DOLNÍ BEROUNKA – Češi mají jednu z nejhustších sítí veřejných knihoven na světě. V roce 2019 nabízelo zapůjčení knih 5 307 knihoven. Velmi dlouhou tradici má půjčování knih na Berounsku.
Knihovnictví má v českých zemích letitou historii a je velmi oblíbené. Aktuálně zde na 10 tisíc obyvatel připadá 5,1 knihovny, evropský průměr přitom činí pouhou 1,3 knihovny. Jeho počátky jsou spjaty s křesťanstvím, se zakládáním klášterů. V klášterech se rukopisy nejen uchovávaly, ale také přepisovaly a vyráběly. Nejstarší známá knihovna byla nejspíš při škole v Budči, v níž pobýval i kníže Václav a kde se vyučovalo latině, teologii a chrámovému zpěvu. Jedna z nejstarších církevních knihoven je doložena už v roce 973 také při biskupství v Praze. Roku 993 byl sv. Vojtěchem založen první mužský benediktinský klášter na Břevnově. Benediktinské kláštery měly knihovny již ve svých počátcích. Později do českých zemí přicházejí premonstráti. Právě při strahovském klášteře datovaném 1143 vznikla, nejspíše iniciativou olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, jejich jedinečná knihovna.
Nejdříve jen pro „vyvolené“
S nárůstem počtu duchovně orientovaných lidí, kteří četli především liturgické a filozofické texty, rostla také potřeba půjčování knih. Kláštery si je vyměňovaly mezi sebou. Soukromé osoby vlastnily knihy jen výjimečně. Světská vzdělanost a postupné zakládání soukromých knihoven jsou spojeny s vzestupem hospodářství a měst v 11. a 12. století. Kniha se stala studijním materiálem. Knihovny se ve středověku rozdělovaly na pokladnicové, v nichž se honosně vypravené knihy uchovávaly s ostatními vzácnými předměty, a studijní. Ty vznikaly při univerzitách. První světská knihovna v českých zemích byla založena při Univerzitě Karlově v roce 1348.
Knihovny klášterní či šlechtické poskytovaly knihy pouze úzkému okruhu lidí. O změnu se zasloužila Marie Terezie. Významným mezníkem v tomto úsilí bylo 30. října 1777 otevření pražské Veřejné c. k. univerzitní knihovny.
Výrazný dopad měl zákon o veřejných knihovnách obecních z 22. července 1919. Obce s více než 400 obyvateli, které provozovaly vlastní školu, musely knihovnu vybudovat do konce roku 1921. O rok delší lhůtu dostali tam, kde sice měli školu, ale počet obyvatel se pohyboval mezi 300 a 400. Pětiletá doba platila pro obce nad 300 obyvatel bez školy a všechny ostatní měly knihovnu vybudovat do konce roku 1929. Pro srovnání: ještě v roce 1920 bylo kvůli válečným útrapám v Československu 2 885 knihoven, po pěti letech účinnosti zákona jich bylo více než 10 000.
Knihovny v našem regionu
Dlouhou tradici má půjčování knih v Berouně. O rozvoj se zasloužil Josef Antonín Seydl, berounský děkan, historik a buditel. Kupoval a shromažďoval knihy a poté je půjčoval veřejnosti. Svou knihovnu v roce 1837 odkázal berounskému děkanství. V roce 1848 zde byl ustanoven čtenářský spolek, o dvacet let později veřejná čítárna, až roku 1896 nakonec i spolek nazvaný Museum a veřejná knihovna v Berouně.
O založení veřejné knihovny v Dobřichovicích se v roce 1841 pokusil kněz řádu křižovníků: otevřel tu čtenářský spolek. Zájem byl značný, proto byla v roce 1842 ve farní budově zpřístupněna knihovna. Zanikla v roce 1876, některé svazky ale byly věnovány nově zřízené školní knihovně. V roce 1899 zřídil vlastní knihovnu tamní Sokol.
A jak to bylo v Řevnicích? Z knihy J. V. Bohuslava Řevnice jako letovisko a turistická brána brdská víme, že zdejší knihovna se datuje rokem 1922, čítala na 700 svazků. Pojmenována je po největším příznivci, spisovateli Ignátu Herrmannovi, který jí věnoval kompletní vydání svého díla.
Knihovnická nej…
- Národní knihovna České republiky je největší knihovnou ČR.
- Nejstarší knihovnu na světě z 9. století najdete v bývalém hlavním městě Maroka Fèsu.
- Největší knihovna světa je ve Washingtonu, obsahuje 155 milionů knih.
Pavla Nováčková
