Na nemoc typu „bolest těla“ nám praktický nebo specializovaný lékař doporučí či předepíše medikamenty, ozdravnou kúru nebo lék, který si „naordinujeme“ do svého těla. Poté očekáváme, že nám bude lépe, a nepříjemné subjektivní zdravotní potíže odezní či se alespoň zmírní.
U nemocí typu „bolest duše“, tedy u nemocí psychických, je tradiční řešení o něco složitější, ale v principu podobné. Pokud jsme si duševní nemoc nebo psychický problém vůbec ochotni připustit, zajdeme také k odbornému lékaři pro pomoc. Lékař na psychické problémy -psycholog či psychiatr – s námi absolvuje konzultace a snaží se nám pomoci individuální nebo skupinovou psychoterapií. Provede analýzu našich psychických problémů a bude hledat cestu, jak se jich zbavit nebo jak se s nimi vyrovnat. V případě hlubších či déle trvajících problémů nám psychiatr může také předepsat léky pomáhající léčit naši psychiky – psychofarmaka.
V současné době se názory lékařů i laiků na časté a dlouhodobé užívání farmaceutických léků, zejména psychofarmak, různí. Záleží vždy na osobním postoji nemocného i lékaře a je nutné posoudit individuálně stav každého, kdo s nemocí přichází.
OTÁZKA NEMOCI: JE TO NEMOC TĚLA, NEBO PSYCHIKY?
Širší odbornou i laickou veřejností je již v současné době přijímána skutečnost, že dvě základní formy nemocí, tedy nemoc tělesná a duševní, spolu úzce souvisejí a navzájem se ovlivňují. Pokud je někdo delší dobu stižen tělesnou nemocí a trpí bolestmi, často se to odráží i na jeho psychickém stavu a projevuje se to též sklíčeností na duši. Naopak pokud nás trápí strach nebo jsme smutní či úzkostliví, často onemocníme i na těle. Naše narušená psychika se projeví v těle symptomem nemoci či se přímo vážná a skutečná nemoc vyvolá. V různých publikacích je uváděno, že 80 – 90 % (někteří autoři píší i 99 %) fyzických nemocí vychází z vnitřní nestability člověka a z jeho psychických problémů. To znamená z prožívaných nebo prožitých negativních emocí, pocitů a traumat. Tuto provázanost si je třeba uvědomit a každou nemoc je nutné vidět jako komplexní problém v člověku, a tak také přistupovat k její léčbě. Hledáním příčin chorob a zdravotních komplikací by tedy mělo probíhat zejména zkoumáním v rovině duševní a emocionální.
ZAPSANÉ EMOCE JAKO ČASTÝ DŮVOD
Mnohdy ty pravé a zásadní emoce, nevyřešené prožitky a konflikty, které nemoc způsobují, jsou ukryté pod naším povrchem běžného smýšlení a uvědomování. Jsou totiž překryté vědomou či nevědomou „záplatou“, odložené běžným procesem zapomínání, záměrně vytěsněné nebo odklizené hluboko do našeho podvědomí. Prožité emoce a traumata, které nás ovlivnily nebo i nadále ovlivňují, aniž si to uvědomujeme, rozhodně nezmizely a žijí s námi skrytě dál. Jsou uložené v naší paměťové schránce a vyklubou se na povrch většinou konkrétním spouštěčem. Tím může být připomenutí, zážitek, podobná situace, vybavená emoce, stresová událost, konflikt, zrcadlení pocitů u druhých atd.
Problematika nemocí a souvisejících emocí (všimněte si Emoce – „N“emoce – „N“ jako negativní) je dalekosáhlá a komplikovaná. Je velmi dobré vědět, že práce s vlastními emocemi a psychikou je velmi často zásadním klíčem v postupu k uzdravení. Tato skutečnost platí pro řešení takřka všech zdravotních potíží jakéhokoliv charakteru.
Při léčbě svých nemocí můžeme ale využít právě jiných, netradičních způsobů – alternativních metod, které se nabízejí. Tak si lze také odpomoci od zdravotních problémů. Jedná se spíše o odstranění vlivu prožitých a prožívaných negativních emocí, které ovlivňují náš zdravotní stav, chování a podvědomé reakce. Tyto nekonvenční přístupy pracují s člověkem celistvěji, zaměřují se zejména na zjištění a odstranění příčiny nemoci, nikoli jen na odstranění následku. Samozřejmě bez použití jakýkoliv farmaceutických léčiv.