V Letech mohla být železniční zastávka, odhalila kronika

Foto: Petra Stehlíková

LETY – Věděli jste, že obec Lety mohla mít vlastní železniční zastávku? Jenomže v únoru 1913 tu možnost tehdejší letovští zastupitelé odmítli, upozornil na zápis v letovské kronice z té doby Pavel Buchtele ze Státního okresního archivu, kterého pro časopis Letovák vyzpovídala Markéta Huplíková.

V kronikách je i to, že letovské děti chodívaly do dobřichovické či řevnické obecní školy, podle toho, zda v obci bydlely od návsi směrem k Řevnicím, nebo směrem k Dobřichovicím. Dozvíte se tam mimo jiné také to, že Lety mají nad Halouny svůj obecní lom a les včetně lesníka, který ho spravuje. A platí to dodnes, jak potvrzuje starostka Barbora Tesařová.

Co tě na práci archiváře baví?
Vždycky jsem měl historii rád a v archivu k ní má člověk velmi blízko. Záleží, co tě baví. Mne vždy bavila historie odboje a různých spolků, kterých je v naší obecní regionální historii mnoho. Zajímavé jsou i nejstarší trampské osady, které ale své kroniky příliš sdílet nechtějí. Škoda, okresní archiv nejen „skladuje“ dokumenty, ale také umožňuje nahlédnout do nich všem, kteří mají zájem. Kroniky uchovávají kousek historie a my máme čím potěšit občany při besedách.

Nejsi tedy jen „mezi papíry“ v archivu?
Naopak, rád jezdím na besedy. Navštěvuji celý okres Praha – venkov, který čítá na 194 obcí. Diskutujeme s občany, navštěvujeme školy. Je to hezká práce, baví mne povídat si s lidmi. Cílem těchto pravidelných besed je nejen odkrýt kus cenné historie co nejširší veřejnosti, ale také oslovit přítomné občany a případně zachránit historické dokumenty, které lidé mívají doma „na půdě“.

Jak se člověk dostane k „archivařině“?
Když jsem se v roce 1989 poprvé hlásil na Karlovu Univerzitu obor historie a neuspěl jsem, rozhodl jsem se jít pracovat do vojenského historického archivu. Práce archiváře mne natolik zaujala, že další rok jsem se již na Karlovu Univerzitu dostal a zvolil si obor historie a archivnictví.

Můžeme i my nějak archivářům pomoct?
Každý, kdo má zajímavou historickou fotografii, záznam či dokonce kroniku nějakého spolku, může ji bezpečně uložte u nás v archivu, kde bude nejen v dobrých rukou, ale také k nahlédnutí těm, kteří se zajímají.