Klára Šimková, Markéta Hávová a Lucie Vondráčková dnes v řevnickém kině.Měsíc před festivalem Porta 2011, jehož České národní finále se s úspěchem usadilo v Lesním divadle v Řevnicích, se budou konat ještě dvě akce, které s festivalem úzce souvisí.
30. května, tedy poslední pondělí v měsíci, bude v Modrém domečku v Řevnicích otevřena výstava
fotografií, na kterých Dáša Borovská zachytila Portu posledních tří let. Ten samý den se v řevnickém kině odehraje koncert, který je avizován jako Koncert pro Portu.
Proto jsme se zeptali Petra Kocmana, Jiřího Vondráčka, Tomáše Berky a také nečekaného hosta Lucie Vondráčkové, co se to na diváky chystá.
To je pokud vím první koncert, který se v souvislosti s Portou bude konat právě měsíc před samotným festivalem. To je nová tradice?
Jiří Vondráček: Člověk nikdy neví co je nebo není potenciální tradice. To se něco zkusí a ono to pak žije, nebo ne. Jako Porta. Taky si nikdo nemyslel, že v roce 1967 se zakládá naprosto neuvěřitelná tradice a že to bude trvat 45 let. A v roce 2011 to budeme slavit v Řevnicích…
Ale kdyby se koncert líbil, byl by to myslím dobrý systém, jak představit přímo v Řevnicích něco zajímavého, nebo nového a pozvat při tom řevnické usedlíky do Lesního divadla na nádherný a romantický festival, kde se nekřičí a kde si tedy mohou hudbymilovní lidé v komorním prostředí a klidu posedět u muziky, která je lahodná a chytrá. Většinou zatím na Portu přijíždí přespolní návštěvníci. Tak jako to bývalo…
Jak ta myšlenky vznikla, že Portě bude předcházet vernisáž a koncert?
Tomáš Berka : Musím se přiznat, že to je Jirkova parketa. Ke mně se ten nápad dostal od něj, ale kde je prapůvod to přesně nevím, ale je to bezva, ne?
Jirka: Vernisáž se dělá v Modrém domečku už čtvrtým rokem, od té doby, co se Porta do Řevnic přestěhovala. Vystavovaly se fotky, relikvie Porty, ale také obrázky dětí ze školy, které byly namalovány právě pro výstavu. Samozřejmě se tam i zpívalo, ale jen tak, jak se na vernisážích zpívá. Jeden ročník tady byla třeba Zuzka Michnová. Ale letos to bylo trochu jinak. Záměr udělat vernisáž fotografií v kině vznikl tak, že termín pro výstavu Porty v Modrém domečku byl již rezervovaný. Takže se začaly domlouvat prostory kina, které se nabízely jako ideální pro vystavení fotek i případný koncert.
Nicméně výtvarník původně obsadivší „náš“ termín, odmítl vystavovat, takže jsme byli opět osloveni, zda přeci jen naši výstavu neuskutečníme klasicky v Modrém domečku. Doprovodný koncert však byl už rozjednaný, takže bude samostatná vernisáž v Modrém domečku a koncert o pár kroků dále v řevnickém kině.
A pak už jsme zjistili, že to je vážný a že budeme muset nazkoušet celovečerní repertoár, rychleji než bylo v plánu, protože první koncert Vokobere byl naplánován až na 15. července na zámku Štiřín.
A takhle se dějí věci. Něco si naplánujete a pak je všechno jinak… Najednou zůstal koncert jako samostatná jednotka. Takže koncert pro Portu je novinka. Uvidíme. Dobré je, že budeme moci na Portu pozvat řevnické publikum, pokud se dostaví.
A musím se hned zkraje zeptat, jak vznikl nápad, že na tomto koncertě vystoupí Lucie, která v Čechách nevystoupila snad celý rok?
Lucie: Stýskalo se mi po živém hraní. A zahrát si pár věcí tady s našimi multiinstrumentalisty a multivokalisty je vždycky radost.
