Za tajemstvím hradu Karlštejna se spisovatelem Otomarem Dvořákem

dvorakKrajina západně od Prahy, zejména údolí řeky Berounky, nabízí desítky zajímavých cílů pro letní toulání.

Bohatou nabídku tajemných míst či málo známých památek najdete v knihách spisovatele Otomara Dvořáka, který se v současnosti věnuje především regionální literatuře. Při křtu své poslední knihy Tajemná místa Berounska mi prozradil, jaká nová překvapení pro své čtenáře chystá.

Zdejšímu regionu jste věnoval několik knih s mnoha zajímavými tipy na výlety, namátkou Po stopách českých králů pěšky a na kole, Tajemná místa Podbrdska či Dolní Berounka. Dá se v této tak podrobně zmapované oblasti ještě objevit něco mimořádně přitažlivého?

Bezpochyby – proto chystám další publikaci, samozřejmě se skutečně dosud nepublikovanými zajímavými památkami, hodnými navštívení, která bude zaměřena na „tajemná“ a léčivá místa mezi Prahou a Plzní. Bude to poněkud širší krajinný záběr, ale se skutečně nečekanými objevy – obsahuje například interiéry dosud nepřístupných památkově chráněných objektů, geologické unikáty, krásné památné stromy, které jsem dosud ve svých knihách neměl možnost představit, a také místa v našem okolí, kde působí podivuhodné síly. Připojil jsem i nově objevené původní i novodobé menhiry a mnoho dalších málo známých památek. Kupodivu se tentokrát vracím i k těm, které jsou nejslavnější – například k novým objevům a poznatkům o hradu Karlštejnu.

Hradu Karlštejnu jste se ale poměrně podrobně věnoval ve svých předchozích knihách a zdá se, že zde už bylo vše objeveno.

Myslím, že tento hrad neodhalí všechna svá tajemství, dokud bude stát. Už jen díky okolnostem svého vzniku a především charizmatické osobnosti našeho největšího panovníka Karla IV., který mu přiřkl nejvyšší význam v českém království. Hrad je nejen schrána hmotných nevyčíslitelně cenných symbolů českého království a klenotů císařství, ale především místo, kde se podle legendy v soudný den propojí magická síla 130 ostatků svatých, shromážděných ze všech koutů tehdejšího křesťanského světa ve zlaté kapli svatého Kříže, kteří toto místo a celé království ochrání před zkázou. Společně se podíváme také do dalších velmi záhadných komnat a zákoutí například Mariánské věže, spolu s prof. doc. Zdeňkem Kukalem, odborníkem na slovo vzatým, se dozvíme, z čeho je hrad vlastně postaven, na čem stojí a jaké drahocennosti na svých stěnách uchovává, zavítáme i na okolní návrší, kde najdeme zbytky valů po neúspěšném husitském obléhání.

Nebude pak kniha věnovaná především Karlštejnu?

Určitě ne, chtěl bych představit téměř stovku památek kolem tzv. císařské silnice z Prahy do Plzně. Ale protože čtenáře Dobnet zpravodaje bude nejspíše zajímat zdejší okolí, vzal jsem Karlštejn jako příklad, že i zde lze neustále nalézat nová překvapení. Význam a obliba hradu neustále vzrůstají, a to i mezi zahraničními návštěvníky. Je to podivuhodné, ale logické. Přispívá k tomu řada akcí, které obnovují dávné tradice a napomáhají dalšímu poznávání slavné doby vlády Karla IV., a také nově otevírané návštěvní trasy, například poněkud fyzicky náročný výstup do dosud nepřístupných nejvyšších pater hlavní věže, odkud je možné z výšky obdivovat nejen podivuhodnou kompozici architektury hradu, ale i širokého okolí. Podle slov kastelána Ing. Kubů si velkou popularitu získala tematicky unikátní prohlídka „Karlštejnské zločiny v průběhu století“ – od doby Václava IV.

Existuje nějaká nově odhalená „třináctá komnata hradu Karlštejna“?

Pojmeme-li to skromněji, existuje, ne však komnata, ale několikrát zapomenutá a znovuobjevená chodba ve velmi exponované části hradu, ve druhém patře Mariánské věže. V ní se zachovaly původní gotické omítky, znak císaře Rudolfa II. a vzkaz z roku1888 od jakéhosi zedníka Josefa Kocourka: „Zde byl luft ve věži, na kterýžto se přišlo a pak se zas zazdil.“ Tato chodba, znovu otevřená v roce 2012 z důvodu elektrické instalace, se po zpětném uložení nálezů na další zřejmě dlouhou dobu uzavřela. Její zpřístupnění je možné pouze z lešení, a proto veřejnost může jen hádat, kdo a kdy opět probudí někde za zdí Mariánské kaple tuto „časovou schránku“.

Děkuji za rozhovor a přeji vaší nové knize hodně spokojených čtenářů.

Foto a text. Marie Holečková