Na Masopust, spojený s vládou zimy, navazuje dlouhé velikonoční období, kdy si křesťanský svět připomíná podstatu své víry – umírání a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, božího syna a vykupitele světa.Podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků i Velikonoce se přenesly mimo církev. Mnozí tak o velikonočních svátcích, pod vlivem jarní rovnodennosti, slaví zánik zimy a příchod jara, období, kdy se země probouzí k novému životu. K Velikonocům se váže mnoho tradic a symbolů. Kříž je nejdůležitějším z nich, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Beránek symbolizuje Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránkem obětovaným za spásu světa. V Česku je prastarou tradicí pomlázka. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly po celý rok čilé a zdravé. Dalším ze symbolů je vejce, symbol nového života. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst i v postní době. Na mnohých vesnicích se i dnes ozývají řehtačky, oblíbené hlavně u chlapců. Jelikož od Zeleného čtvrtku po Bílou sobotu zvony mlčely („odlétaly do Říma“), ke svolání k bohoslužbám musely lidem posloužit jiné nástroje, třeba právě řehtačky. Každý, kdo chce jít koledovat, musí umět nějakou tu koledu. A tak si v neděli večer nezapomeňte předříkat třeba tu nejznámější, abyste si, pánové, vykoledovali nějaké to vajíčko. Hody, hody, hod, hody do provody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.