Tomáš: Mám důvodné podezření, že za to může Jirka. Zavolal mi a říká: „máme ještě jednoho hosta“ A pak přišla Lucka na zkoušku…
Jirka: Byl to momentální nápad při práci ve studiu. A Lucka kývla, protože už jsme takhle podobně několikrát vystoupili, a bylo to moc příjemné hraní. A asi jsem se zeptal v pravý čas. Taky možná se jí po písničkách s kytarou a sbory už stýskalo.
Ten koncert má sám o sobě několik zvláštností. A to nejen v přizvaných hostech, ale i samotném triu Jiří Vondráček, Petr Kocman, Tomáš Berka, které snad ještě nikdy v tomto seskupení samostatně nevystoupilo? To bude premiéra?
Petr: Ano, dá se říct, že to bude premiéra. Do teď proběhly tzv. „veřejné generálky“
Ale tohle bude první, opravdový koncert! ( a věříme, že ne poslední…)
Tomáš: Pro mnohé to premiéra rozhodně bude, takže stojí za to být u toho.
Jirka: To je škoda, že se na to nebudeme moci mrknout… máme nějaké hraní
Lucie Vondráčková vystupuje občas v Čechách a na Slovensku v samostatných hodinových recitálech s tanečníky a dynamickou show, a najednou koncert v Řevnicích s akustickým, folkově laděném písničkovém seskupením… To je dost překvapující a nečekané.
Lucie: Před nějakou dobou už jsme pár takových jemnějších verzí koncertů spáchali a bylo to moc fajn. Moje desky jsou vždycky napůl taneční a napůl folkové, takže jim tahle kytarová forma hodně sedí. A během tanečního programu si je zazpívat nemůžu. Tam mají místo jiné písničkové vichřice
Překvapilo mne, že je Lucka na pozvánce uvedena tak nenápadně. To je záměr? A na co se tedy mohou v návštěvníci v Řevnicích těšit.
Lucie: Poprosila jsem, ať figuruju jen jako neviditelný host, co po špičkách přijde a zase tiše odplyne. A kluci pak budou pokračovat
Jak se dalo dohromady trio VOKOBERE, jak si zvesela říkáte?
Tomáš: byly nutné tři podmínky a to sušenky, káva a vlastnit kytaru…
Jirka: nejdřív jsme si tak nějak zahráli s Petrem, pak jsem mu nazpíval některé sbory na jeho CD Crazy Man a složil asi čtyři písničky, nazpívali spolu Leaving On a Jet Plane. Jednou jsme si taky s Tomášem zavzpomínali na repertoár Marsyas, párkrát se sešli a zahráli si. Pak už to začalo nabírat pravidelný charakter zkoušek, hledání repertoáru a plánování, jak už to muzikanti dělávají.
No a když to pak jednou zaznělo v triu s Petrem, tak už bylo jasno, že nezůstaneme zalezlí jen doma…
Jak vznikl repertoár VoKoBere ?
Petr: Repertoár je jako menu v nějaké dobré restauraci. Pro mě, jako hudebního gurmána, je lahodné to, že si zazpíváme jednak třeba písničky z mého repertoáru, které ovšem zazní v úplně jiných úpravách než tak, jak jsou na desce. Nebo tak, jak je hraji na svých koncertech s celou kapelou. Ale pak jsou to taky písničky, které mám rád v Jirkově podání. Jsou z doby jeho působení v Marsyas a vlastně byly od té doby v dočasném důchodu. Což je škoda, protože jsou krásný. No a pak si taky děláme společně radost třeba písničkami našich milovaných Beatles, nebo Crosby, Stills, Nash and Young a mnohými dalšími hudebními libůstkami a blbůstkami.
Tomáš: To je široký rozptyl, ale v zásadě jde o to, abychom si hezky zazpívali. Neúnavným lovcem a nosičem nových písní je Jirka.
Jirka: Je to směsice toho, co každý z nás má v repertoáru se sborovými úpravami. Ale jsou tady i písničky speciálně už připravované pro trio. A písničky, které máme rádi odjinud se taky najdou, jako například Because. Žánrově je to krásně vidět, jak se folk, pop a country zastřeší akustickým pojetím a je z toho kompaktní písničkaření se sbory, a radostí z muziky.
