Jak chránit děti ve virtuálním světě?

DZ_09_2012.inddVíte, co dělá vaše dítě? Kam chodí, s kým se setkává, když jde ven?

A jak často sedí před monitorem počítače, telefonu nebo iPadu a s kým komunikuje ve světě internetu? Jak mít přehled o tom, kdo se pohybuje mezi jeho virtuálními přáteli?

Když pouštíme své dítě ven za kamarády, nezapomeneme jej vyprovodit se slovy: „Dávej na sebe pozor!“ nebo „Přijď domů včas!“ Avšak život dnešních dětí se stále více točí okolo mobilů, počítačů a internetu. Internet se nejčastěji využívá k vyhledávání informací, ale také ke komunikaci, k navazování nových vztahů, hraní her. Tento jev je samozřejmě přirozený, ale stejně jako u všech činností i zde platí, že všeho moc škodí. Děti jsou při nesprávném používání komunikačních technologií vystaveny nemalé hrozbě. Snad právě proto bychom měli svá upozornění směřovat na dítě nejen ve chvíli, kdy vychází do ulic, ale také tehdy, když zasedá za počítač a otevírá brány internetu. Bezpečí domova může být pouze domnělé, a o to víc zrádné. I když internet není ulice, jeho virtuální svět se může velice snadno stát reálnou hrozbou. Pojďme se blíže seznámit s riziky, jež čekají na naše děti při používání internetu. K základním rizikům řadíme kyberbullying (šikana), grooming (krášlení), fishing (lovení na udici).

Kyberbullying

Na síti se může objevovat obdoba „klasické“ šikany. Takzvaný kyberbullying bývá dětmi podceňován. Mnohé berou tyto incidenty spíše jako nepochopení humoru a také se přiznávají, že někdy někoho tímto způsobem dráždily. Kde ale končí legrace a začíná zraňování druhého? Například vyhrožování spolužákovi anonymními e-maily jistě není přijatelné. Rodič by měl podobným situacím předcházet a s potomkem si o těchto věcech promluvit. Jako v případě normální šikany i zde se dítě-oběť s problémem nerado svěřuje.

Grooming 

Ke groomingu dochází tehdy, pokud se dítě setkává na internetu (chaty, diskusní fóra atd.) s „násilníkem“. Tam, kde surfují a komunikují děti, existuje riziko přítomnosti anonymního sexuálního devianta. Násilník se snaží tvářit důvěryhodně a postupnými kroky tlačí dítě k setkání. Došlo už k velmi otřesným případům, kterým však jde velmi snadno zabránit. Prostě a jednoduše: Dítě nikdy nesmí poskytovat na internetu jakékoli osobní informace a za žádnou cenu nesmí přistoupit na osobní setkání. Pokuste se to vašeho potomka naučit podobně jako zásadu „nikdy neotvírej cizím lidem“. Relativně snazší bývá případ otevřeného agresora-pronásledovače. S ním si lze poradit jen pouhým nastavením ignorování jeho zpráv, nastavením neviditelnosti a upozorněním správce webu.

Na internetu se setkáme s podvodníky snažícími se vytáhnout z důvěřivců nejrůznější osobní informace a ty pak využít hlavně k vlastnímu obohacení. Snad každý ví, že dítě by nemělo mít možnost opsat si například údaje z platebních karet a podobně. Potomek může po čemsi zatoužit, nechat si to poslat na dobírku anebo zaplatit pomocí SMS. Jedna zásada však zabrání všem těmto komplikacím: Nepsat nikdy nikam jakékoli osobní údaje – a když už, tak jedině po rozhovoru s rodičem nebo lépe s jeho asistencí.

Zatím jsme mluvili o věcech relativně neškodných – peníze ani porucha počítače nemohou vyvážit prosté zdraví malé nevinné duše. A opět, když už mluvíme o „hrůzách“ ovlivňujících mysl dítěte, začněme jemně. Bez speciálních programů (a někdy i s nimi) váš potomek může narazit na obsah pro něj krajně nevhodný. Na internetu najdete velké množství různých erotických až pornografických stránek, webů propagujících násilí a další nepěkné věci.

Děti se k podobnému obsahu dostanou až překvapivě snadno a podle jejich svědectví jsou takové události vcelku časté. Většinou jde o náhodu, ale třeba starší chlapci mohou tyto materiály cíleně vyhledávat. Ačkoli moderní věda neprokázala žádné dlouhodobé následky sledování erotiky či násilí, je v této oblasti ještě mnoho nejasného. V každém případě existuje software omezující přístup k obdobným webům nazývaný rodičovská kontrola nebo také parental control. Programy tohoto typu mívají velmi variabilní nastavení, takže si každý rodič může ušít na míru úroveň ochrany svého dítěte. Samo sebou, nic není úplně dokonalé. Nejlepší je kombinace prevence, dobrého softwaru a komunikace s dítětem.

Barbora Tesařová