Také vás v zimě začaly bolet klouby a páteř? Necítíte se dobře, špatně spíte nebo ztrácíte náladu?Nabídneme vám netradiční řešení – možná na vaše potíže zabere, a když ne, tak si alespoň uděláte pěkný výlet.
Tentokrát se vydáme za kamenem-léčitelem, označovaným jako největší viklan na našem území. Najdete jej přímo v malé obci Kadov na Blatensku. Žulový kámen měl pohnutý osud: ačkoli po staletí se nechal téměř třicetitunový balvan rozhoupat pouhou rukou, vzdoroval vandalům za posledních sto let dvakrát – v roce 1893 a 1987, kdy byl vyhozen z kamenného výčnělku. Tento „čep“ mu totiž umožňoval lehké viklání, ale přitom nesnadné shození. Díky pomoci známého Ing. Pavla Pavla byl v květnu 2003 opět přesně usazen na své původní místo, a je tak plně „funkční“. Co to znamená?
Co viklan dovede?
Snadné rozhýbání vybalancovaného tunového kamene má nejen symbolický, ale především praktický význam. Údajně léčí pohybové ústrojí, ale také duševní problémy! Například nedaleko, za hraničním přechodem v Nové Bystřici na Jindřichohradecku, najdete u rakouské vesničky Amaliendorf kámen vyhledávaný lidmi ze širokého okolí. Snadno se rozhýbává zády a jejich „srovnání“ a zbavení bolesti v páteři ocenili mnozí naši známí, které jsme tam zavedli.
Nedaleký dvojviklan u Litchau dokonce „zpívá“, vyžaduje však větší úsilí. Umění rozpohybovat horní a posléze dolní plotnu tak, aby se roztočily a při tření vydávaly bzučivé zvuky (zřejmě v mnohem širším rozsahu než jen slyšitelném), chce totiž šikovnost a také sílu. Podle Ing. Mayera měl, podobně jako známý viklan České Kanady zvaný Na Trkalu, bohužel dnes stržený, asi více funkcí: jeho četné misky mohly sloužit k věštění, pohyb k rozhýbání pánevních kostí a srovnání páteře. Dosud jej mnozí místní pokládají za kámen léčivý. V některých lidech tato „čarovná síla“ viklanů vzbuzuje obavy.
Podoby zvířat
Takových kamenů se ale nemusíme bát, jejich vzhled je vesměs vlídný, berou na sebe podoby zvířat a podivných tvorů. Podle znalce viklanů Ing. Aloise Mayera byla místa jejich působení zvolena na křížení zón, tedy energetických linií země, a z toho odvozoval i jejich léčivou moc.
Dobrácký, a především mnohostranný vzhled má i kadovský viklan (na obrázku nahoře jako medvídě, vlevo dráček, vpravo pták, zcela vpravo spící nemluvně). K čemu asi mohl sloužit a co léčil? Možná jej stačí jen navštívit, pobýt chvíli v přítomnosti té potvůrky mnoha tváří a vypustit z hlavy vše, co nás trápí… Pěkné lednové putování vám přeje Marie Holečková, spoluautorka publikace Magický prsten Jindřichohradecka.
Foto a text exkluzivně
pro Dobnet Marie Holečková