Jak jste vybrali písničky Lucie pro koncert, aby to ladilo s repertoárem VKB? Asi budou jiné, než se kterými obvykle Lucie koncertuje a my je známe z klipů…
Lucie: Jsou to ty jemnější, ale pokud vím, tak u posluchačů třeba country radia a Blaníku celkem oblíbené.
Jirka: Vzhledem k tomu, že jsme v minulosti již několik akustických koncertů tedy unplug udělali, tak už máme některé favority. Ale teď jsme zase ještě přidali například písničku z CD Dárek –Kočičí.
Propagace tohoto koncertu ale nebyla veliká a ani jste neprezentovali Lucii jako hosta. To byl záměr?
Lucie: Jsem jen takový pidibonus. To se mi líbí.
Jirka: Byl to momentální nápad. Na plakáty už by bylo pozdě, ale my jsme si stejně řekli, že to bude takový tajný host a překvapení. Jenže pak přišli známí a říkali, že je to prima překvapení, a nebylo by lepší, aby ti, co by to zajímalo, se to dozvěděli? Tak asi jo, a proto je i tenhle rozhovor… Aby se to dozvěděli.
Celý koncert zahájí ještě další host. Dvojice Klára Šimková a Markéta Hávová. Podle čeho jste si je vybrali?
Tomáš: Samozřejmě podle toho, jaké hrají písničky. Jejich zpívání je obyčejně prosté a čisté a to mi připadá určitým způsobem krásné. Myslím si, že se do konceptu tohoto koncertu náramně hodí.
Budeme tam jak trní obklopené růžemi.
Jirka: Slyšel jsem je hrát na Portě a líbily se mi. Přišlo mi vhodné, aby před třemi chlapíky vystoupily dvě dívky. Tři už by bylo moc.
Jak dlouho jste se na koncert připravovali?
Petr: No, teď máme kolik…?
Lucie: Zkoušeli jsme a bylo nám dobře.
Jirka: My se tak nějak připravujeme už vlastně několik let, že až přijde čas, tak si to, co nás baví, zahrajeme společně na jevišti. Dokonce i s Lucií se to vlastně vyvíjí už roky, protože mezi písničkami, které má na svých albech je spousta věcí, které byly složeny na kytaru a teď se ukázalo, že jim sluší ta akustická live podoba se sbory, které si většinou zpívala na nahrávkách sama. Ale názorným příkladem je duet Lucie s Petrem – Já to nejsem. Prostě je to připravený už léta.
Lucie, Vy moc nekoncertujete, a tak jak se těšíte? A jsou další plány Vokobere s Lucií Vondráčkovou, nebo je to naprostá výjimka?
Lucie: Výjimka, co potvrzuje pravidlo.
Lucko, a stojí to za tu námahu, nazkoušet repertoár na jeden koncert?
Víte, já mám i v divadle ráda zkoušení. Takže mi tohle krásně vyhovuje a až zas bude chuť a čas a Vokoberáci budou chtít, tak se někde objevím.
A ještě tedy k vernisáži v Modrém domečku. Tam taky zazpíváte?
Jirka: Původně jsme měli. Nejdřív, jak jsem říkal, měla být jen vernisáž, pár pozvaných hostů a starostů z okolí Řevnic, pozvánka na Portu a ochutnávka tak čtyř folkových písniček.
Jsou vstupenky na koncert v předprodeji, aby si je mohli ještě zájemci sehnat, nebo už je vyprodáno?
Tomáš: Pokud vím, tak na Zámečku v Řevnicích a v Countryonu, což je prodejna s hudebními nástroji na Žižkově U vodárny 4, kousíček od náměstí Jiřího z Poděbrad., tel 222510410. Tam se tradičně prodávají i vstupenky na Portu v Řevnicích a taky pochopitelně široká škála CD, takže tam ty portovní pochopitelně nechybí.
Děkuji a přeji krásný koncert, úspěšnou výstavu a hodně návštěvníků na Portě v Řevnicích.
Ptala se Terezie Dobrovolná