani poté si bikeři neodpočinuli. Pokračovali směrem na Mořinu, kde bylo jedno z „běžeckých stoupání“. A hned za pár minut zase závodníci stupali na Roblín, aby je čekal opět kopec, a to poměrně technicky náročný, do Roblína. Na vonoklaských polích se pak sjely tratě B a C a opět to bylo o vzájemné toleranci jednotlivých závodníků. Nebyl problém, pokud rychlejší závodník upozornil toho pomalejšího, že ho chce předjet. Pak proběhlo vše v klidu. Sjezd vedoucí kolem obce Kala totiž nepatří mezi ty jednoduché.
Vítězný Matouš Ulman byl v cíli spokojený: „Ve finále to proběhlo hladce. Chtěl jsem se co nejdříve osamostatnit, ale kluci se mě v začátku v kopcích drželi a nedali mi ani metr náskoku. Důležitý odstup jsem si vytvořil až ve sjezdu do Karlíku. Kus jsem klukům poodjel a pak se snažil náskok udržet až do cíle, což se povedlo. Tuhle trať beru jako domácí. Znám na ní každý výjezd i sjezd a to je obrovská výhoda. I díky tomu se mi podařilo vyhrát. Zároveň také na úsecích okolo Černošic a Vonoklas vede kultovní závod Černošická klasika, který má za sebou už víc než dvacet ročníků, takže z tohoto závodu znám tyto úseky i v závodním tempu. A pro jistotu jsem si v pátek ještě celou trať projel.“
Celou reportáž i další fotky najdete na www.koloprozivot.cz.
(red)
