Získal nominaci na Cenu hejtmanky. Je oporou sousedům ze širokého okolí. A pomáhá také festivalem Rockový Slunovrat, jehož duší je přes dvacet let. Adam Langr patří mezi výrazné osobnosti našeho regionu.
Protože se známe, dovolím si tykání. Pocházíš z Řevnic, nebo ses do nich přistěhoval později?
Jsem v Řevnicích od tří let. Takže doufám, že už jsem místní.
Jaká byla tvoje první veřejná aktivita? Festival Rockový Slunovrat?
Nejspíše ano, i když první pokusy proběhly už na základní škole, kdy jsme dělali různé akce s tulákem nebo s fotbalem a tenisem. Přes pana Šmejkala a divadelníky jsem se pak přidal k dobrovolníkům při Rockovém Slunovratu. To bylo asi před dvaceti lety
Takže jsi za nimi přišel a řekl, chci to dělat taky?
Bylo to malinko jinak. Tenkrát jsme stáli za plotem Lesního divadla, když se tam konal malý Rockový Slunovrat, jenom pro místní. Pořádal ho pan Šmejkal, který na nás zavolal: pojďte dovnitř, co tam stojíte? Jenže my neměli na lístky, které stály 150 korun, a radši jsme si koupili čtyři piva. Řekl, ať mu jdeme pomoct něco uklidit. A takhle začala naše spolupráce. Postupem času jsem se zapracoval, chodil na brigády a pak u něj ve firmě i pracoval. Časem jsem chtěl festival trochu rozjet a pan Šmejkal mi v začátku hodně pomohl. V roce 2015 jsme ho už dělali s Tomášem Hejlkem sami. A během let se z malé akce stala velká: více lidí, brigádníků, partnerů, kapel…
Proč ses vrhl zrovna na hudební festival?
Mám rád muziku a měl jsem svou kapelu, jenže na žádném festivalu nás nechtěli. Tak jsme si zahráli na vlastním. (smích) Ale hlavním hnacím motorem je, že chci pořád něco budovat. A když mi lidé říkají, že to nejde, dokážu opak!
Kolik návštěvníků letos očekáváte?
Maximálně patnáct set. Bude to v areálu divadla a na kousku lesa. Už nechceme dělat Slunovrat tak velký jako před covidem v roce 2019, kdy tu bylo šest a půl tisíce návštěvníků. Tehdyjsme si splnili sen.
Takže je menší i organizátorský tým?
Na hlavní přípravy jsme zůstali s Tomášem Hejlkem vlastně jenom dva. Ale pomáhá nám i pár kamarádů. Není to jako dříve. Všichni už mají rodiny a mnohem méně času.
Slunovrat se v řevnickém Lesním divadle letos koná 5. a 6. června. Proč jste dva ročníky vynechali?
Před dvěma lety jsem měl takovou hloupou dopravní nehodu. Naštěstí se mi nic nestalo, ale zničil jsem dodávku a materiál, takže na festival nezbyly peníze. Další rok v lednu se mi narodila dcera. Proto jsme si dali pauzu a oddechli si.
Co se za tu dobu nejvíce změnilo?
Cenová politika kapel. Ty, které u nás už hrály, chtějí čtyřikrát tolik. Málokdo si může dnes dovolit udělat festival. My máme rozpočet dva miliony korun. Když bude plno, zaplatí se nám zhruba ze tří čtvrtin, a doufáme, že zbytek získáme od partnerů a vyděláme na místě. Budeme hodně rádi, když celkově zůstaneme na nule. Pokud skončíme lehce v minusu, beru to jako prezentaci naší firmy Rockovrat, což je také dobré. Snad se kapacita naplní a nebudeme v minusu příliš…
To vás tedy musí hodně bavit…
Jistě, jde o koníček, děláme to pro lidi. Nikdy jsme na festivalu nevydělávali velké peníze.
Kdo je letos největším tahákem?
Z českých kapel určitě Krucipüsk, Sto zvířat, Redzet nebo Vojtaano. Zahraje i místní klukovská kapela DobiBoyz. A ze světových Dub Fx z Austrálie. Vše najdete na webu rockovyslunovrat.cz.
