KŘEČOVICE – Rok 2024 je Rokem české hudby. Tradici těchto oslav odstartoval letopočet 1924, na který připadlo sté výročí narození Bedřicha Smetany. A hned zkraje letošního roku jsme si připomněli 150. výročí narození Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka.
Možná jste se už setkali s tím, že roky končící čtyřkou mají v české hudbě podobný význam jako ty osmičkové pro národ a stát. Až podivuhodně často vycházejí na výročí narození, úmrtí či vytvoření stěžejních děl nejvýznamnějších českých skladatelů.
Světoznámý skladatel, houslista a pedagog, člen Českého kvarteta Josef Suk se narodil 4. ledna 1874 řídícímu učiteli a regenschorimu Josefu Sukovi a Emilii rozené Baumannové ve středočeských Křečovicích. Ty mimo jiné proslavil snímek Jiřího Menzela Vesničko má středisková. Právě nedaleko návsi, po níž si to každý den štrádoval pan Pávek s Otíkem, se nyní nachází Sukův památník.
Hudba miloval odmala
K lásce k hudbě byl veden odmala. Ve svých osmi letech dostal od maminky své první housle. Dnes je můžete vidět v Městském muzeu v Sedlčanech. Hrál nejen na ně, ale i na klavír a varhany. V roce 1885 začal studovat pražskou konzervatoř, kde ho mimo jiné učil i Antonín Dvořák. S ním se setkával nejen ve škole, ale i v patře domu U Bílého lva, kde oba bydleli. Profesor Dvořák začal zvát svého žáka i do letního sídla ve Vysoké u Příbrami. Nadaného Suka si velmi oblíbil a Suk zase jeho dceru Otilii. V roce 1896 jí Suk věnoval cyklus osmi klavírních skladeb. Jeho láska se projevila i při tvorbě scénické hudby pro Zeyerovu pohádku Radúz a Mahulena. „Pracoval jsem na díle v lesním dvorku v místě letního pobytu Dvořákova na Vysoké. V pokojíku bylo pianino a venku v zahrádce poslouchala mne moje dívka Otilka. Jaro v duši, jaro v hudbě,“ vzpomínal později Suk. Roku 1898 se s ní oženil a 1901 se jim narodil syn Josef. O tři roky později zastihla Suka na koncertě v Madridu smutná zpráva o smrti tchána. Právem se obával, jak odchod otce ponese Otilka, u níž lékaři odhalili srdeční chorobu. Zemřela o pouhý rok později, 6. července 1905, ve dvaceti sedmi letech. Suk se už nikdy neoženil, rodinné neštěstí ovlivnilo i jeho budoucí tvorbu.
Již na konzervatoři se Suk seznámil se svým spolužákem Oskarem Nedbalem. Právě s ním, Karlem Hoffmannem a Ottou Bergerem později založili České kvarteto. Od prvního koncertu 12. listopadu 1891 sklízela tato sestava velké úspěchy. Vystupovali takřka po celém světě, absolvovali na čtyři tisíce koncertů.
Pan profesor
Suk byl roku 1922 na pražské konzervatoři jmenován profesorem mistrovské třídy skladby, v letech 1924 až 1935 byl několikrát zvolen rektorem ústavu. V roce 1929 se poprvé stal dědečkem. Na svět přišel jeho vnuk Josef, jenž pokračoval v dědových šlépějích a stal se z něj houslista a violista mezinárodního věhlasu. 1931 se mu narodil další vnuk, Antonín. Suk působil v Českém kvartetu jako druhý houslista až do roku 1933, kdy ze zdravotních důvodů koncertní činnost ukončil. Jeho zdraví podlamovaly i ostré útoky proti Dvořákovi vedené Zdeňkem Nejedlým. Přestěhoval se z Prahy do Benešova, odkud měl blíže do Křečovic. Místním muzikantům věnoval i svou poslední skladbu: Sousedskou.
Josef Suk zemřel 29. května 1935 v Benešově. Pohřben je v Křečovicích vedle svých rodičů. Domek, kde se nyní nachází Památník Josefa Suka, nechal postavit v roce 1895 skladatelův otec, aby měl zaneprázdněný umělec kde odpočívat a komponovat. Jezdili sem za ním například Antonín Dvořák či Václav Talich. Vedle původního nábytku si zde prohlédnete Sukův klavír značky Bösendorfer, rodinnou galerii, sbírku porcelánu, medaile i drobné předměty, které si přivážel jako suvenýry z cest.
Památník Josefa Suka
Otevírací doba: sobota–neděle: 10:00 – 17:00