Krajina západně od Prahy, zejména údolí řeky Berounky, nabízí desítky zajímavých cílů pro letní toulání.
Bohatou nabídku tajemných míst či málo známých památek najdete v knihách spisovatele Otomara Dvořáka, který se v současnosti věnuje především regionální literatuře. Při křtu své poslední knihy Tajemná místa Berounska mi prozradil, jaká nová překvapení pro své čtenáře chystá.
Zdejšímu regionu jste věnoval několik knih s mnoha zajímavými tipy na výlety, namátkou Po stopách českých králů pěšky a na kole, Tajemná místa Podbrdska či Dolní Berounka. Dá se v této tak podrobně zmapované oblasti ještě objevit něco mimořádně přitažlivého?
Bezpochyby – proto chystám další publikaci, samozřejmě se skutečně dosud nepublikovanými zajímavými památkami, hodnými navštívení, která bude zaměřena na „tajemná“ a léčivá místa mezi Prahou a Plzní. Bude to poněkud širší krajinný záběr, ale se skutečně nečekanými objevy – obsahuje například interiéry dosud nepřístupných památkově chráněných objektů, geologické unikáty, krásné památné stromy, které jsem dosud ve svých knihách neměl možnost představit, a také místa v našem okolí, kde působí podivuhodné síly. Připojil jsem i nově objevené původní i novodobé menhiry a mnoho dalších málo známých památek. Kupodivu se tentokrát vracím i k těm, které jsou nejslavnější – například k novým objevům a poznatkům o hradu Karlštejnu.
Hradu Karlštejnu jste se ale poměrně podrobně věnoval ve svých předchozích knihách a zdá se, že zde už bylo vše objeveno.
Myslím, že tento hrad neodhalí všechna svá tajemství, dokud bude stát. Už jen díky okolnostem svého vzniku a především charizmatické osobnosti našeho největšího panovníka Karla IV., který mu přiřkl nejvyšší význam v českém království. Hrad je nejen schrána hmotných nevyčíslitelně cenných symbolů českého království a klenotů císařství, ale především místo, kde se podle legendy v soudný den propojí magická síla 130 ostatků svatých, shromážděných ze všech koutů tehdejšího křesťanského světa ve zlaté kapli svatého Kříže, kteří toto místo a celé království ochrání před zkázou. Společně se podíváme také do dalších velmi záhadných komnat a zákoutí například Mariánské věže, spolu s prof. doc. Zdeňkem Kukalem, odborníkem na slovo vzatým, se dozvíme, z čeho je hrad vlastně postaven, na čem stojí a jaké drahocennosti na svých stěnách uchovává, zavítáme i na okolní návrší, kde najdeme zbytky valů po neúspěšném husitském obléhání.
Nebude pak kniha věnovaná především Karlštejnu?
Určitě ne, chtěl bych představit téměř stovku památek kolem tzv. císařské silnice z Prahy do Plzně. Ale protože čtenáře Dobnet zpravodaje bude nejspíše zajímat zdejší okolí, vzal jsem Karlštejn jako příklad, že i zde lze neustále nalézat nová překvapení. Význam a obliba hradu neustále vzrůstají, a to i mezi zahraničními návštěvníky. Je to podivuhodné, ale logické. Přispívá k tomu řada akcí, které obnovují dávné tradice a napomáhají dalšímu poznávání slavné doby vlády Karla IV., a také nově otevírané návštěvní trasy, například poněkud fyzicky náročný výstup do dosud nepřístupných nejvyšších pater hlavní věže, odkud je možné z výšky obdivovat nejen podivuhodnou kompozici architektury hradu, ale i širokého okolí. Podle slov kastelána Ing. Kubů si velkou popularitu získala tematicky unikátní prohlídka „Karlštejnské zločiny v průběhu století“ – od doby Václava IV.
Existuje nějaká nově odhalená „třináctá komnata hradu Karlštejna“?
Pojmeme-li to skromněji, existuje, ne však komnata, ale několikrát zapomenutá a znovuobjevená chodba ve velmi exponované části hradu, ve druhém patře Mariánské věže. V ní se zachovaly původní gotické omítky, znak císaře Rudolfa II. a vzkaz z roku1888 od jakéhosi zedníka Josefa Kocourka: „Zde byl luft ve věži, na kterýžto se přišlo a pak se zas zazdil.“ Tato chodba, znovu otevřená v roce 2012 z důvodu elektrické instalace, se po zpětném uložení nálezů na další zřejmě dlouhou dobu uzavřela. Její zpřístupnění je možné pouze z lešení, a proto veřejnost může jen hádat, kdo a kdy opět probudí někde za zdí Mariánské kaple tuto „časovou schránku“.
Děkuji za rozhovor a přeji vaší nové knize hodně spokojených čtenářů.
Foto a text. Marie Holečková