Je problém dostat sem známé zahraniční kapely?
Není, když jsou peníze. Kapely vůbec nevědí, o jaký festival se jedná, ale automaticky se zeptají, kolik nabízíš? A pak je dost ošemetné zvolit správnou cenu, aby to nebylo ani moc, ani málo. Samozřejmě by se mi líbilo pozvat třeba Offspring, ale ty nezaplatíme.
Připravujete v areálu něco nového?
Spíše ne, vracíme se tam, kde jsme skončili. Chceme lidem hlavně říci, že jsme zpátky. Budou bezkontaktní náramky k placení, dětský koutek, pláž pro děti, nealko drinky, fatboye. Možná i více odpočinkových zón.
S festivalem se pojí také charita Rockový Slunovrat léčí. Čí to byl nápad?
Starý festival vždy podporoval nemocné s cystickou fibrózou a my na něj navázali. Roku 2019 jsme vybírali na vozík pro Patrika Šimánka, později na Nové háro, na sourozence z Karlíku a naposledy pro nemocnou Johanku. Vždy v září uděláme v sadech v Řevnicích akci pro děti, teď bude znovu už popáté pro konkrétní lidi.
Letos jsi získal nominaci na Cenu hejtmanky v kategorii Společenská odpovědnost a hrdinský čin. Gratulujeme!
Moc děkuji, vážím si toho. Bylo to hlavně ocenění charitativní akce Rockový Slunovrat léčí, ale i dalších věcí, které děláme pro město. Poskytujeme třeba vybavení na vánoční trhy či tříkrálový průvod. Někdy uděláme catering bez nároku na peníze.
Jaké bylo slavnostní vyhlášení? A mrzí tě, že jsi nevyhrál?
Jeli jsme hodně narychlo, protože jsme udávali děti na hlídání. Ale večer jsme si užili. Bylo super poznat, že tu má člověk otevřené dveře. Paní hejtmanka poděkovala jmenovitě všem. Říkala, že byť jsme nevyhráli, moc si váží naší snahy a pomoci. Ocenění v mé kategorii získal pan doktor Biskup, který se celý život věnuje dětem se zdravotním znevýhodněním. Já bych se vlastně styděl, kdybych vyhrál. Ještě jsem nedozrál k tomu, abych takovou cenu přebíral.
A myslíš, že takové ocenění má smysl?
Hlavně je fajn, když vím, že mě chce někdo ocenit. Myslím, že takovou zprávu rád slyší každý, ale zároveň se stydí, když se to stane, protože to děláme z jiného důvodu. Ale jsme rádi. Máme větší sílu pokračovat. Když energie dochází, je milé, že někdo poděkuje a ocení vás.
Díky Slunovratu ses dostal k podnikání.
Ano. Uvědomil jsem si, že chci dělat spíše produkci různých akcí. Začal jsem spolupracovat s městem Dobřichovice na vinařských slavnostech, udělali jsme trhy na Palackého náměstí v Řevnicích a další věci. Někdy zadarmo, jindy ne, což bylo super, protože jsme měli na zaplacení faktur a skladu, kde máme uložené věci na Slunovrat. Těch bylo postupně tolik, že jsme se rozhodli založit firmu a půjčovat je. Teď máme práce dost. Hlavně v sezoně jsme v totálním zápřahu, třeba dva dny v kuse na akci a skoro se nevyspíme. Naštěstí v zimě je práce méně. Takže jsem s rodinou doma a snažím se co nejvíce odpočívat.
Zbývá ti čas na koníčky?
Rád se starám o zahradu a zvířata, máme ovce a hodně slepic. Teď právě doděláváme ovčín a chtěli bychom koupit tři lamy. Na naší velké zahradě bych chtěl ve spolupráci se sousedy otevřít bistro s letním kinem a se sousedským grilováním, možná dělat i kuchařské kurzy a zprovoznit spaní pro lidi, kteří třeba chtějí utéct před ruchem města do přírody. A mým koníčkem je firma. Když nejdu do skladu, jsem nervózní. Musím pořád něco přerovnávat, sušit nebo čistit.
S kapelou už nezkoušíte?
Ne, ale zahráli jsme si loni na mé svatbě.