Kvůli topolové aleji je už nějakou dobu uzavřená část cyklostezky na břehu Berounky. Nedávno o ní jednali zástupci radotínského a černošického katastru spolu se správou Povodí Vltavy, která má velkou část stromořadí ve správě.
Zástupci obou radnic i státního podniku se počátkem října sešli, aby se dohodli na společném postupu, jak břehovou zeleň obnovit, aby zůstala významným krajinným prvkem i pro další generace.
Setkání se zúčastnili oba starostové Karel Hanzlík a Filip Kořínek s pracovníky Povodí Vltavy v čele s ředitelem závodu Dolní Vltava Jiřím Friedelem. Spolu s pracovnicemi Oddělení životního prostředí Úřadu městské části Praha 16.
Hlavním bodem schůzky byl stav stromořadí a způsob, jak ho řešit do budoucna. Na černošickém katastru evidují za poslední rok desítky nutných zásahů hasičů. I navzdory tomu zde došlo k úrazu kvůli pádu větve. Na základě odborného dendrologického posudku bylo v tomto roce několik stromů pokáceno a u dalších nyní probíhá prořez. Úprava korun by měla proběhnout i u topolů, které rostou na území Státního pozemkového úřadu.
Většina stromů na pozemcích Radotína se v letošním roce ořezala. Podnětem k tomuto razantnímu zásahu byly stížnosti občanů. Jedna byla například od rodiny, jíž při procházce z topolu spadla větev těsně před kočárek. Samotnému prořezu předcházel dendrologický posudek, který potvrdil havarijní stav aleje.
Největší část stromořadí by mělo řešit Povodí Vltavy: celkem 115 stromů v katastru Černošic a 15 na katastru Radotína. Jeho zástupci na základě špatných zkušeností s prořezem topolů, který je nutné po prvním zásahu velmi často opakovat, navrhli větší procento kácení, než uvažoval dendrologický posudek. Upozornili však, že předtím, než budou určeny konkrétní dřeviny k pokácení, bude potřeba je všechny jednotlivě posoudit z hlediska možného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů. Proto byla navržena spolupráce s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
Černošice a Radotín již zadaly studie revitalizace řešených území. Jejich náhledy poskytnou jako podklad pro možná variantní řešení. Všichni se dále shodli na tom, že úpravy aleje je třeba rozdělit do etap. A to v případě kácení i výsadby nových porostů. Stromky by měly mít různé stáří a dobu dožití. Přednost přitom dostanou domácí dřeviny. Tím by se mělo předejít tomu, aby stejný problém, jaký dnes vytvořila nevhodná výsadba z konce 50. let minulého století, řešila další generace. Od výsadby různých dřevin s odlišným vývojem korun lze také očekávat lepší vzdorování větru.
Povodí Vltavy zadá biologický průzkum v obou katastrech a vyžádá si k nim stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Radotín si navíc nechá dřeviny na svých pozemcích posoudit i z hlediska provozní bezpečnosti. Povodí poté vypracuje návrh výsadby pro celý úsek a jednotlivé samosprávy si návrh odsouhlasí vždy pro své území. Bude se provádět i častější monitoring aleje s tím, že se v nezbytném případě provede dílčí zásah. Jinak je případné kácení reálné až v období příštího vegetačního klidu – po vyřešení veškerých pochybností z hlediska ochrany přírody a majetkových vztahů.
(red)
