PRAHA, KARLÍK – Stříbrnou medaili předsedy Senátu PČR za rok 2021 získal sochař Petr Váňa z Karlíku. Na toto ocenění navrhl sochaře senátor za Berounsko Jiří Oberfalzer.
„Jsem rád, že předseda Senátu vybral k ocenění Stříbrnou medailí mezi jinými i Petra Váňu, tvůrce mnoha soch a tvrdohlavého obnovitele Mariánského sloupu,“ sdělil k udělení medaile Jiří Oberfalzer. „Navrhl jsem ho za jeho dlouholetou uměleckou činnost v oblasti sochařské tvorby, v restaurování uměleckých památek a obnově sakrálních staveb, zejména pak za vytrvalou práci na obnově významné historické stavby, mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Dokázal překonat značné finanční, organizační i politické překážky. V tomto svém úsilí osvědčil vytrvalost, odhodlání až urputnost, s níž (jak on sám říká) je třeba vždy dovyprávět příběh až do konce,“ dodal Jiří Oberfalzer.
Stříbrné medaile předsedy Senátu se udělují od roku 2007 významným osobnostem z řad vědců, umělců, sportovců a dalších veřejných činitelů, kteří vynikají ve svých oborech nebo svými zvláštními činy či schopnostmi. Letos byli oceněni například také novinářka Nora Fridrichová, herec Jiří Suchý nebo ředitel BIS Michal Koudelka.
Kdo je Petr Váňa?
Petr Váňa se začal sochařství věnovat ve třinácti letech. Studoval obor sochařství na Střední umělecko-průmyslové škole kamenické v Hořicích. Roku 1990 promoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Zabývá se sochařskou tvorbou při obnově sakrálních staveb, volnou tvorbou, restaurováním uměleckých památek a dalšími projekty. Realizoval řadu kopií barokních soch (sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě, čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze), kamenných oltářů a fontán. Je také mj. autorem mramorové sochy Gymnastka pro pietní místo Věry Čáslavské v Černošicích.
V současné době se Petr Váňa věnuje převážně volné tvorbě. Svá díla vystavuje na individuálních a kolektivních výstavách. Jeho sochy jsou realizovány v Berlíně, Hannoveru, Římě, Vitorchianu a na mnoha místech České republiky. Je zakladatelem a prezidentem sochařského symposia, které se od roku 2003 koná v Dobřichovicích. V poslední době vytvořil oltář do kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech podle návrhu arch. Josefa Pleskota a vytvořil veškerou sochařskou výzdobu v novém kostele Krista spasitele v Praze na Barrandově, včetně vitráží.
Od roku 1997 pracoval na obnově mariánského sloupu pro Prahu a musel při tom čelit mnoha překážkám. Tato barokní památka postavená roku 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648, která byla v listopadu 1918 zničena, byla v červnu 2020 obnovena a vrácena na své původní místo. Petr Váňa se stal hlavním „motorem“ dokončení díla, se skupinou nejbližších spolupracovníků zajistili, nakonec i uhradili a osobně dovezli některé části z ciziny (například kámen na dřík sloupu z Indie, jiné části z Itálie).
