DOBŘÍŠ – Před sedmdesáti lety se v hlavě režiséra a výtvarníka Zdeňka Milera zrodil oblíbený Krteček. A před šedesáti lety vdechl Václav Čtvrtek život vodníku Česílkovi. Obě večerníčkové postavičky přitom spojuje nedaleký zámek Dobříš.
Zdeněk Miler se narodil 21. února 1921 v Kladně. Po absolvování Státní grafické škole v Praze byl v roce 1938 přijat na UMPRUM. Další studium přerušila válka. Když byly 17. listopadu 1939 všechny vysoké školy uzavřeny, začal pracovat na pozici animátora ve zlínských filmových ateliérech. Po skončení války se vrátil do Prahy a nastoupil jako animátor, výtvarník, scenárista a režisér v barrandovském studiu Bratři v triku, kde pracoval pod vedením Jiřího Trnky. Mimochodem je i autorem známého loga tří kudrnáčů v námořnických tričkách.
Vtipný zrod pohádkového fenoménu
S bratry Richardem a Zbyňkem Bláhovými natočil loutkovou reklamu na léky Červená Karkulka a v roku 1948 svůj první kreslený snímek O milionáři, který ukradl slunce. Další Milerův film měl dětem vysvětlit technologii průmyslové výroby látek. Psal se rok 1954. Původní předloha plná technologických postupů a strojů se mu nezamlouvala. Hledal odlehčenější a dětem srozumitelnější verzi se zvířecí figurkou. Z té doby koluje historka, jak při své procházce lesem u Kladna zakopl o krtinec a jedna z nejoblíbenějších dětských postaviček byla na světě. Krtek byl totiž jedním z mála zvířat, jež se dosud neobjevila v pohádkách Walta Disneyho. Dva roky trvalo, než v televizi odvysílali snímek Jak Krtek ke kalhotkám přišel. Vzápětí byl oceněn na filmových festivalech v Benátkách a Montevideu. Postupně přibývaly další díly, nakonec jich vzniklo přes padesát.
Další dětští kamarádi
Kromě Krtka vytvořil Zdeněk Miler také hlavní hrdiny pohádek O kohoutkovi a slepičce, Zvědavé štěňátko, Kuba Kubikula a další. S manželkou, zdravotnicí a malířkou Emilií, měl dcery Kateřinu a Barboru, jejichž dětské hlasy použil pro zvukové projevy krtka a jeho kamarádů. Když onemocněl boreliózou, léčil se v nedalekém sanatoriu v Nové Vsi pod Pleší, kde také 30. listopadu 2011 ve věku 90 let zemřel.
V Kladenském zámku jeho tvorbu připomíná stálá expozice. Další stálá výstava o legendárním Krtečkovi je nově k vidění na zámku Dobříš. Je plná interaktivních prvků: děti si mohou sednout za volant krtečkova autíčka, vzlétnout balonem nebo spolu s myškou chytat rybky. Dozvědí se více o životě umělce a prohlédnou si originální skici obrázků. 
Odkud se vzal známý vodník
Galerie Emilie a Zdeňka Milerových bude na jaře znovu přístupná ve zrekonstruované zámecké oranžerii obklopené krásným francouzským a anglickým parkem. A právě ty se staly rodištěm další známé postavy z Večerníčků: vodníka Česílka. Když komunisté po válce zámek původním majitelům zabavili, začal sloužit pro účely Českého literárního fondu jako pracovní a rekreační zařízení, tzv. Domov spisovatelů. Literární umělci zde bydleli v pokojích přidělených na základě poukazu. Délka pobytu se většinou pohybovala od jednoho týdne do několika měsíců.
V 60. letech sem často jezdil i „otec“ pohádkových postav, jako jsou Křemílek a Vochomůrka, maková panenka, motýl Emanuel či loupežník Rumcajs, spisovatel Václav Čtvrtek. V roce 1964 při častých oblíbených procházkách i rybaření prý poprvé objevil námět k příběhům o vodníku Česílkovi. Dobříšské parky mu učarovaly. Sám říkával, jak u potoků a rybníčků vídá všechny víly a vodníky ze svých pohádek. Inspiraci tu našel i pro svého Rumcajse. Příběh je sice zasazen do Jičína, spoustu detailů z lesa Řáholce si prý ale Václav Čtvrtek vymýšlel na základě scenerií v dobříšském anglickém parku.
