Vydejme se na výlet – tentokráte za tajemnými bytostmi, obývajícími neméně tajemnou horu v Brdech – Plešivec.Je to jediný výrazný kopec, který je vidět z různých strategických bodů, jež alespoň v dávné minulosti byly výšinnými osadami, oppidy, chránícími přístup do srdce středních Čech. Vyjdete-li si na známé stradonické hradiště, uvidíte z jeho nejvyššího bodu právě temeno Plešivce, viditelné rovněž ze starého sídliště doby bronzové na hoře Otmíči, z Koukolovy hory u Králova Dvora nebo bývalého hradiště nad Zdicemi. Plešivec je také pozoruhodný množstvím studánek – jedna z nejznámějších je Brdlavka nedaleko Zátoru.
Podle pověsti prý kdysi při studánce Brdlavce žila mocná baba Megera, která zaklela rytíře Fabiána do podoby bludného ducha, vládce Brd. Chcete si prohlédnout jedno obzvlášť strašidelné místo, které je s touto záhadnou a mocnou bytostí spjato? Můžete se k němu vyšplhat od studánky Brdlavky strmým svahem po modré turistické značce, která nás povede přes nižší vrchol Malou Babu (564 m n. m.) až na Velkou Babu (614,5 m n. m.). Od dřevěného kříže, tyčícího se na nejvyšším bodě hory, jako by měl zažehnat zlé síly, sestoupíme kousek níž, asi 300 metrů severovýchodním svahem.
Fabiánovo lože
Tady, na pasece mezi rozbujelým ostružiním a houštinami mladých smrčků, se zvedá zvláštní skalka, vlastně spíš rozpadající se nakupenina několika balvanů. Ano, právě tohle je ono pověstné Fabiánovo lože, jediný zbytek z rozmetaného hradu mocného vládce hor. Tajemný přízrak, ozývající se naříkavým houkáním, je hrdinou mnoha brdských pověstí, populární postavou, která si v ničem nezadá se svým bratrancem Krakonošem. Říká se, že k Fabiánovu loži se lidé kdysi odvažovali jen ve dne, a to ještě ve skupině. A je pravda, že tady cítíme přítomnost zvláštní síly, nezkrotného, téměř agresivního bujení. Mnohé tradice nasvědčují, že Fabián, vracející se v sedmiletých cyklech k lidem, byl původně zeleným božstvem plodnosti. Ještě v 19. století se prý hostomičtí hospodáři radovali, když zaslechli z lesa Fabiánovo houkání, že nastává úrodný rok.
Studánka
Fabián má dokonce v Brdech svoji vlastní studánku! Za tou se musíte vydat přes vesničku Běštín, stulenou ve stínu kopců. Určitě si tady prohlédněte originální muzeum s rekonstruovanou cvočkařskou dílnou a podivný pahorek Chlum, který vypadá jako další „pohanské obětiště“ (na jeho svahu nás dotekem podzimní nostalgie ovanou zarůstající kameny židovského hřbitova). Z Běštína pokračujme po žluté turistické značce vzhůru do lesa. Je to nově zbudovaná trasa, která nás zavede úbočím legendární hory Plešivce (654 m n. m.) k půvabným studánkám. Na křižovatce lesních cest nás uvítá Křížová studánka, která má skutečně podobu kamenem vyzděné okrouhlé šachty. O něco výše však tryská z trubky pod dřevěným přístřeškem stříbřitý, životodárný proud lesní vody. Na řetízku je tady pro žíznivé dokonce umístěn plecháček. A na jednom z kamenů vyzdívky čteme nápis „Fabiánova studánka“. Je radostné, že skupina nadšenců tento pozapomenutý pramen před pár lety vyčistila a takto krásně upravila.
Smaragdové jezírko
Osvěženi můžeme pokračovat ve výstupu až ke Smaragdovému jezírku. Voda v malém zatopeném lesním lomu má pozoruhodnou, průzračně zelenavou barvu. Je to skutečně nezapomenutelné zákoutí, můžeme tady posedět a vyprávět si pověsti o tajemné hadí královně, která se prý do jezírka chodívá koupat. Tehdy na břehu odkládá na bílý šátek korunku ze zlatavé hadí kůže. Kdo by se její korunky zmocnil, získá nedozírné bohatství a štěstí. Jenže je to velmi nebezpečné, protože rozzlobená královna dokáže svolat všechny hady z hory, aby troufalého zloděje pronásledovali.
Plešivec
Naši vycházku můžeme zakončit na vrcholu Plešivce, v areálu rozlehlého halštatského hradiště, zajít si do Fabiánovy zahrádky, na Krkavčí skály a k neviklajícímu se viklanu nebo do kamenného údolí s množstvím takzvaných „mužiků“, které tu stavějí lidé jako svoje znamení. Nejsou to místa příliš známá a hojně turisticky navštěvovaná, a tak se vám možná podaří zde spatřit i některou z místních tajemných bytostí…
Podle knihy Tajemná místa Podbrdska autora Otomara Dvořáka volně zpracovala a pro Dobnet exkluzivně vyfotografovala Marie Holečková.