V Hlásné odhalili desku Šedivému, který ovlivnil norskou kulturu

Foto: Petra Stehlíková

Obyvatelé Hlásné Třebaně svému zřejmě nejslavnějšímu rodákovi Ferdinandovi Josefovi Šedivému odhalili 24. června u zdejší kapličky pamětní desku. Přítomen byl velvyslanec Norského království v České republice a primátor města Bergen.

Hlásnotřebaňský rodák výrazně vstoupil do života dramatika a básníka Henrika Ibsena (1828–1906), nejvýznamnější osobnosti severské literatury, a nejdůležitějšího norského skladatele Edvarda Griega (1843–1907). Ferdinand Giovanni Schediwy, dirigent, skladatel, varhaník a pedagog, se narodil 4. června 1801 v Hlásné Třebani. Vystudoval pražskou konzervatoř, hrál na housle a na podzim roku 1826 přijal pozvání do Bergenu, aby oživil tamější hudební prostředí. Zástupci v Bergenu, tehdejším předním středisku norské kultury, ho vybrali hlavně pro jeho hudební všestrannost. Chtěli člověka, který má potřebné umělecké kvality, ale jehož angažmá nebude příliš finančně nákladné.

Nedlouho po svém příjezdu do Norska se stal Šedivý ústřední postavou tamního hudebního světa. Již od roku 1827 zastával funkci dirigenta Bergen Philharmonic Orchestra, tehdy zvaného Harmonie, kde setrval až do roku 1844. Repertoáru dominovaly skladby Haydna, Mozarta a Beethovena. Šedivý komponoval a současně nabízel lekce hry na housle, klavír a zpěv. Byl plně vytížený a uznávaný. V Bergenu se proto rozhodl usadit natrvalo a roku 1832 se zde i oženil.

Na hodiny zpěvu k němu docházel i malý Edvard Grieg. Pozdější nejznámější norský skladatel měl velký význam pro budování norské národní identity během 19. století. Je dokonce považován za největšího norského skladatele vůbec. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska, čerpá hlavně z lidové hudby. Jako desetiletý si do památníku zanesl kresbu svého učitele hudby „böhmisch Schedewy“ a píše o něm i ve svých pamětech.

Šedivý byl nejen šéfem orchestru a sboru filharmonické společnosti, ale i jednou z opor nově vzniklého chrámu kultury. Na Národní scéně v Bergenu se přitom setkal s další významnou osobností. V polovině 19. století zde totiž začínal svou uměleckou kariéru o 27 let mladší Henrik Ibsen. Šedivý jako první zkomponoval hudbu k jeho dvěma hrám. Roku 1851 byl teprve třiadvacetiletý Ibsen jmenován dramaturgem a režisérem nově vzniklého Norského divadla v Bergenu. „Tehdy mladičký Ibsen se zavázal smlouvou s divadlem, že bude dodávat nejméně jednou ročně jedno své nové drama. Publikum vyžadovalo dle zvyku hudební doprovod ke hrám, a tak se Ibsen obrátil se žádostí o spolupráci ke skladateli tehdy v Bergenu nejpopulárnějšímu, k Johanu Ferdinandu Schediwemu,“ píše v časopise Harmonie Ladislav Řezníček. Bylo to v roce 1856, kdy hlásnotřebaňský rodák napsal scénickou hudbu pro Ibsenovu hru Slavnost Solhaugenu.

Roku 1847 se stal katedrálním varhaníkem a kantorem, jímž byl až do své smrti. Schediwy byl v Bergenu vyzdvihován především pro svou všestrannost. Své skladby komponoval pro kostely, jeviště, školní zpěv, mužský sbor či taneční zábavy. Zemřel ve své nové vlasti 12. října 1877.

1 Trackback / Pingback

  1. DOBNET Měsíčník 7/2022 – iDOBNET

Komentáře nejsou povoleny.