Chráněná krajinná oblast Český kras se v posledních dnech stala centrem pozornosti.Co je břidličný plyn?
Břidlice jsou usazené horniny s jemnou zrnitostí přeměněné vlivem různých tlaků, vysokých teplot a dalších chemických dějů nebo látek, ke kterým dochází v zemské kůře.
Břidličný plyn je vlastně přírodní zemní plyn, který je v břidlicích rozpuštěn. Těží se vrtáním – do vrtu v podloží hlubokého i několik kilometrů se pod tlakem vhánějí chemikálie, jimiž se plyn uvolňuje.
Oblast Berounska je jednou z šesti lokalit v České republice, kde se ložiska břidličného plynu vyskytují. Další vybraná území jsou: Trutnovsko, Náchodsko, Přerovsko, Novojičínsko a Hodonínsko.
Jak lze popsat metodu hydraulického těžení, která se používá k těžbě zemního plynu z břidlic? Podle Juraje Franců z České geologické služby, který vystoupil v Českém rozhlasu 1 – Radiožurnálu 6. března, lze těžbu charakterizovat zjednodušeně takto: „Jedná se o podobný způsob, jako je těžba tradičního plynu, s tím rozdílem, že jde o nepropustná souvrství, proto je nutné zvýšit jejich propustnost, a to se dělá právě hydraulickým štěpením, jinak řečeno frakováním.“
Při hydraulickém štěpení se vrtem do podzemí vhání kapalina složená z vody, písku a přídavných chemikálií. Z roztažených pórů horniny se pak čerpá plyn.
Pavel Lhotský ze společnosti GET pro server idnes. cz tvrdí, že do štěpicí kapaliny těžaři nelijí nic jiného než běžné chemikálie, jako kuchyňskou sůl, kyselinu citronovou, chlorovodíkovou a další. Má jít o látky, které se běžně vyskytují v každé domácnosti.
Ale sdružení Živá voda, jež bojuje proti těžbě na východě Čech a pomáhá organizovat petici proti průzkumným vrtům i na Berounsku, zjistilo z podkladů těžařské firmy další látky. Nechalo seznam látek posoudit chemikovi, který prohlásil, že tři používané chemikálie jsou toxické, jedna škodí zdraví a jedna má mutagenní účinky. Zarážející je i množství spotřebovávané vody i vody kontaminované chemikáliemi.
„Na jedno hydraulické štěpení je třeba tolik vody a písku, kolik by se vešlo do patnácti plaveckých bazénů s délkou 25 metrů. Půl procenta přídavných látek znamená 57 kubíků, to je jako 16 plných fekálních vozů chemie,“ upozorňuje Jiří Malík ze sdružení Živá voda na server idnes.cz.
Lidé, kteří proti záměrům průzkumu ložisek plynu protestují, mluví o možných zákulisních tlacích těžařů na státní úředníky. Připouští je i starostka Berouna Šárka Endrlová, jež vystupuje proti možnému průzkumu na Berounsku. „Je evidentní, že existují vazby mezi různými vysoce postavenými úředníky a soukromými zájmy některých prospektorů,“ řekla Endrlová.
Paní starostka reagovala na zprávu vypracovanou geoložkou České geologické služby, jež je zároveň prezidentkou asociace naftových geologů. Také na základě tohoto dokumentu, který vůbec nezmiňuje fakt, že vytýčené průzkumné území překrývá CHKO Český kras, se bude stát rozhodovat o přístupu k těžbě podzemního plynu i na Berounsku. Podle idnes.cz autorka studie podezření z neobjektivnosti odmítá.
Složení frakční kapaliny
„Základní“ látky
99,51 % voda a písek
Přídavné látky mimo jiné jsou:
isopropanol (0,085 %) – silně výbušný, dráždí oční sliznice, poškozuje kůži
N.n. dimethyl formamide (0,002 %) – toxický, spojován s rozvojem rakoviny
Glutaraldehyd (0,001 %) – toxický, způsobuje vážné podráždění sliznic, může vyvolat genetickou mutaci
Petrolej destilát
(0,088 %) – při požití může vyvolat poškození plic, rakovinu, nutno zabránit průniku do vody.
Zdroj: Hutton Energy,
registr chem. látek REACH