JABLONNÉ – Zatímco svatoludmilská pouť na nedalekém Tetíně každoročně v září připomíná nejstarší českou světici, na severu Čech se věřící v květnu vydávají do Jablonného v Podještědí uctít tu nejmladší: svatou Zdislavu. Svatořečena byla spolu s blahoslaveným Janem Sarkanderem před třiceti lety, konkrétně 21. května 1995, v Olomouci papežem Janem Pavlem II. během jeho poslední návštěvy České republiky.
Zdislava, ve staroslověnštině znamenající „zde slavná“, byla česká šlechtična, zakladatelka klášterů a špitálů. Ale také velice samostatná žena, řádná matka, plnohodnotná manželka, a především láskyplná křesťanka. Právem se stala patronkou rodin, rodinného života, dětí, chudých, nemocných, opuštěných, ale i litoměřické diecéze, kraje kolem Liberce a českého národa.
Přesný datum jejího narození není znám. Přišla na svět někdy po roce 1220 v Křižanově na Vysočině do zámožné, vzdělané a velmi zbožné rodiny. Maminka Sybila byla původem ze Sicílie a do Čech se dostala coby dvorní dáma s družinou Kunhuty Štaufské, nevěsty krále Václava I. Otec Přibyslav zastával, coby významná moravská osobnost, důležitý úřad purkrabího v Brně. „Byl zevně rytířem, v nitru však mnichem,“ napsal o něm kronikář.
Vždy myslela na chudé a nemocné
Zdislava ho v jeho službě Bohu následovala. Když jí bylo přes patnáct let, provdala se za Havla z rodu Markvarticů, pobočníka krále Václava I. a pána na hradě Lemberku. Tam se také po svatbě přestěhovali. Narodily se jim čtyři děti: Havel, Markéta, Jaroslav a Zdislav. Ač byla vznešenou hradní paní, navštěvovala chudé a nemocné, pomáhala jim a léčila je. Havel stejně jako jeho choť podporoval církevní řády a stavby špitálů. Na její popud založil někdy po roce 1245 v Jablonném chrám svatého Vavřince s klášterem pro dominikány. V Turnově postavili kostel a dominikánský klášter, v Českém Dubu špitál. Podíleli se i na díle Anežky Přemyslovny v Praze Na Františku. Lze tedy předpokládat, že se obě budoucí svaté, Zdislava a Anežka, osobně znaly.
Žena, která konala zázraky
V době vzpoury proti Václavu I. se Havel z Lemberka postavil po bok panovníka. Zdislava tehdy musela sama zabezpečit rodinu, hrad, hospodářství, postarat se o všechny obyvatele i hladovějící uprchlíky z vypálených vesnic. Nedožila se vysokého věku. Zemřela na hradě Lemberku roku 1252 ve zhruba 33 letech. Kronika takřečeného Dalimila ze 14. století zmiňuje: „Roku tisíc dvě stě padesát a dva po zrození mileného Jezu Krista odešla ze světa Zdislava, paní vzácná, počestná a čistá, jež pomáhat bědným měla dar. Pěti mrtvým dala povstat z már, slepcům kouzlem zrak zpět vracela, maláty uměla docela vyhojit, léčila mrzáky a konala četné zázraky.“
Historie ožila na filmovém plátně
Pohřbili ji v kostele sv. Vavřince v Jablonném, kde nad jejím hrobem byla v letech 1699 až 1729 postavena podle plánu rakouského architekta Jana Lukáše Hildebranta bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy, právem nazývaná perla baroka severu Čech.
Život svaté Zdislavy zachytil režisér Ludvík Ráža ve svém snímku. Pod názvem V erbu lvice v hlavní roli s Milenou Steinmasslovou měl premiéru v dubnu 1995 jen několik týdnů před Zdislaviným svatořečením.
