DOLNÍ POBEROUNÍ – Zřejmě nejnovější kapela vznikla v létě 2024. Jejími členy jsou Miroslav Hofbauer z Dobřichovic (zpěv, trubka a texty), Vlasta Roul (kytara a hudba), Josef Lechnýř (basová kytara), oba z Ledče nad Sázavou, a Roman Holata ze Sedlčan (bicí).
„Romana a Vlastu jsem poznal ve své bývalé kapele. V létě 2024 se stalo několik věcí: rozhodli jsme se, že potřebujeme nový impuls, aby nás hraní zase bavilo, přibyl k nám skvělý basák Pepa a moje kamarádka, malířka Martina Helmichová, mi poslala ilustraci k písničce Mrtví jdou. A ta byla tak úžasná, že jsem se rozhodl udělat z ní logo nové kapely. A od té doby je to skvělá jízda! Baví nás asi všechno. Kdo si někdy zkusil vystoupit na pódiu, ví, že je to něco jako droga. Ale celý ten proces skládání a přípravy je zábava. Od textů přes první kytarové riffy a hodiny strávené ve zkušebně,“ vypráví Miroslav Hofbauer.
Co hrajete?
Já tomu říkám punk rock. Ale je to možná přání otcem myšlenky, protože mám rád punkovou komunitu, a přestože z vlasů, co zbyly, už těžko číro postavím, pořád mám martensky. Když mi někdo vyčítá, že zpívám falešně, tak mu řeknu: No a? Je to punk, kámo!
Skládáte i vlastní písně?
Jasně. Hrát převzaté věci možná v naší zemi revivalů vynáší víc, ale je to jako vařit čaj z použitých pytlíků, uspokojí, ale nenadchne.
Jak často zkoušíte?
Společně zhruba jednou až dvakrát do měsíce, záleží na tom, jestli jen musíme oživit repertoár na další koncert, nebo děláme nové věci. Ale každý z nás cvičí a hraje skoro každý den.
Tahle kapela ale není tvoje první. Jaké máš další hudební zkušenosti?
Mluvil bych spíše o hudebních nezkušenostech. Dostal jsem se ke zpívání jako slepý k houslím přes svoje básničky. Čtení básniček totiž lidi zajímá ještě méně než neznámá kapela (na tu přijdou alespoň kamarádi). Postupně se to tak nabalilo, že jsem frontmanem kapely, kde jsou všichni lepší muzikanti než já. Chodil jsem na zpěv k Zuzaně Janišové, postupem let jsme se stali přáteli, a jednou mi řekla, že nemám talent, ale vydřel jsem si to. A že v žánru, kterému se věnuji, není důležité být vždy intonačně dokonalý, ale musí tam být styl. Tak se toho držím a zatím to funguje!
Jaké jsou vaše hudební vzory?
Tady můžu mluvit jen za sebe. Já jsem vyrůstal na kapelách jako Hudba Praha, Znouzectnost, Totální nasazení… Pak jsem trochu odbočil k art rocku (a Jethro Tull jsou stále nedostižným vzorem), ale pořád mám rád veselou, energickou hudbu postavenou na kvalitních textech. A to mi splňuje punková scéna (Houba, Vision Days, Tragedis, Staré pušky…), kde naleznete i přesahy do jiných žánrů. U zmíněných Tragedis je to jihočeský folk a Syda ze Starých pušek podezřívám, že je v srdci šansoniér (smích). Jo a z našeho regionu jsem si oblíbil Raďoucha DC, to je písničkář… Ale mohl bych o tom psát ještě dlouho, dobré a originální hudby je strašně moc.
Míváte hodně koncertů pro veřejnost?
Zatím jsme jich měli sedm. Nakolik byly pro veřejnost, nevím, třeba na křest našeho dema přišli (kromě příbuzných) tři lidé. Vladimír Mišík kdysi řekl, že kapela se sehraje až po padesáti koncertech, tak máme ještě co dělat. Plány máme a snad se nám bude dařit.
Jaká vás v nejbližší době čekají vystoupení?
Třeba 17. května organizujeme malý festival PunX Alive! v černošickém Club Kině, 24. května budeme na Festivalu Hojnosti v Bojišti u Ledče nad Sázavou, 22. června v rámci soutěže Skutečná liga ve Vlašimi a 16. srpna Rujna Fest v Ledči nad Sázavou. Další akce, myslím, budou přibývat, sledujte náš facebook. A pusťte si demo na Spotify nebo YouTube Music!
