Místo posvátné a zázračné, skryté před zraky zvědavců, kteří si sem nevyšlápnou pěšky – to je Koda v Českém krasu.Od zastavení u křížku za vesničkou Korno nebo regulérního parkoviště kousek před obcí Tobolkou je to k zázračnému prameni asi kilometr. Na trase je ovšem zajímavostí více.
Když odoláte takovým turistickým tahákům, jako je nedaleký Karlštejn anebo podzemní katedrála s významným pramenem ve Svatém Janu pod Skalou (odtud co by kamenem dohodil), či tajuplným Koněpruským jeskyním, objevíte zde v trochu jiném hávu vše pohromadě: záhadnou stavbu, silný léčivý pramen i tajemnou jeskyni.
Zázračná studánka
I když místo Karlštejna zde najdete „jen“ nenápadný domek, bývalý mlýn, sice rovněž vysoko na kopci ve třísetmetrové výšce nad mořem, na rozdíl od hrdého hradu však zanořený hluboko do podzemí, ale v evropském měřítku přesto unikátní. Tisícileté nánosy travertinu jednoho z nejsilnějších pramenů Českého krasu, zdejší zázračné studánky Kody, totiž v měkkém materiálu umožnily vyhloubit v několika patrech nejen sklepy, ale i stáje pro dobytek a prostory pro umístění mlýnského zařízení, tedy dvou mlýnských kol nad sebou, kdysi pracujících v hloubce dvacetimetrové strže na východní straně domku.
Dnes bohužel pro vzrostlou vegetaci nelze onu hloubku pohledem vychutnat, ale svého času jsme se spisovatelem Otomarem Dvořákem a skupinou našich tradičních spoluvýletníků mohli nahlédnout až na dno oné „propasti“, kterou soukromý majitel pracně vyčistil.
A teď zpět nahoru. Pramen Kody, známý od nepaměti, jak svědčí i četné archeologické nálezy, byl podle pověsti místem dávných tajných rituálů, věštění a čarování. Koneckonců, slovo „kodovat“ se dodnes používá pro zapisování tajnými znaky. Navíc se věřilo, že tato krasová vyvěračka je střežena vílami a rusalkami nebo mocnou čarodějkou. Pravděpodobně byla v počátcích historických dob i jednou z důležitých zastávek poutní cesty k posvátnému „trojkostelí“ na Tetíně, a proto zde měla i svoji ochránkyni, která se o studánku starala.
Pokud se napijete z přepadové trubky (pramen v kapličce je uzamčen před vandaly), poznáte, že voda má příjemnou teplotu, celoročně nepřesahující 11 stupňů Celsia. Při každém doušku si uvědomte, že tato voda bloudila několik měsíců podzemním labyrintem a nabírala množství minerálů, které ji činí chutnou a léčivou. Také její stálý vysoký průtok minimálně kolísá, proto ještě v nedávné době stačil k pohonu dvou mlýnských kol zmíněného „podzemního“ mlýna.
Až se budete vracet směrem ke Kornu po modré značce, nezapomeňte se zastavit u nedaleké Kodské jeskyně, která vznikla před miliony let destrukcí ukloněných vrstev devonských vápenců. Mrazy v nich vyhlodaly asi dvacetimetrovou chodbu, která byla podle nálezů osídlena od dob paleolitu až do středověku. K jeskyni se sestupuje trochu strmější stezkou, ale návštěva stojí za to. Takto velká přístupná jeskyně, byť jich je zde v okolí ještě několik menších, má v sobě kouzlo pradávných dob, pozoruhodná je také její akustika, která naznačuje, že její význam mohl být i rituální.
Pěkné podzimní brouzdání spadaným listím na pravěkých stezkách vám nabízí právě toto tajemné místo, skryté v srdci Českého krasu.
Volně podle knihy Otomara Dvořáka Dolní Berounka zpracovala a pro Dobnet vyfotografovala Marie Holečková. Kniha je k dispozici i s novinkou Tajemná místa Podbrdska v kanceláři Dobnetu v Dobřichovicích.